zvláštní poděkování
Volný.cz

Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích

Miloš Jiránek – Boží tělo ve Velké 1903

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Pod pojmem lidová kultura si lze představit relativně nesourodou směsici nejrůznějších projevů. Výstava Jdi na venkov! vůbec poprvé kriticky sleduje jejich vztah k výtvarnému umění v českých zemích od počátku 19. století až po polovinu 20. století. Akcent klade na kulturu venkovského lidu, která sehrála v českém umění mnohem zásadnější roli než lidová kultura městského prostředí.
Výstava je připravena na téma 39. roční plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny.

Od poloviny 19. století se lidové umění stávalo takřka oficiálním a univerzálním projekčním plátnem. Jednotlivci, ale i skupiny, instituce a stát na něj promítaly své politické, společenské a kulturní ideály. Prostřednictvím nejrůznějších manipulací bylo využíváno, či přímo zneužíváno k různým účelům. První masové pokusy o oživování lidové kultury, ať už pod záminkou vztahu k „českoslovanským“ ideálům (ve druhé polovině 19. století) nebo k „československé“ národní identitě (v době první republiky), stavěly na obdobné fiktivní představě: společenství venkovského li du a zvl áštní charakter jeho kultury považovaly za základ novodobého národa a jeho hledané kulturní identity. S lidovým uměním zde bylo zacházeno zhusta jako s účelovým konstruktem ve službách nacionalistické obrany budovaného národního společenství.
Lidové umění současně sloužilo jako přímý zdroj určitého typu tvorby. Pro její označení se obecně rozšířil termín výtvarný folklorismus. Jeho konkrétní projevy však měly nejrůznější podtexty a významy. Škála výtvarných přístupů a manipulací s prvky přebíranými z lidového umění a kultury postupně sahala od velmi prostého pozorování, ilustrování a komentování venkovského prostředí až po velmi promyšlené a subtilní interpretace. Častou strategií, kterou umělci využívali, byla apropriace: přivlastnění si forem lidového umění prostřednictvím citací či transformací k novým zá ;měrům a v novém kontextu.

Výstava pojednává nastíněnou problematiku prostřednictvím tematicky zaměřených bloků, jejichž časový záběr se překrývá. Její instalace, obsahující obrazy, kresby, sochy, fotografie a filmy, je koncipována jako dynamická struktura vzájemně prostupujících se vrstev. Cílem není absolutní vyčerpání tématu, ale zachycení jeho aktuální rezonance. Vedle děl více či méně známých tvůrců sledovaného období (Josefa a Quido Mánesa, Mikoláše Alše, Jaroslava Čermáka, Joži Uprky, Josefa Čapka, Zdenka Rykra, Emila Filly, Jaroslava Vodrá ;žky, aj.) výstava obsahuje několik současných prací Anny Hulačové, Jana Vytisky, Barbory Lungové, Lenky Klodové, Daniely Baráčkové ad., odvolávajících se na lidovou kulturu.
Výstava věnovaná lidovému umění v našich zemích, kterou pořádá Západočeská galerie v Plzni, probíhá ve výstavní síni Masné krámy do 12. května 2019.

18.3.2019 11:03:11 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 30 - rubriky

Archiv čísel

reklama

LM2019

Články v rubrice - Výstavy

Art-Brut-All

Art-Brut-All

Metal může být pro mnohé symbolem buranství, může být také životním stylem, ironickým pohledem na svět nebo ún ...celý článek


Piña-seda v Náprstkově muzeu

Piña-seda

Už jste slyšeli o tkanině z ananasu a hedvábí a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo je pro vás název P ...celý článek



Časopis 30 - sekce

DIVADLO

Provazochodkyně nad Vltavou

Tatiana-Mosio Bongonga

Přechodem přes Vltavu ve výšce 35 metrů na laně dlouhém 350 metrů odstartuje ve středu 14. srpna 2019 letošní celý článek

další články...