zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Wu Hsing-Kuo a jeho Shakespeare

Wu Hsing-Kuo

autor: archiv   

Ve dnech 5. - 6. října 2004 uvedlo divadlo Archa unikátní projekt. Do Prahy přijel Taiwanský soubor Contemporary Legend Theatre v čele se svým zakladatelem Wu Hsing-Kuo. Divadlo vzniklo v roce 1986 a jeho cílem je propojování tradic Pekingské opery a ostatního světového divadla. Typickým znakem tohoto typu divadla je propojení nejrůznějších prvků orientálního umění – zpěvu, jevištního pohybu, recitace a bojového umění a jak prohlásil Wu Hsing-kuo, je „dialogem mezi tradicí a netradicí, zabývá se použitím tradičních hereckých vzorů a zároveň jejich bouráním“.
Contemporary Legend Theatre přijel do Prahy s projektem Král Lear, který je Wu Hsing-Kuova adaptace Krále Leara – jeho one-man show. Před návštěvou Prahy se zúčastnili oslav 40. výročí Odin Teatru v dánském Holstebro, kde jim v Holstebro aplaudovalo na tisíc diváků. V Praze bohužel takový zájem o tradiční čínské divadlo nebyl,. Komponovaný projekt dílny (5. října) a představení Krále Leara (6. října) se zúčastnila především čínská komunita v Praze a pár sinologů. Nicméně, nic to neubralo na kvalitě.

Ve workshopu 5. října představil Wu sing-Kuo systém tradiční pekingské opery. Základními prvky, kterými se herec čínské (pekingské) opery řídí, je zvládnutí pěti prvků: očí, rukou, chůze, těla a obecného principu postavy. Orchestr, který představení doprovází, má tradičně rozděleny role, navozující atmosféru a sloužící herci k jeho výkonu. Čínský orchestr, který v rámci workshopu představil, se skládá z bubnu (ten kdo ho ovládá je zároveň dirigentem, určuje rytmus představení – kromě toho hráč ještě ovládá dvě prkýnka, vydávající rytmické výrazné zvuky). Malý gong signalizuje pro čínského diváka produkci „malého“ člověka, zatímco velký, vznešený patří k „hrdinům“. Měsíční loutna zní trochu jako exotické kytara a k ní se druží velká loutna (ženské nástroje), činely jsou znakem bojových postav a čínský kontrabas „tvrdí muziku“ stejně jako v jakékoli kapele.
Nejdůležitějším prvkem představení je „energie“, která by se měla přenášet z herce a diváka a zpět. A při zvýšené vnímavosti se tak skutečně děje.

V představení Krále Leara jsme si mohli vychutnat nejen dokonalé ztvárnění znakového čínského divadla, ale také magickou atmosféru směřující až k „meditačnímu“ stavu.
Představení Krále Leara bylo rozděleno na tři části. V té první se setkáváme s Králem Learem, který prostřednictvím znakového divadla prezentuje nejrůznější prvky králova šílenství, a končí jakousi „očistou“. Postava krále Leara (s tradiční maskou, šedivými vlasy a vousy) se postupně zbavuje nánosů a proměňuje se v herce Wu Hsing-Kua. A pak náhle – prostým setřením masky – se proměňuje v herce Wu Sing-Kuo. V druhé části (herec má masku klauna – ale jaksi „obráceně“ – tváře a oči barevně červené a nos bílý) se v rychlém sledu střídají všechny hlavní postavy hry – šašek krále Leara, vévoda z Kentu, Learovy dcery, vévoda z Gloucesteru.
Poslední část je konfrontací Krále Leara s osobností herce Wu Hsing-Kua. V obřadném stylu vypráví o riskování a uplývání lidských životů. Patetický způsob přednesu, pohybů a zpěvu ve stylu pekingské opery reflektuje změnu způsobu života a odkazuje ke ztrátě vlastní minulosti. Na konci dochází ke katarzi, kdy herec zbavený všech nánosů, převleků, se postupně rozplývá v jakési nirváně, kdy uplývá do jakési říše nekonečna, věčnosti. Pozoruhodný zážitek „jiného“ pohledu na divadlo, kde se výraz mění proměňuje z vteřiny na vteřinu. Dokonalá proměna, stačí drobná proměna,pohyb, změna rytmu.

Wu Hsing-Hup umí. Je to jiné, dokonalá disciplina, vycepovaná léty praxe, a na druhé straně bezprostřednost a schopnost humorného náhledu (jak dokázal na workshopu). Ojedinělý zážitek!

Wu Hsing-Kuo vystudoval školu Čínské opery, specializaci na mladého muže-kavalíra a starého muže. Kromě toho má titul z Čínské kulturní univerzity. Už v průběhu studií byl tanečníkem Cloud Gate Dance Theatre (od roku 1973). Po absolutoriu v roce 1977 se stal členem Lu Kuan Chinese Opera Troupe, a vydržel tu celých patnáct let (za toto období ztvárnil množství různorodých rolí a získal třikrát cenu jako „nejlepší herec roku“). Mimo to absolvoval stáž v New Yorku. Od roku 1986 má svou vlastní společnost, kde působí jako režisér i herec. V repertoáru Contemporary Legend Theatre jsou zastoupeny tituly jak ze světového repertoáru, tak i tradičního čínského (např. adaptace Macbetha pod názvem Království touhy, adaptace Hamleta pod názvem Válka a věčnost), antické tituly Medea, Oresteia, z čínského prostředí jsou inscenace Řeka Yin Yang a Poslední dny císaře Lee Yu. Wu Hsing-Kuo hrál také ve filmech – Osmnáct, Zelený had a Mnichovo pokušení.

8.10.2004 12:10:02 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Igor Orozovič vydává album

Igor Orozovič

Herec a muzikant Igor Orozovič vydává debutové album nazvané Když chlap svléká tmu, které obsahuje jedenáct au celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Pucciniho Vlaštovka zabarvená do stylu art deco

Vlaštovka

Pozdní dílo italského skladatele Giacoma Pucciniho Vlaštovka se na prkna Metropolitní opery v New Yorku vrací celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Dny evropského filmu znají své vítěze

Bez dechu (Without Air)

Na mezinárodním festivalu Dny evropského filmu (DEF) byly dnes slavnostně předány v pražském kině Přítomnost f celý článek

další články...