Scéna.cz 

Zemřela herečka Růžena Lysenková

(16. prosince 1918 – 6. září 2013)
Herečka spontánního talentu se narodila v maďarském Diosgyöru na sklonku roku 1918. V letech 1938-40 studovala na pražské konzervatoři, za války odešla hrát k venkovským kočovným společnostem. Působila v Secově komorním divadle a Středočeské činohře Josefa Burdy. Ještě v průběhu války získala nabídku na angažmá od ředitele pražského Nezávislého divadla Alhambra Oldřicha Rosenberga. Do konce války ještě hrála krátce v Pražském lidovém divadle (1943-1944). Na těchto scénách prokázala širokou škálu svých hereckých možností (mj. okouzlila její Viola z VEČERU TŘÍKRÁLOVÉHO), a tak o ni bezprostředně po válce projevila zájem přední pražské scény - Národní divadlo a Divadlo Na Vinohradech. Rozhodla se pro Vinohrady s tím, že zde bude mít větší herecké příležitosti. Debutovala Rosinou v LAZEBNÍKU SEVILLSKÉM, a její výkon dobová kritika pochválila za »dívčí křehkost a citovou vroucnost nadané herečky«.

V letech 1945-1948 na této scéně hrála mj. Duňašu ve VIŠŇOVÉM SADU, Elišku v LAKOMCI či Kristinu či Helenu v TROILOVI A KRESSIDĚ v režii Jaroslava Kvapila. V době, kdy politicky přituhlo a Divadlo Na Vinohradech se změnilo v Divadlo čs. Armády, odešla do Divadla státního filmu (1948-1952), které působilo na scéně divadla ABC. Zde sehrála např. Emu Voborskou v JEDENÁCTÉM PŘIKÁZÁNÍ v režii Alfréda Radoka. V roce 1952 přišlo pozvání od ředitele Městských divadel pražských Oty Ornesta. Přijala a v angažmá zde zůstala po třicet sezón (1952-1982). A nelitovala. Jeviště divadel Komedie, Komorního divadla, ABC či divadla Rokoko jí nabídla nejen spolupráci s pozoruhodnými režijními osobnostmi, ale také široké uplatnění v rolích rozmanitého charakteru. Dostala šanci prokázat nejen svou spontaneitu (kterou si tak chválil Ota Ornest), ale také kultivovat pod vedením významných režisérů své herecké dovednosti - schopnost konverzační lehkosti, kultivovaného humoru, ale i lyrického zaměření, stejně jako zralost a moudrý nadhled v rolích svérázných starších žen. V neposlední řadě prokázala šíři svého talentu i v muzikálovém žánru. V angažmá v MDP odehrála stovky představení ve více než 80 různých rolích, přičemž nejintenzivněji hrála v období Ornestina. Z jejího širokého repertoáru jmenujme alespoň některé role - Marii ve VEČERU TŘÍKRÁLOVÉM (1953), Františku v MÍNĚ Z BARNHELMU (1955), Věru v původní hře Alfréda Radoka STALO SE V DEŠTI (1955), Kleiu ve hře LIŠKA A HROZNY (1959), titulní roli ve Wilderově komedii PANÍ DOLLY, DOHAZOVAČKA (1962), Dolly Hammovou ve Williamsově dramatu SESTUP ORFEŮV (1963), Lady Bracknellovou ve Wildově konverzační komedii JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA (1965). Významné byly i její role v muzikálech – Linda v EXPRESSO BONGO (1964) či Hortensie v adaptaci příběhu o Řeku Zorbovi JÁ ,K ČERTU, ŽIJU RÁD! (1972) Naposledy se představila v divadle Rokoko v roce 1985 jako Josefina v Girardouxově BLÁZNIVÉ ZE CHAILLOT v režii Karla Kříže.

V průběhu života si Růžena Lysenková zahrála v desítkách filmů a televizních projektů (poprvé 1949 v PYTLÁKOVĚ SCHOVANCE a naposledy v tv filmu ČAS JEŘABIN 1997), ale jednalo se převážně o role méně významné. Nejvíce proslula jako představitelka pošťačky v seriálu CHALUPÁŘI. V posledních letech herečka trpěla nemocemi a žila v ústraní. Byla zakladatelkou herecké dynastie, herečkami jsou její dcera Zuzana Geislerová i vnučka Anna Geislerová.