Scéna.cz 

Kryštof Mařatka uvede premiéru třetího smyčcového kvartetu Leoše Janáčka

Ve čtvrtek 9. června 2016 zazní v pražském Atriu česká premiéra úpravy transkripce dechového sextetu Mládí Leoše Janáčka pro smyčcový kvartet, kterou v roce 2015 připravil významný soudobý skladatel Kryštof Mařatka. Provedení této skladby se ujme Zemlinského kvarteto, které tento kus premiérovalo již v březnu letošního roku v nizozemském Utrechtu. Na české premiéře bude přítomen i sám skladatel, který v současné době žije v Paříži a svým skladatelským uměním sbírá vavříny a ocenění převážně v zahraničí.

„Takové vzpomínky z mládí“ – tak v dopise Kamile Stösslové charakterizoval bezmála sedmdesátiletý Leoš Janáček právě dokončený dechový sextet. Suita Mládí, podnícená nutným bilancováním v roce životního jubilea a zřejmě také opakovaným poslechem pařížského souboru Société moderne des instruments à vent v Salzburgu i v Brně, vznikala během třítýdenního pobytu v hukvaldském rodišti v létě roku 1924. První provedení Mládí v říjnu 1924 v Brně ztroskotalo na problémech technického rázu: klarinetista kvůli zlomené klapce hru pouze předstíral. K plnohodnotné premiéře tak došlo o měsíc později v Praze. Dílo, vřele přijímané kritikou i obecenstvem, vyšlo tiskem již v roce 1925, kdy pražská Hudební matice vydala kapesní partituru, hlasy i klavírní výtah. Na rané období skladatelova života odkazuje Mládí nejen tématem z Pochodu modráčků, ale hlavně celkovou výrazovou svěžestí a „klasicky“ koncipovanou formou.

Smyčcové kvartety napsal Leoš Janáček dva - č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty a č. 2 Listy důvěrné. Díky Kryštofovi Mařatky se repertoár smyčcových kvartet v podstatě obohacuje o kvartet třetí – Mládí.

Proč Mládí?
„Proč předělávat něco, co je už dokonalé? Dle mého názoru může být transkripce motivována různými důvody: nedostatkem repertoáru (Dvořákův "Americký" smyčcový kvartet pro dechový kvintet), praktickým využitím skladby (klavírní výtahy oper), studijními účely (stylová cvičení skladatelů), rozšířením možností díla samotným autorem ("Zjasněná noc" od A. Schönberga).
Ale transkripce může také vzniknout - jako v případě orchestrální verze "Obrázků z výstavy" od Musorgského/Ravela - z důvodů čistě uměleckých; z důvodů jakéhosi jiného vnitřního slyšení díla než je tomu v originále, což je případ i mé transkripce Mládí. Taková práce je ovšem velmi riskantní a je podmíněna naprostým respektováním "ducha" původního tvaru, znalostí skladatelova stylu a technických způsobů instrumentace ověřených v jiných dílech autora, v našem případě obou Janáčkových kvartetů.
Janáček je moje životní lekce. A tak jako jsou pozoruhodné jeho vlastní transkripce a stylizace lidových písní, tak i já mohu jen doufat, že zajímavá bude i tato proměna jeho Mládí do jakéhosi "3. Smyčcového kvartetu".“ Kryštof Mařatka
Hudební skladatel Kryštof Mařatka se narodil v Praze roku 1972. Studoval klavír a skladbu na pražské konzervatoři u profesorů Bohuslava Řehoře a Petra Ebena. V roce 1994 se odstěhoval do Francie, kde pokračoval ve svých studiích. Spolupracuje s řadou interpretů a orchestrů po celém světě a patří k nejoriginálnějším mladým skladatelům současnosti. Pro jeho detailně propracovaná díla je charakteristická objevná zvukovost, živelná muzikálnost a často i výrazný smysl pro humor. Jeho díla s úspěchem na svůj program zařazují festivaly a koncertní řady v Evropě, USA, Austrálii, Číně i Rusku. Mařatka působí také jako klavírista a dirigent. Spolupracoval s řadou významných orchestrů, jako je Šanghajský symfonický orchestr, Národní orchestr Francie, Torontský symfonický orchestr, Orchestr Francouzského rozhlasu, Česká filharmonie, Lodžská filharmonie a mnohé další. Z jeho skladatelské dílny připomeňme například Koncert pro klarinet Luminarium, Koncert pro harfu Praharphona či jeho vokálně symfonická díla Vábení či Zvěrohra.