Scéna.cz 

Brookův svět, Afrika a my

Ve spolupráci s festivaly …příští vlna/next wave… a Tvůrčí Afrika uvede Divadlo Archa necelého půl roku starou inscenaci z prostředí jihoafrických townshipů. Její hrdina Sizwe Banzi je okolnostmi nucen používat cizí „občanku“ a žít tak život někoho jiného. Hra Athola Fugarda, Johna Kanie a Winstona Ntshona s humorem řeší palčivé otázky identity černochů v době apartheidu, rovnoprávnost, cenu člověka tváří v tvář jejímu zúžení na pouhou „carte d´idéntité“.
Peter Brook říká: „Skutečný divadelní okamžik nemůže probíhat nikdy jindy než v tutéž chvíli – ani včera, ani zítra. Diváci jsou vždy při tom. Tím se divadlo liší od ostatních umění. Divadlo z townshipů Jižní Afriky je jasným příkladem, který ukazuje co tento okamžik divadlu může přinést. Toto divadlo se rodí ze života na ulici, v městech, která se žádným jiným nepodobají – v towshipech, ghetech apartheidu.“
Inscenace Sizwe Banzi est Mort (Sizwe Banzi je mrtev) měla premiéru koncem dubna ve Vidy Lausanne. V listopadu otevře nově zrekonstruované Bouffes du Nord. V Divadle Archa 8. – 10. října 2006 od 20:00 h. Hrají Habib Dembélé a Pitcho Womba Konga. Režie Peter Brook.

Kromě toho se uskuteční v sobotu 7. října 2006 v malém sále Divadla Archa projekce, přednáška a debata Brookův svět, Afrika a my. „Nad rámec festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani chceme v jeho jubilejním, pátém roce, spolu s festivalem …příští vlna/ next wave… a divadlem Archa představit jednoho z nejvýznamnějších světových režisérů Petera Brooka v souvislosti s jeho vztahem k Africe, práci s africkými herci a africkými autory. Brookovy „africké“ zkušenosti významně poznamenaly nejen jeho práci, dodnes z nich čerpají generace tvůrců na celém světě.
Domníváme se, že je nezbytně důležité připomenout „africké Brookovo“ téma právě teď a právě tady, neboť cítíme, že v našem kulturním prostředí stále ještě existují mnohé předsudky vůči africkým hercům, potažmo umělcům jiné barvy pleti či národnosti, africkým autorům, africké či prostě „jiné“ kultuře a tvořivosti vůbec,“ říká Lucie Němečková, ředitelka festivalu Tvůrčí Afrika.
Brook je příkladem inscenátora, který neustále hledá, jde nad tyto předsudky a pracuje s africkými herci, s herci z celého světa jako se skutečnými herci, využívá jejich uměleckého potenciálu a nepojímá je pouze jako dekoraci či zajímavé exotické zpestření. Hamleta v jeho inscenaci hraje anglický herec s africkými kořeny, i když samozřejmě všichni víme, že Hamlet byl princ dánský… Nebojí se inscenovat africké autory, neboť je přesvědčen, že mají co říct´ publiku na celém světě a že jejich texty jsou zajímavé i po formální stránce. Ze své africké mise si přiváží cenný poznatek o divácích a jejich spontánní účasti na představení, o kořenech divadla. Utvrzuje se v názoru, že ke skutečnému divadlu stačí jeden koberec, herci a diváci …

Peter Brook
(1925), divadelní, operní a filmový režisér, patří k nejvýznamnějším osobnostem světového divadla. Zejména během svého působení v Royal Shakespeare Company v letech 1962-71 vytvořil řadu shakespearovských inscenací, jež mu vynesly mezinárodní ohlas V Paříži založil Mezinárodní středisko divadelních výzkumů, jehož sídlem je od roku 1975 divadlo Bouffes du Nord. Z klíčových projektů připomeňme např. inscenace Marná lásky snaha, Veta za vetu, Titus Andronikus, Sen noci svatojánské, Bouře, Marat/Sade, Timon Athénský, Orghast, Ikové, Ptačí sněm, Višňový sad, Carmen, Mahabharata, Muž, který, Hamlet, Tierno Bokar.
Pražští diváci viděli v roce 1964 jeho Krále Leara v podání RSC a v roce 1991 inscenaci Woza Albert. V Čechách vyšly také Brookovy paměti Nitky času a knihy Prázdný prostor a Pohyblivý bod.