Scéna.cz 

Výtvarné tipy 32. týden

Život malířky a grafičky Adrieny Šimotové v pohledu Jaroslava Brabce
Portrét přední představitelky českého moderního výtvarného umění, od jejíhož narození právě dnes uplynulo 100 let (1996). Režie J. Brabec. Česká malířka, grafička a sochařka Adriena Šimotová (*6. 8. 1926 – †19. 5. 2014) patřila k nejpozoruhodnějším osobnostem české poválečné výtvarné scény. Její tvorba bohatá na využívané techniky v sobě jedinečným způsobem odrážela bohaté nitro člověka a hodnoty humanismu, které se však rodily z jejího osobního prožitku utrpení a bolesti. Hrůzy válečného bombardování, předčasná smrt manžela a později i jejího syna – to vše našlo takřka taktilní výraz v krajně osobním díle. V posledním období se jejími motivy prolínaly pocity melancholie, strachu či samoty a ve svých výtvorech vyvolávala i podoby zesnulých blízkých. Největší pozornost upoutala Šimotová svou svéráznou technikou mačkání, prořezávání a vrstvení papíru, jíž doplňovala o otisky dlaní, chodidel či celého těla. Srozumitelnost jejích děl je univerzální, i proto našla zastoupení v pařížském Centre G. Pompidou, ve vídeňské Albertině či v dalekém Tokiu. Adriena Šimotová zemřela v roce 2014, ale i přes pokročilý věk a zdravotní omezení nepřestávala tvořit a promlouvat z pro mnohé příliš zrádných hlubin duše.
Vysílání: 06.8., 11.40 hod., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých III (9/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Pecku, Pařez, Kumburk či Dolní Štěpanice (2020). Scénář a režie M. Polák. Svět hradů a hradišť – významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Úspěšný cyklus režiséra Miroslava Poláka nás tentokrát zavede do západních Čech a přes Českolipsko ve dvou dílech zavítáme do východočeské krajiny příběhů českých hradů. Chybět nebudou ani unikátní animace a letecké záběry. V dnešním díle se seznámíme s historií středověkých sídel na Jičínsku a v Podkrkonoší. Z nich největší pozornost dosud upoutává Pecka působivě položená na dohled horských velikánů. Do malebných zřícenin hradu ze 14. století je vestavěn renesanční palác, sídlo slavného Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jednou z výrazných dominant Jičínské kotliny je vysoký vrch se zbytky Kumburka, kdysi mocného hradu, jenž přečkal husitské boje, ale třicetiletá válka jej zpustošila. Toto místo dodnes obklopuje spousta legend a daleký výhled z hradní věže si zamiloval velký romantik Karel Hynek Mácha. Výrazné fragmenty se zachovaly i ze silně opevněného sídla Dolní Štěpanice u Semil, hrad Pařez v Prachovských skalách, kdysi zvaný Husí nůžka, má dnes už jen podobu pohádkového labyrintu skalních světniček. Z dalších středověkých opěrných bodů v malebné podhorské krajině, jako je Veliš, Bradlec či Kozlov, se zachovaly již jen velmi skromné zbytky.
Vysílání: 07.8., 14.20 hod., ČT2
Opakování: 12.8., ČT2

Skvosty světového stavitelství: Sídla moci
Svět je plný výjimečných staveb, které udivují a inspirují. Za těmito architektonickými poklady lze najít touhu po kráse, vynalézavost a mnohdy i ojedinělé technologie. Australský dokumentární cyklus. Vládnoucí elita vždy vyjadřovala svou autoritu prostřednictvím zadávání zakázek na stavbu monumentálních budov. V této epizodě prozkoumáme největší stavby světa, které symbolizují moc. Od pyramid postavených na počest velkých egyptských faraonů až po věznice, ve kterých byli vězněni odsouzení britskou koloniální vládou. Objevíme architekturu, která nevyhnutelně ovlivňovala historii celých států. Chybět nemůže návštěva Říma s nepřeberným množstvím velkolepých monumentů, Petry, města vytesaného do pískovce uprostřed pouště, centra mocné Incké říše – Machu Picchu nebo Canberry, kterou Australané vybudovali jako nové hlavní město státu.
Vysílání: 08.8., 08.55 hod., ČT2
Opakování: 09.8., ČT2., 11.8., ČT2

Starobylé stavby II: Tádž Mahal
Je symbolem dokonalosti. Jedinečné mauzoleum je výrazem nesmrtelné lásky mughalského císaře k zesnulé manželce a dnes se řadí k sedmi divům novodobého světa. Francouzský dokument. Tádž Mahal dnes patří mezi deset nejnavštěvovanějších památek na světě a ročně sem zavítá téměř sedm milionů návštěvníků. Pouhých osmnáct let trvala stavba tohoto mimořádného mauzolea určeného pro milovanou manželku mughalského císaře Šáhdžahána Mumtáz Mahal. To je však pouze srdcem mnohem rozsáhlejšího komplexu sahajícího pravděpodobně až na druhý břeh řeky Jamuny. Díky zkoumání ze satelitního měřítka i zásluhou analýzy na molekulární úrovni mohou vědci nyní monument prozkoumat do nejmenších detailů.
Vysílání: 09.8., 06.15 hod., ČT2
Opakování: 11.8., ČT2., 13.8., ČT2

