Scéna.cz 

Výtvarné tipy 8. týden

13. komnata Aleny Kupčíkové
Známá výtvarnice trpí dyslexií, což jí velmi zkomplikovalo školní léta. Tato zkušenost ji vedla k tomu, že se věnuje pomoci lidem s poruchou čtení a psaní i osvětě v této oblasti. Průvodkyní jejím příběhem je Petra Křížková. Režie I. Bareš. Když nastoupila pozdější úspěšná výtvarnice a konceptualistka Alena Kupčíková do první třídy, projevila se u ní porucha čtení a psaní, dyslexie a dysgrafie. Tenkrát se to však nepovažovalo za poruchu a děti s tímto problémem byly považovány za hloupé. Alena si ve škole užila trapné chvíle a měla špatné známky. Tato zkušenost ji přivedla tomu, že v dospělosti vytvořila multimediální slabikář a testy, které slouží k odhalování a prevenci dyslexie a dysgrafie u předškolních dětí. Většina dostupných pomůcek řeší jejich nápravu v momentě, kdy nastane. Ona se tomu snažila předejít. Její slabikář je zaměřený na zrakové vnímání, paměť, orientaci, sluch a koncentraci, tedy na vše, co dítě potřebuje k tomu, aby se naučilo dobře číst a psát. Ale funguje na jiném principu, než jsou lidé u normálních slabikářů zvyklí. Dyslektik totiž při čtení nevidí písmena, ale tvary a obrazy. Písmenko H tak třeba nepředstavuje holuba či husu, ale svým tvarem koleje. A přesně toho Alena využila. Jde vlastně o to, aby se děti učily písmena přirozenou cestou, nikoliv drilem. Poruchou čtení a psaní trpěli třeba malíři Pablo Picasso, animátor Walt Disney nebo sochař Auguste Rodin. Podle Aleny to není náhoda a výtvarné umění je jejich jazyk, protože nedokážou používat ten normální. Alena založila Den dyslexie, který každoročně připadá na 9. 9. I když je dnes známou výtvarnicí a nositelkou dvou akademických titulů, pořád se potýká s následky své poruchy a to hlavně v psaném projevu. Její e-maily a smsky jsou přehlídkou překlepů a hrubek, což ji trápí. Jak v pracovním, tak i v osobním životě je však šťastná, vzala si svou první lásku stavaře Davida, s kterým mají pětiletou dceru.
Vysílání: 23.2., 21.25 hod., ČT1
Opakování: 25.2., ČT1., 02.3., ČT1

Starověké megapole: Alexandrie
Alexandrie – mýtické město mezi východem a západem. Francouzský dokument. Vysněné egyptské město Alexandra Velikého vzniklo v pustině, a přesto se stalo nejmodernější a největší starověkou megapolí. Geometrické rozvržení města v tak velkém měřítku bylo revolucí v urbanistickém myšlení.
Vysílání: 21.2., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 23.2., ČT2., 27.2., ČT2

Sto divů světa (8/13)
Rio de Janeiro, Džajpur Rádžasthán, Uxmal, Chambord, Atitlán, Ramesseum, Luxor, Buenos Aires. Unikáty ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Po Sao Paulu je Rio de Janeiro druhé největší město Brazílie. Žije v něm sedm milionů obyvatel, kteří si říkají "carioca". Velká část města je součástí geologické struktury, na níž působí silné tektonické tlaky, které zformovaly pobřeží. Rádžasthán, v doslovném překladu "Země králů", leží dvě stě šedesát kilometrů na jihozápad od Dillí a nabízí celý soubor nádherných paláců. Naštěstí Španělé nezničili všechny stopy po starodávné mayské civilizaci. Uxmal je antické mayské město z konce klasického období mezi devátým a desátým stoletím. Stavba renesančního zámku Chambord probíhala za vlády Františka I. od roku 1519; tehdy se královský dvůr usídlil v údolí řeky Loiry. Jezero Atitlán je nejhlubší ve Střední Americe, dosahuje hloubky tři sta čtyřicet metrů. V západní části Luxoru se tyčí zádušní chrám jednoho z nejmocnějších egyptských faraonů Ramesse II. Hlavní město argentinského tanga je Buenos Aires.
Vysílání: 22.2., 15.25 hod., ČT2
Opakování: 24.2., ČT2., 26.2., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: Vasilij Kandinskij
"Pestrý život" – obraz hudební duše Ruska. Osmá kapitola francouzského cyklu ARTE. Obraz "Pestrý život" byl Kandinského odpovědí na hledání Zlatého věku, iniciované Paulem Gauguinem. Ten obraz je jeho manifestem. Malíř v něm potvrdil jistotu svých vlastních uměleckých vítězství. A naznačil blížící se radikální změnu. Kandinskij ke svému obrazu napsal: „Nákresem linií a rozmístěním mnohobarevných bodů jsem se snažil vyjádřit hudební duši Ruska.“ Flétna, na kterou hraje blonďatý chlapec, řinčení zbraní, řehtání koně, zpěv matky, šeptání zamilovaných, smích, pláč pronásledované milenky, hrom... Obraz doslova maluje hudbu. Působí jako mozaika, podobně, jako obrazy divizionistů. Tmavý podklad výjimečným způsobem násobí světlo. Kandinskij použil tempery – barvy ředitelné vodou – tehdy považované za překonané. A navázal tak na středověkou tradici.
Vysílání: 23.2., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 27.2., ČT art

