zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Verdiho La traviata v Českých Budějovicích

G. Verdi: La traviata (plakát k představení)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Sérii šestnácti premiérových titulů nové sezóny 2017/18 v Jihočeském divadle zahájí Verdiho La traviata v podání souboru opery Jihočeského divadla. Operu o třech dějstvích a čtyřech obrazech na námět románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi uvedeme v hudebním nastudování Maria De Rose a v režii Veroniky Poldauf Riedlbauchové. Premiérová uvedení 20. a 23. října 2017 od 19.00 hodin DK Metropol.

Letošní divadelní sezónu zahájí opera Jihočeského divadla po všech stránkách novou inscenací jedné z nejpopulárnějších světových oper – La traviaty Giuseppe Verdiho. Traviata měla světovou premiéru už v roce 1853 a byla inspirována divadelní podobou románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi. Inscenace, kterou Verdi uviděl v pařížském divadle Vaudeville, ho zaujala i proto, že v ní spatřoval zrcadlo svého vlastního vztahu k ženě „velkého světa“, pěvkyni Giuseppině Strepponi.

K režii byla přizvána zakladatelka Ateliéru 3D, režisérka, choreografka, pedagožka a všestranná performerka Veronika Poldauf Riedlbauchová. Její zájem se soustřeďuje na fyzické divadlo, v němž se hlavním nástrojem dramatického sdělení stává lidské tělo. V JD se představila už operní režií Brundibára Hanse Krásy, je také autorkou choreografie a spolurežisérkou Verdiho Trubadúra.
Její schopnost vidět vnitřní „poetický svět“ postav a nahlížet jinak na příběhy už stokrát na jevišti prověřené, se promítne i do jejího ztvárnění jedné z nejpopulárnějších světových oper.

„Opera je přitažlivá v tom, že v sobě kloubí velké množství divadelních složek,“ vysvětluje režisérka Poldauf Riedlbauchová svůj pohled na tento hudební žánr. „Je hudbou, literaturou i tancem. Léty ověřená hudební struktura dává pevný rámec, díky němuž získávám jako inscenátor svobodu sebevyjádření. Jasně dané temporytmické, dynamické a emoční zázemí opery umožňuje ulétnout do světa obrazů a představivosti. A můj způsob divadelního myšlení jde skrze metafory, symboly, znaky. Často říkám, že vytvářím na scéně ´jevištní báseň´. A opera je pro takovýto přístup jako stvořená. Je totiž formou výsostně stylizovanou, a tudíž znakovou; navíc v četných lyrických plochách je v podstatě zastaveno veškeré jednání. A právě vizuální či pohybová metafora dokáže podpořit stylizaci, oživit nedějové části, odhalit skryté významy textu, a zintenzivnit tak hudební výraz,“ dodává Veronika Poldauf Riedlbauchová.

Se scénografkou Luciou Škandíkovou vytvořila režisérka již řadu inscenací, často autorských. Tato výtvarnice má mimořádný dar vytvářet scény, které jsou samy o sobě již nositelem tématu a spolu s ním se vyvíjejí. Scénický prostor je tedy i v případě La Traviaty prostorem psychickým. Scénografický koncept inscenace podtrhuje téma pomocí jediného většího objektu; využívá také principu zmnožení různých dílčích prvků, a funguje tak na principu jakési instalace. Prostor je abstraktní i konkrétní, pohybuje se na hranici mezi realitou a snem, grotesknem a surreálnem, a umožňuje práci s imaginací.

Kostýmní výtvarnice Tereza Kopecká pak do jednoduchého, minimalistického, v podstatě bílého prostoru vstoupila s barevností a moderním přístupem ke kostýmu. Je tu stále přítomná dekadence 19. století a přece videná jinak. Kostýmy v sobě spojují eklektickým způsobem prvky různých historických epoch, přesto však v současném střihu. Ocitáme se tak na velké party, která je groteskním způsobem stržena do pohřbu.

Významnou složkou výtvarného konceptu je také světelný design Ondřeje Kyncla a práce se scénickými fotografiemi Michaely Karásek Čejkové. Inscenační tým pak doplňuje ještě choreografická spolupráce Nadi Kabelové a Zdeňka Mládka.

Hudebního nastudování inscenace se opět ujal verdiovský dirigent Mario De Rose. Spolu s režisérkou vybrali pro interpretaci nesnadných rolí pěvecká esa. Výsostná disciplína zpěvu zde totiž bude provázena intenzivním gestickým a pohybovým slovníkem. Partnerské vztahy nebudou vznikat pouze mezi pěveckými protagonisty, ale také ve spolupráci s tanečníky jako aktivními činiteli příběhu a obrazu. Hlavní „dvojroli“ Violetty alternují Marie Fajtová a Maria Bisso spolu s tanečnící, sólistkou baletu JD Julií de Meulemeester. Alfréda ztvární střídavě Paolo Lardizzone a Petr Malý. Trojici hlavních protagonistů bude uzavírat Alexandr Beň a Svatopluk Sem v roli Alfrédova otce. V symbolické taneční úloze toreadora vystoupí sólista baletu JD a Zdeněk Mládek.

16.10.2017 21:10:55 Redakce | rubrika - Zveme ...

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Zveme ...

Opera o životě Boženy Němcové v Plzni

Jsem kněžna bláznů (Foto: Irena Štěrbová)

Jako jeden z příspěvků k Roku české hudby zvolilo Divadlo J. K. Tyla i operu skladatelky Lenky Noty a libretis ...celý článek


Malý princ přitančí na Novou scénu

Malý princ (Foto: Irena Štěrbová)

Druhou baletní novinkou Divadla J. K. Tyla v této sezóně bude Malý princ inspirovaný stejnojmenným románem fra ...celý článek


Opera Romeo a Julie vstupuje do kin

Nadine Sierra a  Benjamin Bernheim (Romeo a Julie)

Již sedmá letošní inscenace zamíří z prken Metropolitní opery v New Yorku prostřednictvím přímého přenosu do k ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

Gogolova Ženitba se vrací do NdB

Ženitba (NdB)

Úředník ve vysoké funkci Ivan Podkolesin ve zralém věku po zralé úvaze pomyslí na manželský stav. Ale nebýt je celý článek

další články...

HUDBA

Hudební tipy 12. týden

Richard Müller: čierna labuť, biela vrana

Hej mistře basů
Velkolepý koncert v pražské Lucerně k poctě legendárního kapelníka, skladatele, zpěváka a p celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Bohumil Hrabal legendární spisovatel

Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu celý článek

další články...