Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Jan Révai: Dnes toužím po dramatičtějších rolích...

autor: archiv

Začínal s tancem a sportem, proslavil ho muzikál Rebelové. A dnes je strašně rád členem Divadla Pod Palmovkou Letošní léto mu přineslo zcela novou zkušenost. Hraje benátského šlechtice Rodriga v Othellovi na Nevyšším purkrabství Pražského hradu.

Don Rodrigo ze Shakespearova Othella je brán jako záporná postava. Je to tak i ve vašem případě?
Já bych to tak nebral. Rodrigo je prostě nešťastně a slepě zamilovaný kluk,záporáckého na něm nic nevidím. Je pravda, že se nechává zmanipulovat Jagem. Ale to je spíše tak, jak to vidíme často v životě. Jsou lidi, kteří využívají slabších povah, smutných či nešťastně zamilovaných ve svůj prospěch. Jago vyhmátl Rodrigovu slabinu,tahá z něj prachy a využívá ho k vlastní pomstě. A tak nakonec vyznívá Rodrigo spíše jako trochu komický trouba.

Je tohle vaše první setkání se Shakespearem?
Poprvé jsem si hodil Shakespeara - monolog z Hamleta, když mě režisér Kracik zkoušel, jestli mě vezme na Palmovku.Ale na jevišti hraju Shakespeara poprvé.

Na Palmovce hrajete už čtvrtým rokem. V čem všem?
Jsou to hry Skvrny na slunci, O myších a lidech, Ještě jednou profesore, Oidipus vladař. Bohužel už si nezahraju s Borisem Rosnerem v Cyranovi – na ro moc rád vzpomínám. Kromě toho hraju s Litvínovským divadlem komedii Nepijte tu vodu.

To jste docela vytížený, že?
Do měsíce někdy hraju až 28 představení, většinou tak 15. Letošní sezóna pro mě byla hodně náročná. Od srpna loňského roku jsem byl každý den na jevišti, na zkoušce a večer hrál. Odpremiéroval jsem a hned začal zkoušet něco nového. Během letošní sezóny jsem měl čtyři premiéry.

Vy jste se k divadlu dostal přes pohyb, přes tanec. Pomohly vám vaše pohybové schopnosti na poli činohry?
Musím přiznat, že ze začátku jsem musel pohyby na činoherním jevišti spíše omezit. I když myslím, že prostorové cítění může být plus. Ale zákony herectví jsou přece jen jiné - musíte se soustředit na více věcí najednou.

Máte nějakou vysněnou roli?
Konkrétně asi ne. Je to záležitost životního údobí. Když je člověk mladý,hrozně rád si zahraje mladé hrdiny. Dnes toužím spíše po obtížnějších, dramatičtějších, psychologicky propracovanějších rolích.

Věnujete se stále kromě divadla i tanci?
Ano, nazkoušel jsem na Slovensku se Slovenským divadlem tance v režii a choreografii Jana Ďurovčíka užasnou věc. Viděl jsem to před sedmi lety a už tehdy jsem zatoužil si v té hře zahrát. Je to podle předlohy Borise Viana Naplivu na vaše hroby. Inscenace se jmenuje … na vaše hroby. Je to velice emotivní záležitost, něco úplně jiného, než dělám obvykle. Takové alternativní, expresivní divadlo se spoustou tance a hudby. Mám za sebou turné po Slovensku, a byl jsem ohromně spokojený po každém představení, protože lidi velmi dobře reagují a spontánně tleskají ve stoje.

A tak se těším na další.

14.8.2006 15:08:21 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Recenze (3), Z éteru (2), Ze zlaté kapličky (1), Zveme ... (7)

reklama