Příběhy umění: Chrámy světla (2/5)
Prosvícená architektura. Dokument ARTE. Přirozené světlo patří k nejdůležitějším prvkům každé stavby. Tvaruje povrch, vytváří kontrasty, vede pohled prostorem. Stejně jako kámen nebo dřevo, hraje světlo v architektuře zásadní roli. V sakrální architektuře má světlo navíc roli symbolickou. Umožňuje lidem dotknout se posvátného. V chrámech světlo představuje svazek mezi lidmi a bohem.
Vysílání: 23.2., 00.40 hod., ČT art

Artmix
V únorovém měsíčníku o vizuálním umění uvítáme zrod nového multifunkčního objektu pro současné světové umění. Kunsthalle Praha vznikla rekonstrukcí budovy Zengerovy transformační a usměrňovací stanice na pražském Klárově a její otevření slibuje velké umělecké zážitky. Co nás aktuálně čeká? Režie J. Chytilová (Premiéra). Kunsthalle Praha je nové místo pro umění na kulturní mapě Prahy. Jako nestátní a nezisková platforma má sloužit k propojování české a mezinárodní umělecké scény. Před dvěma dny zahájila svou činnost výstavou, která je oslavou původní funkce budovy Kunsthalle Praha. Ve 30. letech byla budova plná technického zařízení a pod jménem Zengerova transformační stanice zásobovala město elektřinou. Výstava vzdává hold českému avantgardnímu umělci a průkopníkovi kinetického umění Zdeňkovi Pešánkovi, který pro fasádu Zengerovy transformační stanice v roce 1936 vytvořil soubor alegorických světelně-kinetických plastik s názvem Sto let elektřiny. Toto dílo, v němž se snoubilo umění s vědou a zvukem, bylo představeno na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 a dokonale ztělesňovalo její téma Technika v moderním životě. Současnou výstavu Kinetismus: 100 let elektřiny v umění připravil kurátor Peter Weibel, teoretik, umělec a ředitel ZKM Centra pro umění a média v německém Karlsruhe. Právě s ním budeme hovořit o vystavených dílech a smyslu multifunkčních objektů pro současné světové umění. ARTMIX plus jako obvykle přinese další zajímavé vizuální události z domácí scény.
Vysílání: 24.2., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 28.2., ČT art

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem navštívíme románské podzemí v okolí Staroměstského náměstí a Malý ryneček (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Ve 13. století byly za vlády Václava I. v Praze postaveny hradby, mlýny a jezy, jež zvýšily hladinu Vltavy. Prahu začaly trápit povodně. Do města přijížděly potahy s navážkou, která původní úroveň města zvedala. Tak se stalo, že přízemí tehdejších domů z 12. století jsou dnes sklepeními. Zůstaly tak zakonzervovány a dnes představují naprostý evropský unikát. Vyprávění o podzemí Staroměstského náměstí začínáme v honosném domě pánů z Kunštátu. Z podzemí se posléze přesuneme na Malý ryneček, kde nás zaujme architektura měšťanských domů i pozoruhodná studna.
Vysílání: 26.2., 04.55 hod., ČT art