zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Téměř dokonalá láska z Jihočeského divadla

Pavel Oubram, Beáta Kaňoková a Tomáš Drápela

autor: Petr Neubert  

zvětšit obrázek

V únoru proběhl v Praze minifestival pod názvem Jižní spojka. Jihočeské divadlo poprvé podniklo tak rozsáhlou expanzi do Prahy, a navíc dopřálo divákům i možnost výletu na inscenaci Elit, které nebylo možno z jeviště Jihočeského divadla přenést. Pro jinou inscenaci, tedy Téměř dokonalou lásku, která se v Budějovicích hraje na komorní scéně Na Půdě, se ukázala vhodné divadlo DISK. A bylo tady nabito.
Komorní drama kanadské herečky a dramatičky Nicole Moellerové v překladu Jitky Sloupové bylo v dubnu loňského roku uvedeno v Českých Budějovicích v české premiéře.

Základní příběh si autorka vypůjčila ze skutečné události, totiž ze známého případu únosu a věznění Nataschi Kampuschové, která se znovu objevila až za osm let; Moellerová přenesla příběh do současného Toronta, změnila jména postav, ale podstatu ponechala. Diváci tedy mají možnost sledovat příběh Chloe, která se po zmizení objevila za šest let, okolnosti svého věznění a jméno únosce však odmítá prozradit. Nabídne však interview na pokračování novináři Gregovi, který se v době únosu zabýval jejím případem a své dohady zveřejňoval v novinách na pokračování. Greg, jehož někdejší sláva už vyprchala, se chytá příležitosti. Tajně doufá, že přiměje dívku, aby svého únosce prozradila. Ale záhy se ukáže, že to nebude tak snadné. Moellerovou ovšem zajímá především psychologická stránka celé věci, téma manipulace v různých podobách.

K realizaci inscenace přizvalo Jihočeské divadlo mladý tvůrčí tým, dramaturgyni Kristýnu Kosovou a režiséra Adama Svozila. Těm se společně s trojicí herců podařilo vytvořit skutečně poutavou, dynamickou podívanou. Scéna Pavly Kamanové (je také autorkou kostýmů) je rozdělena na tři části. Na jedné straně je prostor novináře Grega (jeho byt, ale zároveň jakýsi veřejný prostor, v němž se pohybuje), na druhé straně uzavřený pokoj s minimem nábytku, kde byla Chloe po léta vězněna. Mezi tím je zelený pruh evokující neutralizující pozadí televizních zpravodajství. Výraznou roli hraje také kamera, která živě snímá detaily, a zavede nás dokonce chvílemi i za scénu. Hlavní hrdinka se průběžně pohybuje sem a tam z reálu do minulosti, která jí evokuje dramatické okamžiky věznění. Zelený pruh určený „k mediální prezentaci“ vytváří jakýsi meziprostor, kterým Chloe proplouvá z jedné časové roviny do druhé, a nakonec se v něm zcela ztrácí… Celý příběh je prezentován jako vzájemné měření sil a snaha manipulovat tím druhým. Nakonec není příliš velkým překvapením, když divákovi připadá manipulace obou mužů v něčem velmi podobná. Ostatně, mají společného ještě více. Oba jsou velmi osamělí, a jejich pohnutky jsou jednoznačně sobecké. Oba si sugerují, že chtějí Chloe pomoci, ale vše směřuje jen k uspokojení vlastních ambic. Dívka ovšem na takovou manipulaci nechce přistoupit, a zdatně se brání, i když nakonec prohrávají vlastně všichni. Inscenaci charakterizují velmi silné a působivé herecké výkony. Dominuje Beáta Kaňoková v roli Chloe. Je půvabná ve svých proměnách, dychtivá v očekávání nových zážitků, autentická v prožitém zklamání, které jí připravuje svět „venku“. Zatímco její vězení bylo přehledné, a bylo pro ni možné ho obsáhnout a pochopit, mediální a společenský prostor je děsivě bezbřehý, a nepostižitelný. Chloe v sobě nese tragičnost poraněného a zneužitého děcka, a zároveň nám před očima vyrůstá v lstivou a zároveň chápavou ženu, která dokáže svého věznitele do jisté míry ovládat, stejně jako se jí daří v rozhovoru s novinářem určovat vlastní pravidla. A zároveň si ponechává jistou záhadnost, tajemství. V jednání jsou oba muži průhlednější, přímočařejší. Greg Tomáše Drápely je amalgámem bulvárního novináře, rutinéra, znuděného večírky a VIP, a zároveň vedeného dravou ctižádostí dostat se na první stránku. Jeho veřejný život je ovšem vyvažován smutkem a osamělostí až děsivou. Pavel Oubram v roli Mathewa, „laskavého psychopata“, který se rozhodl svou panenku Chloe zachránit před její rodinou i zlým světem, přesně ve svém výkonu diagnostikuje psychicky vychýlenou osobnost; jeho něha i bezděčná surovost mají stejné kořeny, jeho pohnutky zjevně vycházejí z dřívějších trýznivých zážitků a neschopnosti žít v reálném světě. Všichni tři herci jsou velmi dobře sehraní. Chloe putující sem tam na lince od jednoho muže k druhému, u nichž střídavě nachází laskavou vstřícnost i naprosté neporozumění, tvoří onen zářivý ústřední bod a zároveň symbol divnosti našeho světa, v němž všichni touží po porozumění a uznání, ale míří stále do prázdna. Vítězkou toho podivného souboje s oběma muži se nakonec přece jen stává Chloe, ale za cenu toho, že se přizpůsobí pravidlům zvráceného světa a rozplyne se v něm. Pozoruhodná inscenace rozhodně stojí za vidění, neboť přináší množství otázek, na které si každý divák musí najít odpovědi sám.

www.jihoceskedivadlo.cz

11.3.2019 17:03:22 Jana Soprová | rubrika - Recenze