Scéna.cz 

CYRANO !! CYRANO!! CYRANO!!

Divadlo na Vinohradech uvádí inscenaci CYRANO!! CYRANO!! CYRANO!! Jde o adaptaci slavné hry Edmonda Rostanda CYRANO Z BERGERACU. Autor adaptace Pavel Kohout posunul hru do sféry muzikálového divadla. Zachoval proslulý příběh hrdého Gaskoňce, krásné Roxany a mladíčka Kristiána, ponechal hře její romantické ladění a nádherný ethos, a novou úpravou jí dodal moderní rytmus a švih. Hudbu k písním v inscenaci a část scénické hudby složil Xindl X.

Inscenační tým tvoří režie Vladimír Morávek; dramaturgie Martin Velíšek; scéna: Ak. arch.Daniel Dvořák; kostýmy Sylva Zimula Hanáková; hudba k písním Xindl X; aranže Dalibor Cidlinský jr. a scénická hudba Dalibor Cidlinský jr. a Xindl X.

První představení nové inscenace je plánované na 20. květen, slavnostní premiéra proběhne 30. května 2011.

Roli Cyrana de Bergerac Martin Stropnický; Roxanu Dagmar Havlová; Kristián de Neuvilette Martin Kraus. Dále hrají Pavel Batěk; Jan Štastný; Václav Vydra; Ladislav Frej; Daniel Bambas; Veronika Žilková; Vendulka Křížová; Lukáš Příkazký; Martin Davídek; Josef Hervert; Petr Batěk; M.Vejskal nebo J.Aleš; Lukáš Chovan-Jiřík; David Steigerwald; Fr. Skopal; Petr Florian; Miroslav Šebek a Marek Guldan.

Původní Rostandova hra měla premiéru v Paříži roku 1897, setkala hned při prvním uvedení s obrovským úspěchem = ovace po představení tehdy trvaly dvě hodiny a ministerský předseda Francie dokonce o přestávce po třetím dějství udělil v šatně Rostandovi symbolicky řád Čestné legie. Hra se okamžitě vítězně rozlétla do celého světa. Do češtiny přeložil Cyrana z Bergeracu poprvé Jaroslav Vrchlický v roce 1898 a premiéra se konala v Národním divadle.

Dagmar Havlová Veškrnová o inscenaci CYRANO!! CYRANO!! CYRANO!!:

Náš rozhovor vzniká v prvních dnech zkoušek inscenace Cyrano!!Cyrano!! Cyrano!! Jak dlouho a jakým způsobem jste se na roli Roxany před začátkem zkoušení připravovala?
Jsem zvyklá připravovat se ve velkém časovém předstihu. V tomto případě už rok shromažďuji a čtu vše dostupné o době, v níž se děj odehrává, o Cyranovi i o Rostandovi a jeho životě a o tom, jak jeho postavy vznikaly a kdo byl jejich předobrazem. Čtu však také prózy a romány Pavla Kohouta a zabývám se i třeba na první pohled zbytečnými detaily. Věřím, že pokud pro ně bude místo, proderou se kupředu, byť třeba jen nonverbálně.

Roxana je ve hře autorem popsána jako citlivá a okouzlující žena. Přistupovala jste k této roli při přípravě spíše „rozumem“ nebo „srdcem“?
Obojím, ono to při přípravě na takovou roli ani jinak nejde – je to přece jen hra o velké lásce, bolesti, žalu, takže vynechat z toho rozum, srdce ani duši prostě není možné.

Máte za sebou týden čtených zkoušek a první zkoušku na jevišti. Dozvěděla jste se během dosavadního zkoušení o Roxaně něco nového, překvapivého, nečekaného, co jste před začátkem zkoušení ještě nevěděla?
Velmi mě zaujal Vladimírův výklad Kohoutovy inscenace a překvapilo mě, že Sarah Bernhardtová, kterou si vybral Rostand pro svou pařížskou premiéru, hrála Roxanu, když jí bylo také přes padesát .

S Vladimírem Morávkem se na Vinohradech setkáváte podruhé – v roce 2008 jste s ním zkoušela roli Raněvské ve velmi úspěšné inscenaci VIŠŇOVÝ SAD. Čím je pro vás spolupráce s tímto uznávaným režisérem zajímavá?
Vším. Vladimír je velký duch, ale také velmi vzdělaný člověk. Inspiruje mě, rozumím jeho tvorbě, jeho přesahům, symbolům i odkazům – vím, že nejsou samoúčelné.

(ptala se Zuzana Paulusová)