zvláštní poděkování
Volný.cz

Daniel Krejčík bojuje v žižkovském sklepě s maniodepresivitou

Daniel Krejčík

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Třiadvacetiletý herec Daniel Krejčík má v pražské premiéře monodramatu Duncana Macmillana VŠECHNY BÁJEČNÉ VĚCI za 80 minut jeden úkol: přesvědčit nejen svou matku, že na světě existuje milion věcí, kvůli kterým stojí za to se nezabíjet… Dojemnou, vtipnou a interaktivní inscenaci o hledání důvodů proč žít uvádí studentská umělecká skupina OLDstars ve svém žižkovském sklepním prostoru H2O. V působivém intimním textu testují hranice mezi jevištěm a hledištěm.


  • Osobní zpověď je umocňována nezbytnou blízkostí diváků, kteří se v komorním sklepním sále stávají aktivním spoluhráčem vyprávěného příběhu. Jak se vyrovnáváte s blízkostí diváků, které od jeviště nedělí pomyslná forbína, ale jsou vašimi partnery?
    Původně jsme text rozezkoušeli jako monodrama, připravoval jsem se na to, že otěže představení budu mít pevně v rukou jen já sám, ale po prvních zkouškách mi došlo, že divák je tu brán jako regulérní partner, kolega, který se velmi výrazně podílí na celém představení a jeho náladě. Pro diváky je to každopádně velký zážitek, na chvíli se také sami stávají herci a pod mým vedením si na chvilku vplují jako různé postavy do situací ze života chlapce, kterého hraju. To, že jsou zapojováni diváci ale neznamená, že si z nich budeme dělat legraci nebo je stavět do nepříjemných situací. Zatím všichni, se kterými jsme měli možnost zkoušet nebo se účastnili generálek, si to užili. Přinášíme vlastně novou divadelní formu, která divákovi zintenzivní jeho zážitek na maximum, protože bude už po vstupu do sálu jeho nepostradatelnou součástí.
  • Originální scénář dává velký prostor k improvizaci. To není v činoherním typu divadla úplně běžné?
    Improvizaci v takovéhle míře jsem zatím v žádném činoherním textu nikdy neviděl. Improvizujeme zde totiž celé situace - jediné, co vím je, jak má ta daná situace skončit. A jakými prostředky a jakou cestou tam diváka dovedu je víceménně na mně. Improvizované scény se střídají s činoherními a navzájem se doplňují. Samozřejmě nám improvizace do hry přináší spoustu bezprostředního humoru, vlastně najednou i já mám pocit, že nevím, co se mnou bude, když se divák rozehraje. Je to vlastně takové zkoumání vzájemné blízkosti. (Smích)
  • Diváci vás znají z dramatických rolí v divadle v Řeznické (“Cock”, “Leni”) a La Fabrika (“V hodině rysa”), v inscenaci “Všechny báječné věci” se představujete i v komediální poloze, která jinak vážnému textu svědčí. Co je na struktuře té inscenace nejtěžší?
    Třetinu inscenace hraju svou postavu v době, kdy jí bylo sedm a tohle vžívání se do role sedmiletého kluka je fakt sranda. Poté jsem další část představení puberťák, který je trochu outsider a navíc ještě objevující, že se velmi liší od svých vrstevníků. A končím jako dospělý muž, který se odzbrojujícím způsobem pere se svou nemocí. Ten záběr je obrovský, navíc se celý příběh vypráví retrospektivně formou jakési dramaterapie, což je další věc, kterou musím při ztvárňování této role mít pořád na paměti. Mám štěstí, že jsem si ve svém věku už vyzkoušel, jaké to je mít hlavní a složité role a táhnout na svých bedrech celé představení, ale v porovnání s touto inscenací, to byla fakt oddychovka. Simona Stašová říká, že monodrama je královská herecká disciplína - s největší pokorou s ní musím souhlasit, jen bych to trochu opravil - podle mého je to spíš taková "královská jízda na horské dráze". (Smích)
  • Aktuálně zkoušíte roli v jednom komorním muzikálu?
    Muzikál je vlastně nějaká moje další meta k cestě za hereckou komplexností. Od malých rolí jsem se propracoval k hlavním, od hlavních k tomuhle interaktivnímu monodramatu a zjistil jsem, že objevování nových žánrů mě neskutečně baví, tohle posouvání vlastních hereckých hranic. V tomhle případě se jedná o komorní muzikál pro dva mladé herce, který se bude uvádět v příští sezóně v mém domovském Divadle v Řeznické. Muzikál, který je ověnčený několika cenami Tony, s nádhernou muzikou, kvalitním libretem, jehož tématem jsou dvoukariérní vztahy - muzikál pojednává o dvou mladých ambiciózních lidech, jejichž vztah musí neustále dělat kompromisy mezi partnerstvím a kariérním uznáním. Uvedení tohoto muzikálu v době neustálého propírání feminismu, machismu, uvědomělé rezignaci na partnerský život a sebelásky nám ukazuje, jak moc důležitou roli v životě dnešního člověka by měla hrát láska a partnerský vztah. Divadlo v Řeznické dlouhodobě přichází se silnými společenskými tématy, apelujícími na morálku a etiku dnešního člověka a proto je mi ctí v něm hrát, stejně jako se moc těším na mojí hereckou partnerku, kterou zde bude velmi talentovaná Anna Julie Slováčková. Doufám, že to bude další vlaštovka, která napomůže k rehabilitování muzikálového žánru v Čechách a že v nádherném komorním prostoru Divadla v Řeznické divák pochopí, v čem je pravá síla tohoto žánru. Muzikál se ještě překládá, takže si název nechám pro sebe, ale rozhodně bych všem doporučoval, aby si tento titul ohlídali.
  • Jaké další plány máte s OLDstars?
    OLDstars jsou pro mě vyjímečné pražské uskupení, do kterého je velmi snadné se zamilovat. Viděl jsem v jejich komorní sklepním divadle H2O nádherné představení "To všechno ona" s Ljubou Krbovou a Honzou Battěkem, "Po Fredrikovi" s nesmírně talentovaným Matyášem Řezníčkem a monodrama "Natašin sen", kde exceluje Elizaveta Maximová. Je to scéna, která dává mladým umělcům jedinečný prostor k posouvání hereckých mantinelů, dává jim nádherné příležitosti a ukazuje, jak těžké je hrát s diváky na bezprostřední blízkost silná témata. Principál Tomáš Staněk vytváří se svým týmem prostor, který má na pražské divadelní mapě své místo a s minimem grantů a dotací vytváří divadlo s velmi sebejistou generační výpovědí. Jsem moc rád, že tohoto konceptu můžu být s inscenací "Všechny báječné věci" součástí. Na podzim mě tam čeká další krásné zkoušení filosofické romantické komedie, kde mi bude ctí si se herecky potkat s Elizavetou Maximovou, díky níž a jejímu monodramatu jsme se vlastně s OLDstars našli. Jsem rád, že jsem v OLDstars našel další srdcovou záležitost a mám zde své místo.

