Scéna.cz 

Vzácný přírůstek Národní galerie

"Nejslavnější portrét 17. století", jak jej označil prozatímní ředitel Národní galerie Vít Vlnas, Podobizna Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic od Karla Škréty, bude už natrvalo přístupný veřejnosti.
Milovníci umění jej mohli v nové době zatím shlédnout v Praze pouze dvakrát, poprvé při příležitosti výstavy Sláva barokní Čechie v roce 2001v Clam- Gallasově paláci a na škrétovské výstavě v Jízdárně Pražského hradu v roce 2010.

Obraz, který namaloval Karel Škréta patrně v čase Černínovy mise v Benátkách v první polovině šedesátých let 17. století a který Černín odkoupil pro svou obrazárnu, přešel v 18. století dědictvím na Lobkovice. Ti jej zapůjčili v 19. století do obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyni dnešní Národní galerie, kde setrval do roku 1918. Poté byl portrét navrácen Lobkovicům, přechováván v Lobkovickém paláci a po delším putování přes zámek v Hoříně se v šedesátých letech octl na Mělníce. Po roce 1889 jej mělničtí Lobkovicové obdrželi společně se zámkem zpět v restitucích a nyní prodal Jiří Lobkowicz portrét za pět miliónů Národní galerii.
Podobizna je součástí Škrétova menšího cyklu aristokratických elit, kam patří také portrét hrabat Nostice a Martinice. Nejpozoruhodnější osobností byl však mezi nimi vzdělanec, mecenáš a milovník umění ale i diplomat - císařský vyslanec v Benátkách v letech 1660 - 1663 Jan hrabě Černín z Chudenic, všeobecně známý jako stavitel Černínského paláce.
Po různém přemísťování a vzhledem k ne zcela odpovídajícím podmínkám na zámku v Mělníce není obraz v uspokojivém stavu a musí podstoupit důkladnou restauraci v ateliérech Národní galerie předtím, než obohatí a doplní barokní sbírku Národní galerie ve Schwarzenberském paláci v Praze na Hradčanech.