Scéna.cz 

GVUO představuje tvorbu Katarzyny Kozyry

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, a Galerie Bielska BWA ve spolupráci s kurátorkou Ninou Hobgarskou připravily výstavu polské angažované umělkyně Katarzyny Kozyry, jejíž výrazové prostředky se pohybují mezi performance, prostorovými instalacemi, fotografiemi a videofilmy. V ostravském Domě umění je výstava k vidění až do 5. ledna příštího roku.

,,Katarzyna Kozyra patří mezi kritické umělce, kteří se v Polsku formovali v 90. letech 20. století a výrazně ovlivnili podobu polské kultury. V roce 1999 získala ocenění na bienále v Benátkách za svou angažovanou tvorbu, a přesto bylo její prosazení jako ženy umělkyně v Polsku i zahraničí velice složité a trvalo dlouho. Také proto se rozhodla v roce 2012 založit Nadaci Katarzyny Kozyry, která dnes podporuje umělkyně a ženy pracující v kultuře ve střední a východní Evropě. Pomáhá jim propagovat jejich práci, natáčet dokumenty, vydávat knihy a plnit si své umělecké sny. Její aktivity tak mají nejen umělecký, ale i společenský význam,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který nad výstavou převzal záštitu.

Výstavní projekt Katarzyny Kozyry Být někým, kým (ne)jsem představuje dvanáct různých projektů z let 1995 až 2023, které kurátorka Nina Hobgarská tematicky rozdělila do tří částí. Mezi nejznámější prezentované projekty patří Mužské lázně (1999), Hledání Ježíše (2012–2022) nebo Sen (2023). Součástí výstavy jsou také rekvizity z autorčiných projektů, například rozřezaná kůže ze Žranice (2021) a další vybrané převleky z cyklu projektů V umění se sny stávají skutečností (2003–2008).

SEBEZPOZNÁNÍ A EMPATIE

V první části výstavy pojmenované Rozšířená identita je shrnuta většina autorčiných projektů z let 1995 až 2005, v nichž Katarzyna Kozyra využívala metodu sebepoznání a vžívala se do různých postav. Dočasně se stala profesionální operní pěvkyní, roztleskávačkou, drag queen, ale i kastrátem. ,,Přejala jejich vzhled, charakteristické chování, a dokonce i osobnostní rysy. Tato autorčina díla byla předzvěstí hlubokých změn v polské společnosti, zejména v otázkách pohlaví,“ doplnila kurátorka. Každou projekt autorka dokumentovala prostřednictvím fotografií a krátkých videí, které jsou na výstavě ke zhlédnutí.

JERUZALÉMSKÝ SYNDROM
Druhá sekce výstavy Hledání Ježíše je věnovaná stejnojmennému projektu z let 2012 až 2022, který byl realizován v Izraeli. V něm umělkyně vystupovala jako dokumentaristka, prozkoumávala a popisovala společenský fenomén nazvaný Jeruzalémský syndrom. Kozyra v roli režisérky natočila filmové rozhovory s lidmi, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jsou Ježíšovým vtělením. Projekt vyvrcholil vytvořením modulární online mediatéky Ježíšova knihovna, jejíž část je na výstavě v Domě umění k vidění.

ŠOKUJÍCÍ PERFORMANCE
Performance Katarzyny Kozyry, jakkoliv šokující mohou být, nejsou nikdy prvoplánové. Autorka se při jejich přípravě hluboce a citlivě zamýšlí nad problémy naší doby a jejich dokumentací k nim pak přivolává pozornost. Třetí část výstavy Jsem, kým jsem prezentuje záznamy nejnovějších performance, například Žranici (2021) nebo Sen (2023), v nichž Kozyra zkoumala, jak ji vnímá okolí a jak vnímá sama sebe.
,,Sen je také symbolem mého zklamání ze situace, v níž se dnes nachází umění, pochybou o marnosti podívané, která vrhá polské galerie a muzea do opakujících se výstavních rituálů: instalační, závěsné a demontážní práce. V době, kdy svět sužuje válka, hlad a vyloučení,“ dodala Katarzyna Kozyra k performance, během níž se oslavy svých šedesátých narozenin zúčastnila spící na vyvýšeném katafalku. Zároveň nechala zachytit vše, co se kolem ní dělo, a po probuzení zaznamenala také své sny.

Výstava KATARZYNA KOZYRA / Být někým, kým (ne)jsem vznikla ve spolupráci s Galerií Bielska BWA, kam se výstavní projekt přesune na počátku příštího roku. Vystavená díla do Ostravy zapůjčily autorka, Zachęta – Národní galerie umění ve Varšavě, Muzeum fotografie v Krakově, Persons Projects Gallery v Berlíně a soukromá sbírka Barbary a Andrzeje Bonarských.
Výstavou se můžete projít společně s kurátorkou Ninou Hobgarskou ve čtvrtek 14. listopadu v 17 hodin. Nutná je ovšem rezervace předem na webových stránkách GVUO. Výstavní projekt doprovází stejnojmenná publikace, kterou v česko-anglické verzi vydala Galerie výtvarného umění v Ostravě a v polsko-anglické verzi ji v příštím roce vydá Galerie Bielska BWA. Publikaci si můžete zakoupit na pokladně Domu umění a na e-shopu GVUO.

V Domě umění si nyní můžete prohlédnout také výstavní projekty MAREK KVETAN / Nádoby dočasnosti; DÁŠA LASOTOVÁ / Věci, které vidím a Výstavu jednoho díla ze sbírek GVUO. Dvacáté sedmé dílo, malbu Maxmiliána Pirnera Na Dantovo téma, vybrala farářka Martina Viktorie Kopecká. Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin. Vstupné na výstavu činí 60 korun plné a 30 korun zlevněné. V pátek a pro seniory je vstup volný.