Scéna.cz 

V české premiéře Je třeba zabít Sekala

Poprvé v historii na divadelních prknech budou moci diváci Městského divadla Zlín spatřit jevištní podobu slavného filmového příběhu JE TŘEBA ZABÍT SEKALA od valašskomeziříčského rodáka Jiřího Křižana a v režii Petra Veselého. Divadelní scénář napsal přímo pro zlínské divadlo Martin Františák, který je v krajském městě známý především díky Thálií ověnčené Maryši. Inscenace Je třeba zabít Sekala navazuje po Maryši a Roku na vsi na linii českého vesnického dramatu na zlínské scéně. Česká premiéra se uskutečnila v sobotu 19. března v 19 hodin.

V čem se bude divadelní podoba nejvíce lišit od té filmové?
„Filmu Je třeba zabít Sekala nelze konkurovat v tom, v čem je jeho filmová přednost – v detailních záběrech, ve střihu, v atmosféře, kterou díky těmto technologiím film vytváří. Na jevišti proto musí vznikat jakýsi jiný druh divadelnosti,“ vysvětluje režisér inscenace Petr Veselý. „Zatímco film se odehrává v průběhu asi čtrnácti dnů v parném létě, tak ten náš příběh se odehrává od konce žní do Velikonoc. Není to tak podstatné pro ten příběh, ale pro divadelní prvky, které ten časový posun umožňuje – jsou tam dožínky, Vánoce, masopust, Velikonoce. Velká část dialogů je převzata ze scénáře, ale je zasazena do jiného situačního kontextu. Jinak se s textem nakládá, než ve filmu, a je tam celá řada textů navíc, které se ve filmu neobjevují,“ dodává režisér. A jaký je jeho osobní názor na filmovou podobu? „Ten film mám rád, je moc hezký, viděl jsem ho nejmíň třicetkrát za poslední dobu, je stále dobrý,“ říká Petr Veselý.

V hlavních rolích novinky se objeví Zdeněk Julina coby Ivan Sekal a Radovan Král jako Jura Baran. V inscenaci ale vystupuje celá plejáda hvězdných tváří, od starých hereckých legend jako je Miluše Hradská (matka Sekala), která ve Zlíně hrála před 50 lety, či Karel Semerád, Ivan Kalina, Stanislav Valla (hospodáři) nebo zajímaví externisté. Tím je například Josef Králík z ochotnického souboru z Karolinky, jenž ztvárňuje Sekalova otce Obervu a který hrál už v Roku na vsi. Generační průřez v obsazení uzavírají dětští herci, kteří byli vybráni na základě konkurzu.

Je třeba zabít Sekala je syrovým dramatem, v němž není nouze o souboje a rvačky. Proto poctil svojí návštěvou zlínské divadlo šermíř a divadelní a filmový choreograf Petr Nůsek, který spolupracoval i na slavných filmech Letopisy Narnie II. či Bathory a mnohých dalších. „Sekal s Jurou Baranem se pobijí hned při svém prvním setkání v hospodě. Ze souboje mezi Zdeňkem Julinou a Radovanem Králem běhá mráz po zádech,“ říká dramaturg Miroslav Ondra. Další zásadní střetnutí těchto dvou postav se odehraje na konci. Je to závěrečný duel u křížku za vesnicí, souboj na nože.

Diváky čeká nevšední zážitek i díky zcela výjimečné kaskádovité scéně, jejíž velikost nemá v historii zlínského divadla obdoby. Jejím autorem je Milan Popelka. Dominuje jí monumentální dřevěný kříž, od něhož vede dlouhé molo přesahující jeviště až do hlediště. Kvůli němu musí být vyblokováno i šestnáct sedadel v prvních řadách.