Scéna.cz 

Dobře placená procházka naposledy v Národním divadle

Jiří Šlitr, Jiří Suchý a Miloš Forman, trojice umělců, která je neodmyslitelně spjata s výtečnou jazzovou operou, nebo chcete-li muzikálem, Dobře placená procházka. Generacemi velebené dílo plné chytlavých melodií bylo po více než čtyřiceti letech na scénu Národního divadla přeneseno za spolupráce dalších dvou nositelů jména Forman, a to sourozeneckého tvůrčího tandemu Petra a Matěje. Vznikla tak zábavná podívaná plná režijních i výtvarných nápadů se skvělým hereckým i pěveckým obsazením. Premiéra Dobře placené procházky se konala v Národním divadle v roce 2007, nyní se na sezonu či dvě odmlčí. Poslední reprízy v letošní sezoně uvádí Národní divadlo o květnových a červnových víkendech, a to 13. června (16:00), 27. června (16:00, 20:00) a 28. června 2009 (16:00, 20:00 h).

Ústřední melodií jazzové buffo opery Dobře placená procházka je milostná píseň „Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám“. Prolíná se dějem v různých polohách, od poeticky a lyricky vážné, až k ironicky parodující a satirické. V rolích rozpadajícího se manželského páru Uliho a Vanilky se na konci sezony v alternacích představí Zbyněk Fric / Petr Stach a Dáša Zázvůrková. Postavu tety z Liverpoolu, která hodlá odkázat ještě nepočatému dítěti Vanilky milión korun, ztvární Zuzana Stivínová / Jitka Molavcová / Tereza Hálová a v roli listonoše během repríz vystoupí Jiří Suchý / Petr Macháček / Zbyněk Fric. Jako zištného advokáta diváci uvidí Tomáše Trapla / Lukáše Kumprichta. Na inscenaci spolupracuje Kühnův dětský sbor.

Trojice inscenátorů – světově proslulý Miloš Forman a jeho synové Petr a Matěj – získala za představení Cenu Sazky a Divadelních novin. Matěji Formanovi byla rovněž udělena Cena Alfréda Radoka za nejlepší scénografii roku 2007.

V polovině 60. let 20. století patřili autoři a zakladatelé divadla Semafor Jiří Šlitr a Jiří Suchý k předním tvůrčím „jednotkám“ s nezaměnitelným stylem svých inscenací, hudebním projevem a humorem. Volně navázali na dvojice – Jiřího Voskovce a Jana Wericha, později Jana Wericha a Miroslava Horníčka, které tvořily zábavní divadlo pro širokou veřejnost; ne však prvoplánovými prostředky, ale snahou najít vtip a humor v poezii, hudbě, v alegoriích a parafrázích na tehdejší dění nebo na lidské vlastnosti a chování. V tomto klimatu vznikla v roce 1965 i jejich jazzová opera Dobře placená procházka, kterou o rok později převedl do filmové podoby režisér Miloš Forman.