Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

S Petrem Haškem o Geisslers Hofcomoedianten

Soubor Geisslers Hofcomoedianten – inscenace Ambrozie

autor: archiv divadla

Soubor Geisslers Hofcomoedianten z Kuksu se prozatím objevoval především na různých festivalech amatérského divadla. Soubor už ovšem funguje deset let, a většina jeho členů jsou profesionálové, takže se rozhodli profesionalizovat. V loňském roce se dostali do širšího povědomí svou AMBRÓZIÍ, která se objevila dokonce v tipech na Cenu Alfréda Radoka. Hrají ji na různých místech republiky převážně v nedivadelních prostorách, především kostelích). Momentálně získali možnost zkoušet a hrát na stálém místě v Praze – na malé scéně MDP, v Ábíčku.

Vaší hlavní inspirací je barokní divadlo a není tedy náhodou, že vaše hlavní sídlo je na Kuksu. Dokonce i název jste převzali od skupiny, kterou provozoval (a sponzoroval) hrabě Špork.
Je to tak, my se inspirujeme tradičními formami jako celkem. Vycházíme z těch principů, ale snažíme se je nějakým způsobem obohatit, vnímat tu poetiku vlastníma současnýma očima.
Naše dramaturgie je zaměřená na baroko v tom hodně širokém slova smyslu, ale nesnažíme se dělat rekonstrukci, protože si myslím, že tím bychom to mohli umrtvovat. Spíše se snažíme v každé předloze, a nemusí být jenom dramatická, najít něco současného nebo něco, co nás inspiruje.

Hrajete v různých nedivadelních prostorech, dá se to nazvat site- specific projekty?
O tom jsem nepřemýšlel, ale asi některé ano. Jak často jezdíme na různá místa, a tím nemyslím jenom divadelní sály, jednotlivá představení se hodně liší, proměňují se podle prostoru, kde hrajeme. V tomto ohledu ty naše věci, i když jsou primárně určeny do divadelního sálu, jsou vlastně site-specific. Protože prostor, ve kterém se odehrávají, má na ně velký vliv.

Jaký způsobem vznikají vaše inscenace – od objevení námětu k premiéře?
Musím říct, že ten proces je docela dlouhodobý. Začíná to už námětem, protože máme v souboru řadu lidí, kteří bádají a zabývají se barokem po teoretické stránce, nacházejí různé prameny. Takže, když přijdou oni nebo já s nějakým námětem, začíná sběr pramenů, hledání souvislostí. Když je řada materiálů snesena, vytvoří se koncepce, kterou předneseme hercům. Máme v souboru demokratický systém zkoušení, a navíc jsme spolu srostlí, takže každý se k tomu může vyjádřit (a vyjadřuje). Na začátku máme vytyčené nějaké mantinely, víme, jaké prostředky k tomu chceme používat, ale to, co je uvnitř, stavíme na místě. Text se samozřejmě během zkoušení hodně proměňuje, hrajeme si s ním a s jednotlivými situacemi. Tím samozřejmě vznikne spousta scén, které nakonec třeba vůbec nepoužijeme. Ten tvar se mění do samotné premiéry, někdy i v průběhu repríz.

Kolik věcí průběžně hrajete?
My existujeme deset let, a vlastně jsme žádnou z našich inscenací nederniérovali. Takže stále máme na repertoáru celkem čtrnáct věcí. Některé z nich ale postupně vymizí, protože už o ně není zájem a nemáme je vlastně kde hrát.

Vzhledem k tomu, že hodně hrajete venku, začíná vám právě hlavní sezóna. Co letos připravujete?
Připravujeme premiéru Lásky ke třem pomerančům, kterou uvedeme na festivalu v Kuksu, kde bude ke konci srpna k vidění i řada našich dalších inscenací. Hned navážeme druhým ročníkem našeho putovního Festivalu zámeckých a klášterních divadel. Naším cílem je vytipovat si vždy jeden z krajů republiky a přiblížit, připomenout divadelní tradici jednotlivých míst, která v baroku „žila“. Loni jsme se zabývali Královéhradeckým krajem, a tam nám zůstaly nějaké štace, které navštívíme znovu a přibrali jsme k nim další. Jinak se letos zaměřujeme na Pardubický kraj, kde budeme hrát během zářijových víkendů. A v říjnu připravujeme velké turné do Spojených států, po východním a západním pobřeží, kde budeme mít asi 16 štací. Jedeme tam s Lakomcem a Chůdařskou trilogií (kterou jsme upravili v jedno představení, založené na dvojjazyčnosti – místo němčiny, která ovlivňovala u nás kulturu v baroku, kromě češtiny přidáme angličtinu, aby to bylo pro diváky srozumitelné). Zároveň povedeme několik workshopů, zaměřených asi především na chůdařské umění.

16.7.2012 15:07:45 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

TIP!