Scéna.cz 

Václav Erben: Poklad byzantského kupce

Kapitán Exner opět na scéně. Spolu s ním se vrátíme do Československa počátku šedesátých let minulého století, kdy sice v obchodech chybí líh, jehož nedostatek sehraje v příběhu podstatnou roli, ale zároveň je v kinech k vidění Formanův Černý Petr. A tak Václav Erben trochu odvážně posílá na literární scénu policejního bonvivána Michala Exnera, obdařeného zcela nesoudružskými rysy. Nejde pochopitelně o nic menšího než o vraždu, jejíž vyšetřování se odehrává v prostředí archeologů a novinářů. Kdo najde vraha, najde možná i poklad. Čte Tomáš Jirman.

Američané mají Phila Marlowa, Francouzi Maigreta, Britové Sherlocka Holmese, Norové Harryho Hola, Češi Michala Exnera. Kapitán Exner, fiktivní postava detektiva, kterou stvořil spisovatel Václav Erben, se poprvé objevuje právě v detektivce
Poklad byzantského kupce. Kniha vychází poprvé v roce 1964, tedy v době, kdy po československých cestách začíná jezdit legendární embéčko, na návštěvu přilétá Nikita Chruščov, prezidentem se stává Antonín Novotný a StB rozjíždí svou akci Neptun. Zároveň ale dochází k jistému uvolnění na kulturní scéně, ve stejném roce jde například do kin film Miloše Formana Černý Petr. I Václav Erben si troufá obdařit svého kapitána zcela nesoudružskými rysy vnitřními i vnějšími. Michal Exner má něco málo přes třicet let, bydlí sám v garsonce, jezdí v mercedesu kabrioletu, je to duchaplný elegán se slabostí pro ženy. Má právnické vzdělání, je velmi zvídavý, vysoce inteligentní, se smyslem pro humor a zálibou v ironii. Je výborným psychologem a bystrým pozorovatelem. Zkratku SNB, tedy Sbor národní bezpečnosti, či slovo esenbák v celém textu nenajdeme. Pro mladší čtenáře – Sbor národní bezpečnosti byl ozbrojený, jednotný, vojensky organizovaný sbor, fungující v Československu let 1945–1991 jako represivní složka výkonné moci. V civilu chodili tajní, v uniformě veřejní policajti. Čtenář nemusí být ani příliš pozorný, aby pochopil, že komunistické kádry Michal Exner opravdu v lásce nemá. „V té době byli v české detektivce jenom strejcové, Vachkem počínaje a Škvoreckým konče. Tak jsem si říkal, že zkusím proutníka, co se jen tak lehce pohybuje světem,“ popsal zrod svého hrdiny Václav Erben, který kapitána Exnera obsadil do hlavní role ve dvanácti detektivních románech. V Pokladu byzantského kupce se dokonalá tvář Michala Exnera teprve rodí, v tomto příběhu může Exner sám spíš nechat oči na módním bonvivánství archeologické komunity. Zatímco tady obdivuje elegantní pyžamo doktora Soudka, později si ho sám dopřeje i s vykukujícím kapesníčkem v pyžamové kapsičce. V Pokladu byzantského kupce jde samozřejmě především o vraždu a o pátrání po pachateli. Ale přesto se mezi řádky dovíme, že soudruhům se do národního hospodářství někde vloudila chyba nebo že dobře postavený úředník na národním výboru není právě prototypem kladného hrdiny. Jsou to jen drobné ostny, které Václav Erben rozsypal na více než třech stovkách stran, kdyby jich bylo více, těžko by mohl svého detektiva posílat do luxusních restaurací nebo ho nechat používat aerotaxi. Kapitán Exner je zkrátka tak trochu český Bond, a pokud jej autor svede dohromady se stejně silným protihráčem, užije si čtenář, potažmo posluchač s rozkoší vtipné vypointované dialogy.

V našem příběhu je mu v tomto smyslu partnerem doktor Soudek, kterého mimochodem ve známé filmové verzi s Jiřím Valou v hlavní roli skvěle sehrál Jiří Sovák. Ostatně Václav Erben vystudoval divadelní dramaturgii a rozhlasovou režii na pražské DAMU a jako dramaturg a režisér také v televizi a rozhlase pracoval. Není proto divu, že v jeho knížkách najdeme takovou spoustu výborně napsaných dialogů. Mimochodem na filmových a televizních adaptacích je nádherně vidět, jak se doba změnila. Charakter a schopnosti třicetiletého Exnera v roce 1964 museli v jednadvacátém století ztvárnit mnohem starší herci, dnešním třicátníkům by to nejspíš nikdo nevěřil… Zveme vás tedy k poslechu příjemné desetidílné retrodetektivky, která se odehrává v prostředí archeologických vykopávek. Ale vrahem může být opravdu kdokoliv.