    Duncan Macmillan VŠECHNY BÁJEČNÉ VĚCI

    Divák si během inscenace projde třiceti lety života jednoho chlapce, jehož maniodepresivní matka se pokusila o sebevraždu - a on se jako dítě rozhodne začít psát seznam věcí, kvůli kterým stojí za to se nezabíjet. Milion báječných věcí ho provází životem, v jehož průběhu je třeba se vyrovnat se strastmi dospívání, první láskou a naneštěstí i s dalšími matčinými pokusy a také se svou vlastní bipolární poruchou. Hit festivalu v Edinburghu, nedávno s velkým úspěchem uváděný na off-Broadwayi, vznikl za spolupráce dramatika Duncana Macmillana a komika Jonnyho Donahoea, který byl zároveň prvním představitelem hlavní role. V OLDstars se jediné a hlavní role zhostí talentovaný Daniel Krejčík. Režijní vedení: Tomáš Staněk, výtvarné řešení: Eva Justichová, produkce: Lucie Gabrovská, premiéry: 16.,17. a 18. 3. 2018 v H2O, www.oldstars.cz.

    12.3.2018 19:03:46 Redakce | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 39 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    OLDstars

    Časopis 39 - sekce

    OPERA/ TANEC

    Projekt Organik pastva pro oči i pro uši

    Organik

    Podzimní Prahu rozzáří a zároveň rozezní společný audiovizuální počin dvou umělecky progresivních kulturních f celý článek

    další články...

    LITERATURA/ UMĚNÍ

    Libenský Award 2018 vyhlásil vítěze

    Projekt sukulenty - Individuální rozmanitost (Yunxiao Wang)

    Mezinárodní porota udělila ceny v rámci jubilejního 10. ročníku prestižní soutěžní výstavy a ceny Stanislav Li celý článek

    další články...