Notre-Dame: Co se skrývá v podzemí?
Nebýt tragického požáru 15. dubna 2019, zůstaly by vzácné středověké rakve a sochy navždy skryty pod podlahou věhlasné pařížské katedrály. Francouzský dokument. Během restaurování požárem poničené pařížské katedrály Notre-Dame objevili archeologové pod podlahou poklad: dva olověné sarkofágy spolu s tisíci fragmenty polychromovaných soch, které pravděpodobně patřily ke středověké kamenné chórové přepážce ze 14. století, o níž se předpokládalo, že navždy zmizela. Tento významný objev dal podnět k rozsáhlému výzkumu. Vydejme se s odborníky z řad archeologů, historiků i lékařů na výjimečné dobrodružství za poznáním dávno zapomenuté historie nejslavnějšího chrámu světa.
Vysílání: 09.8., 09.20 hod., ČT2
Opakování: 11.8., ČT2., 13.8., ČT2

Nejslavnější umělecké dvojice (5/5) - Edgar Degas a Mary Cassattová: zlobivá dítka impresionismu
Bez amerických kontaktů malířky Mary Cassattové by se díla impresionistů, jako Monet či Renoir, po nichž dnes globální trh doslova šílí, možná podobně jako za jejich života prodávala za směšné sumy. Ze skupiny impresionistů si nejvíce oblíbila Edgara Degase. Francouzský dokument. Mary Cassattová, která v Edgaru Degasovi rozpoznala dědice velkých klasiků, přesvědčila svou přítelkyni, sběratelku Louisine Havemeyerovou, aby koupila jeho pastel zobrazující baletní zkoušku. V roce 1877 se tak Edgar Degas stal prvním malířem impresionistou, který byl prodán do Spojených států. Charakter Mary Cassattové dokonale ilustruje to, že se bez váhání připojila ke skupince nespokojených hned na počátku své umělecké dráhy. I když se její pařížská kariéra jako ženy malířky a navíc cizinky jevila jako obtížná, neváhala se obrátit zády k poctám oficiálního Salonu, aby se připojila k Degasovi.
Vysílání: 03.8., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 05.8., ČT art

Moje 20. století
Dokumentaristka Olga Sommerová zachytila v působivém ohlédnutí za minulým stoletím inspirativní úvahy tří moudrých a tvořivých žen – malířky a sochařky Adrieny Šimotové, jejíž 100. výročí narození si v těchto dnech připomínáme, spisovatelky Lenky Reinerové a operní pěvkyně Soni Červené (2005). „Už v mládí mě okouzlovala moudrost starých žen. Hledala jsem v jejich vyrovnanosti, kterou vyzařovaly po prožitých životních bitvách, naději a inspiraci pro svůj vlastní život,“ říká zkušená dokumentaristka Olga Sommerová. Ve svém snímku představuje tři význačné ženy, narozené za první republiky, které zasvětily svůj život umění i rodině. Všechny tři ženy byly v době natáčení ve svých osmdesáti letech bystré, tvořivé, moudré a rozhodně měly co říci mladším generacím. Adriena Šimotová se stala osobností českého moderního výtvarného umění tvořící svéráznými technikami, které jí umožňovaly jedinečný ponor do lidského nitra. Lenka Reinerová, byla dramaticky zasažena oběma totalitami minulého století tak, že se její osobní život stal inspirací pro literární tvorbu. Soňa Červená po emigraci vystupovala na světových hudebních scénách, doma bylo její jméno zapomenuto. Tyto tři ženy prožily na vlastní kůži dramatické dějinné zvraty dvacátého století a vstoupily do století jedenadvacátého nikoli jako odpočívající penzistky, ale jako aktivní, myslící a cítící staré ženy se stále mladým duchem. Olga Sommerová v nich našla strážkyně paměti minulého století, doklad ženské tvořivosti a síly i jedinečnou příležitost proniknout do soukromých dějin českého národa.
Vysílání: 04.8., 22.30 hod., ČT art

Rodin
Tvořil a miloval. Kapitoly ze života velkého sochaře. Francouzsko-belgické drama (2017). Hrají: V. Lindon, I. Higelinová, S. Caneelová, B. Verley, L. Poitrenaux a další. Režie Jacques Doillon. V roce 1880, ve svých 40 letech, dostal Auguste Rodin (1840–1917) v Paříži konečně svou první státní zakázku, slavnou Bránu pekel (La Porte de l'Enfer). Rose byla jeho celoživotní družka, když se seznámil s mladou Camille Claudelovou, svou nejnadanější žačkou, která se brzy stala jeho asistentkou a poté milenkou. Deset let vášně, ale také deset let společného obdivu a umělecké tvorby. Po jejich rozchodu Rodin neúnavně pokračoval ve své práci. Postavil se odmítnutí a nadšení, které vyvolávala smyslnost jeho soch. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Bojoval především za „svého“ Balzaca, za Rodinova života neustále odmítaným a nepochopeným. Augustem Rodinem začala éra moderního sochařství.
Vysílání: 09.8., 21.00 hod., ČT art