zvláštní poděkování
Volný.cz

To je opera: Tristan a Isolda

To je opera: Tristan a Isolda

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

To je opera: Tristan a Isolda
Stará keltská sága v mistrovském zpěvoherním zpracování Richarda Wagnera, která vás přesvědčí, že láska má mnohem větší moc než smrt. Scénář a režie Ramon Gener (Premiéra). „Tristan je a zůstane pro mne zázrakem! Nikdy nepochopím, jak jsem něco takového mohl stvořit!“, tyto věty napsal krátce před svou smrtí Richard Wagner. Jeho opera Tristan a Isolda je skladatelovým devátým zpěvoherním opusem. Námětem se započal zabývat zhruba v polovině padesátých let 19. století a poslední notu hotové partitury zapsal 6. srpna 1859. Dílo bylo poprvé uvedeno o šest let později v mnichovském Dvorním a národním divadle pod taktovkou Hanse von Büllova. Předchozí vídeňský pokus o provedení ztroskotal po 77 zkouškách, tak náročné byly pro tehdejší interprety pěvecké party.

Tristanovské téma úzce korespondovalo s Wagnerovou osobní situací, k níž se připojila deziluze z porevolučního vývoje v padesátých letech 19. století. Ve Wagnerově životě ovšem hrály významnou úlohu ženy. V té době ne právě šťastně ženatý skladatel vytvořil v Tristanovi a Isoldě „pomník“ milenecké vášně k Mathildě Wesendonckové, ženě svého velkorysého švýcarského mecenáše. Předlohou pro vlastní libreto na téma velké vykupitelské lásky mu byla stará keltská sága v literárním zpracování Gottfrieda ze Štrasburku z počátku 13. století. Tristanem se dovršila Wagnerova představa opery jako souborného uměleckého díla. Filosof Friedrich Nietzsche o této opeře sarkasticky poznamenal: „Pátrám-li po díle stejně nebezpečně fascinujícím, stejně hrůzném a sladce nekonečném, jako je Tristan – hledám ve všech uměních marně.“
Tristan, který v mnohém ovlivnil dokončení Siegfrieda, třetí části Prstenu Nibelungova, je dalším Wagnerovým krokem za naplněním ideálu souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerku, spojujícího všechna umění v jediný divadelní celek. Wagner přitom vycházel z Gluckovy operní reformy, navazoval také na Mozarta a německou romantickou operu Weberovu, Marschnerovu s jejich pohádkovostí, baladičností a zálibou v mýtu, na velkou francouzskou operu a její velkolepost i na Beethovenův symfonismus a tematickou práci. Svým tristanovským akordem, který můžeme slyšet hned v úvodu díla, otevřel Richard Wagner dveře do atonální hudby 20. století.
Vysílání: 27.3., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 29.3., ČT art., 02.4., ČT art

18.3.2019 11:03:33 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

OLDstars

Články v rubrice - Z éteru

Hudební tipy 18. týden

Janáček Brno 2016

Evropský koncert 2019
Tradiční prvomájový koncert Berlínské filharmonie z Musée d’Orsay v Paříži. Vžd ...celý článek


To je opera: Puccini – Bohéma

To je opera: Puccini – Bohéma

To je opera: Puccini – Bohéma
Na vrcholu své kariéry napsal Giacomo Puccini svoji životní píseň o přá ...celý článek


Z první řady... Turandot

Turandot

G. Puccini: Turandot
Hvězdná sopranistka Nina Stemme v titulní roli kruté čínské princezny z Metropolitní o ...celý článek


Hudební drama - Roberto Devereux

S. Radvanovsky (Roberto Devereux)

G. Donizetti: Roberto Devereux
Napínavé hudební drama neopětované lásky z doby vlády Alžběty I. Účinkují: S ...celý článek



Časopis 17 - sekce

DIVADLO

Pohybové představení s 12 000 litry vody

Nesnesitelná tekutost bytí

Loni v září režisér Vít Neznal se svojí inscenací Nesnesitelná tekutost bytí beznadějně vyprodal třináct večer celý článek

další články...

HUDBA

13. komnata Ivana Hlase

13. komnata Ivana Hlase

13. komnata Ivana Hlase
Známý zpěvák, skladatel, textař a kytarista prožil traumata v rodině a zvítězil v b celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Napětí v tvorbě Kryštofa Kaplana

KRYŠTOF KAPLAN: TENZE

Kryštof Kaplan představuje v Centru současného umění DOX tři scénické situace, které jako hlavní komunikační m celý článek

další články...