Scéna.cz 

Nová satira pod Palmovkou: Starý bílý muž

Divadelní hrou o nekorektnosti vstupuje libeňská scéna do své 79. sezóny s mottem Poctivá Palmovka. Inscenace hry německých autorů Dietmara Jacobse a Moritze Netenjakoba v režii Michala Langa se hraje od 10. září ve Studiu Palm OFF. Čtyřiadevadesátiletý úspěšný podnikatel Gernot Steinfels zemře a jeho zaměstnanci mají zařídit důstojný pohřeb hodný budovatele firemního impéria. Drobný detail na smuteční stuze však spustí neuvěřitelnou lavinu nedorozumění, mezigeneračních sporů, podezření a absurdních konfliktů, které rychle přerostou v groteskní spirálu obviňování, uražené morálky, argumentačních faulů a pastí.

Autoři divadelní hry Starý bílý muž s lehkostí a ironií reflektují fenomény dneška – genderové otázky a nerovné postavení žen ve společnosti, svět korporací, erozi tradičních hodnot (personifikovaných mj. církví) a v neposlední řadě svět sociálních sítí a jejich využití jako pole pro takzvané hybridní a kulturní války.
„Sociální sítě systematicky zvýhodňují konfliktní obsah, který vyvolává silné reakce. Spoluvytváří se tím prostředí, v němž společnost nahlíží sama na sebe jako na prostor permanentního konfliktu, nedůvěry a ohrožení, a namísto funkčních řešení se upřednostňují symbolické postoje – někdy i v rozporu se svými vlastními zájmy. Přestože kulturní války neprobíhají fyzicky a neteče při nich skutečná krev, jejich destruktivní potenciál je značný: Dokážou paralyzovat veřejnou debatu, oslabit sociální soudržnost a odvést pozornost od problémů, které skutečně vyžadují řešení,“ podotýká dramaturg inscenace Divadla pod Palmovkou, Ladislav Stýblo.

Smuteční hosty tak trochu nepovedeného posledního rozloučení s magnátem obchodu spodním prádlem hrají Roman Slovák (Horst Bohne, zástupce ředitele), Pavla Gajdošíková (Alina Berka, head of new developement), Ivana Wojtylová (Rieke Schneiderová, sekretářka ředitele), Šimon Holiš (Kevin Packert, editor sociálních sítí) a hostující Marie Anna Kupcová (Kim, praktikantka). Jejich nevhodné chování se snaží usměrnit Václav Vostarek (Herbert Koch, farář).

„S tou postavou se sžívám doteď, zvlášť s jejím charakterem. Horst Bohne je bezskrupulózní kariérista, s tím bojuju, protože takový člověk prostě nejsem. Jestli člověk má vycházet z nějakých zkušeností, má si někde ze života něco seškrábnout, aby z toho mohl na jevišti čerpat, tak já něco takového kolem sebe moc nemám,“ říká herec Roman Slovák, od této sezóny nový člen hereckého souboru Divadla pod Palmovkou. V jednom se však s postoji Horsta Bohneho shoduje. „V případě aktuálních fenoménů, jako jsou třeba sociální sítě, jsem tak trochu ‚starý bílý muž‘, vyrostl jsem na Rubikově kostce. Vždycky jsem tvrdil, že budu poslední člověk s tlačítkovým telefonem. A najednou mám také chytrý telefon. Ale používám ho stále jenom k psaní zpráv a volání. Ze sociálních sítí a podobných výdobytků mám spíše obavy. Myslím, že jestli se jimi lidstvo nechá zahltit, nedopadne to dobře. A nebude to jen jeden úsměvně absurdní pohřeb.“

V inscenaci Starý bílý muž se v dialozích neustále střetává mladá generace s tou starší, kterou zastupuje Horst Bohne, a jejími zažitými způsoby jednání. Bodem sváru je korektnost v různých kontextech společenského života. „Postavy v inscenaci přitom často řeší jen lingvistickou formu korektnosti. Moc bych si přál, aby si diváci z našeho představení odnesli pocit, že víc než forma je důležitější samo jednání. Jestli se k sobě chováme s úctou, s porozuměním, s respektem. Podobnou katarzi koneckonců nabízí i samotný závěr inscenace,“ uvedl Slovák s tím, že už se na první diváky inscenace těší.
„Toto představení potřebuje publikum, diváci mu dají rytmus, přijdou možná i nečekané reakce. Kontakt s divákem má zvlášť v tomto případě – v prostoru komorní scény s hledištěm uspořádaným do arény – velký význam. Na tyto formy divadla jsem koneckonců zvyklý už od svého někdejšího působení v divadlech Husa na provázku nebo HaDivadlo.“