Scéna.cz 

Démoni v rozhlase vstupují do druhé části

Dříve než se sešeří... Letní čas s sebou přináší bohatou hvězdnou oblohu, romantické večery u ohně, vody, v lese... Všude se ale mohou skrývat... Oni... Kteří nám nedají spát... DÉMONI !!! Český rozhlas 3 – Vltava připravil na prázdniny pro čtvrteční večery cyklus her pod názvem – Démoni letní noci. Ten vstupje do své druhé poloviny.

Ve čtvrtek 6. srpna od 20:00 h se můžeme zaposlouchat do inscenace Antona Pavloviče Čechova – Čarodějnice. Také druhý zástupce ruské literatury bude pro mnohé překvapením. Na odkaz ruských lidových vyprávění navázal podobně jako Gogol i Anton Pavlovič Čechov a to v povídce ČARODĚJNICE. Jde vlastně o malý psychologický horor. Hlavní roli zde hraje sice vztah dvou nesourodých manželů, ale neméně důležitá je i atmosféra tajemství, která je obklopuje. Pro rozhlas povídku zdramatizovala Šárka Kosková, v hlavních rolích uslyšíte Valérii Zawadskou, Jana Hartla, Pavla Rímského a Milana Stehlíka. O tom, jaká kouzla spřádá Čarodějnice, se můžete přesvědčit 6. srpna.

To další autor cyklu, je mezi milovníky žánru pojmem. Jde o Roberta Ervina Howarda. Narodil 22. ledna 1906 v americkém městečku Peaster. První povídky začal psát v patnácti letech. Po skončení střední obchodní školy a několika zaměstnáních se dal na novinářskou dráhu. V té době prodal také svou první povídku, Wolfhead. Po krátké životní epizodě, kdy se živil jako drogista, se roku 1927 rozhodl věnovat psaní profesionálně. Psal vše, co šlo na odbyt - po čase se stal uznávaným autorem detektivek, westernů a dalších lehčích žánrů. To bylo na počátku třicátých let - z doby, do které jsou datovány jeho nejznámější neconanovské příběhy. V anketě Britské společnosti pro fantasy literaturu, jež proběhla na konci sedmdesátých let, se právě povídky z této doby umístily na předních místech. Worms of the Earth (1932) získaly ocenění coby nejlepší fantasy povídka všech dob a Skull Face (1929) byl Brity vynesen na třetí místo v žebříčku hororů. Conan, poslední a nejznámější Howardův hrdina, se poprvé objevil v povídce Phoenix on the Sword. Život samotného Roberta E. Howarda byl dramaticky krátký. Po té, co se dozvěděl o nevyléčitelné nemoci své matky, na které byl velmi závislý, spáchal 11. července 1936 sebevraždu. V českém překladu vyšla na počátku devadesátých let dvě sbírky povídek o Conananovi a sbírky Povídek Tygři moře a Svatyně odpornosti. Vladimír Zajíc si pro svou dramatizaci vybral povídku Dračí sémě. Odehrává se na americkém jihu, kde hrdinové příběhu najdou během lovu tajemný opuštěný dům. Na setkání s odvážných mužů se starou křivdou a kouzly černošských kouzelníků se můžete těšit 13. srpna 2009.

Démoni letní noci nejsou typické ani pro tvorbu českého spisovatele / i když první práce psal německy/ Karla Klostermanna. Naopak, právem bývá označován za představitele realistického venkovského románu. Původně studoval medicínu, krátce pracoval jako redaktor ve Vídni, od roku 1878 působil třicet let jako profesor francouzštiny a němčiny na německé reálce v Plzni. V románech a povídkových knihách zachytil tradice, život i svérázné typy obyvatel Šumavy - dřevorubce, voraře, pytláky, ale také učitele nebo skláře. Dalo by se ale říct, že důležitým hrdinou jeho díla je Šumava a její a její drsná příroda. S psychologickou pronikavostí vylíčil rozkladný vliv majetku, rozpad selských rodů a odcizení po odchodu z rodného kraje. K vrcholům jeho tvorby patří román Mlhy na blatech, v němž rozvinul rysy jihočeského selství a vylíčil přírodní zvláštnosti kraje. Próza Mrtví se nevracejí z roku 1915 je překvapivá svým až hororově mystickým laděním, i když jinak nese všechny typické znaky Klostermannovy tvorby. Proč se nevyplatí vracet se zpátky, se dozvíte, když si 20. srpna poslechnete dramatizaci této prózy.

Letní cyklus Démoni letní noci uzavře opravdová lahůdka. Groteskní horror Edgar (27.8.) Ladislava Klímy je poslední dokončenou prací originálního českého filosofa a spisovatele Ladislava Klímy. Ten ve svých literárních dílech často parodoval prostředky pokleslé literatury. Boj nebohého snílka Edgara s hnusným a odporným umrlcem Benediktem, který ho za života trápil a vychovával k lotrovství, nepostrádá typicky klímovský metafyzický motiv rozporu mezi skutečností a snem.