Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Dodo Gombár o nové sezóně ve Švandově divadle

autor: archiv

Novým uměleckým šéfem Švandova divadla se na sklonku této sezóny stal Dodo Gombár. Se Švandovým divadlem spolupracoval několikrát už v předcházejících sezónách.
Já jsem nabídku od ředitele Dana Hrbka na post šéfa uměleckého souboru Švandova divadla dostal někdy v srpnu minulého roku. Ten čas na rozmyšlenou byl nestandardní, a já jsem se nakonec, po zvážení osobních i profesních věci, rozhodl přijmout, a jsem tomu rád.
Nectím princip hrubých čar, vysokých zdí dramaturgii. I když jsme nějakou koncepci zformulovali, stále jsou to jen slova, která nedokážou úplně přesně zachytit potřeby, myšlenky, inspirace. Chci, aby výsledkem byly činy, tedy divadlo, které budeme v následujících čtyřech letech dělat, stavět.

Jak budou rámcově vypadat ty čtyři roky?
Každá sezóna bude mít jednoduchý verbální leitmotiv, který se bude promítat do různých podobenství konkrétní divadelní tvorby. Tu budoucí sezónu považuju za velmi podstatnou, důležitou. Bude to sezóna tzv. formativní. Bude to vlastně období, kdy by měl být dokončen proces vnitřní proměny, který začal už v této sezóně. Součástí tohoto procesu bylo vyzvání ke spolupráci vybrané kolegy- režiséry, se kterými nás spojuje emotivní spřízněnost, lidská blízkost a profesionální respekt. V budoucí sezóně jsem vyzval ke spolupráci režiséra Petra Štindla, Braňa Mazúcha a Štěpána Pácla, kteří se budou prezentovat na velké scéně.
A druhá sezóna ponese podtitul Na druhém břehu.

Jaké budou podstatné body sezóny první?
Sezóna pro nás začne už v létě, v srpnu, kdy se pokusíme o nestandardní výzvu, „zdolání hory“. To znamená, pokusíme se o Švandovu divadlu natočit nízkorozpočtový film. Chceme na něm průběžně pracovat do Vánoc. Přišlo mi zajímavé vykloubit nějak každodennost, postavit před soubor dráždivou a inspirující výzvu. Začneme mimo divadelní jeviště, i když právě ono jeviště bude základním tématem – půjde o snahu vyrovnat se nějak s filmovým médiem.
Začátek sezóny bude rozložen do dvou zkušebních období. Celý podzim bude ve Švandově divadle ve znamení Merlina, textu Tankreda Dorsta. Je pravda, že jsem se s ním nedávno setkat ve Zlíně. Ale navzdory tomu si myslím, že to pro mě nebude vstoupení do stejné řeky. I když jsme při zlínské inscenaci text hodně osekali a z velké řeky se tak stal potok, takže jsme ublížili textu. I když inscenace měla 3,5 hodiny. Zde bych se rád pokusil inscenovat text celý, a to ve dvou večerech. Na přelomu roku 2010 bychom rádi uspořádali velkou divadelní sobotu, v jejímž rámci chceme uvést text celý.

Proč zrovna Merlin?
Považuju text Merlina i autora Tankreda Dorsta za novodobou filozofii. Text mě neustále baví, dráždí právě v té nepolapitelnosti. Jsou tam zastoupena témata dneška - ztráta osobních iluzí v kontrastu s vírou v mladost. Druhý diskurz, zda člověk jako plemeno je předurčen pro dobro či zlo. Tyto atavistické úvahy nepřinesl jako první v dějinách Dorst. Ale myslím, si, že šarmantně a erudovaně rozvíjel úvahy tisíciletí. Pokud přežijeme, tak bychom na začátku příštího roku měli inscenovat adaptaci divadelní románu polského spisovatele Mariuse Szygela GOTTLAND. Po dlouhém hledání, kdy jsme se snažili najít pronikavou inspiraci, jsme se dostali k tomuto románu. Uhranulo mě, jak se mladý polský novinář dokázal nekompromisně a kriticky podívat na stoletou historii druhého národa. Režisérem bude Petr Štindl.
Vzápětí se odkloníme - jen opticky - od současnosti, obrátíme zrak do nedávné minulosti. Budeme inscenovat hru Františka Hrubína KŘIŠŤÁLOVÁ NOC. Ke spolupráci byl osloven Štěpán Pácl, který se ve Švandově divadle představil Dorotkou.
Poslední inscenací budoucí sezóny hra německého dramatika Bertolta Brechta BAAL, kterou bude režírovat Braňo Mazúch. Bertolt Brecht určoval v určitém období módu, měl davy fanatických obdivovatelů i fanatických protivníků. A myslím, že Baal je do jisté míry jeho obrazem. Je to nervní výpověď, která postihuje rozdrásanost takového člověka, a doufám, že interpretace nebude o nic o nic méně drásavá a nervní. Baalem neukončíme sezonu úplně. Na jejím konci chceme rozezkoušet titul, který jmenujeme pracovně Smích OFF/ON. Bude to projekt, který bude jednak rekapitulovat 130 roků divadla na Smíchově. Zároveň by to měl být pokus dokumentární - jakési každodenní divadlo okořeněné nečekanými zázraky a metaforami. Toto představení by mělo formovat další sezóny pod názvem Druhý dech. Na druhém břehu by se měl zrodil organizmus, bytost, která lapá po druhém dechu,a pak vystartuje s novou energií.

Zatím jste hovořil pouze o Velké scéně. Jak to bude se Studiem?
Studio očekává možná nečekaný kategorický skok. Přišlo mi trochu nadbytečné duplikovat regulární inscenace na velkém sále. Chceme tu prezentovat paralelní dramaturgie krátkých nárazových útvarů, výkřiků, gest. Pod názvem HYDE PARK by tu měl vzniknout projekt, kde se budeme obklopovat inspirativními lidmi - režiséry dramaturgy, muzikanty. Chceme je oslovit, aby přinesli do cyklu vlastní témata. Jednou měsíčně - vždy poslední středu v měsíci bude ve studiu premiéra, ve čtvrtek repríza a v pátek derniéra. Z těchto deseti bloků, jak doufáme, vykrystalizují dvě tři témata, která pak rozvineme do regulérních inscenací. Mám představu, že to budou věci třeba nekorektní, naléhavé, možná nečekané. Druhý cyklus pod názvem KRITICKÝ REALISMUS aneb Spáleniště by měl rozvířit dialog odborné divadelní veřejnosti s tvůrci. V nárazových večerech, se pokusíme s oslovenými kolegy i z mimopražských divadle inscenovat divadelní recenze, odborný pohled na divadelní počiny a umožnit mystifikační a fabulační formou větší dialog. Právě takový, po jakém už několik let velmi naléhavě volají obě strany, ale praktický výsledky zatím nejsou vidět. Kromě toho se nevzdáme možnosti koncertů či literárních večerů. Ze Studia by se tak měl stát velmi inspirativní interaktivní prostor. Tento prostor „pod hladinou Vltavy“ má v sobě spoustu konotací, množství paralel, takže uvidíme, jaký nám to přinese výsledek.

Jak se promění herecký soubor?
Považuji nejbližší budoucnost za pokračování přerodu, formativní období, ale to neznamená, že bych měl jakékoli plány měnit umělecký soubor. Z vlastní vůle odcházejí tři dosavadní členové – Jana Stryková, Pavel Juřica a Luboš Veselý. A přibudou tři posily – dvě do dámské šatny – Petra Hřebíčková a Zuzana Onufráková, do mužské Filip Čapka. Formativnost znamená to, že uvažujeme o dalších jménech, dalších možnostech. Kromě souboru jsme se snažili porozhlédnout po lidech, kteří pro Švandovo mohou být přínosní.—na hudbě na Merlinovi např. bude spolupracovat hudební skladatel Roman Holý, scénografii připraví Josef Volf. Jsou lidi, kteří mě dlouhé roky přitahují, naplňují radostí, dráždí. I když jsme se osobně nesetkali, mám vůči nim obdiv a profesní úctu. Ke spolupráci jsme přizvali slovenského herce Csongora Kassaie, mladého absolventa DAMU Tomáše Kluse či Gabrielu Vermelho. Spolupráci přislíbila také fotografka Alžběta Jungrová, měla by v nejbližších sezonách pokusit o fotografickou realitu divadla, nové portréty členů divadla.

7.6.2010 20:06:48 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Recenze (3), Z éteru (2), Ze zlaté kapličky (1), Zveme ... (7)

reklama