Scéna.cz 

Pes Baskervillský v Českém Krumlově

Letošní premiérou v open-air divadle na otáčivém hledišti v Českém Krumlově je žánr zde dosud nevídaný. Detektivní příběh, s humornou nadsázkou, pod názvem Pes baskervillský. Adaptaci vytvořili Olga Schubertová a Petr Zelenka, který kus rovněž režíroval. Jak režisé podotkl již před premiérou, dnešní divák těžko uvěří tomu, že někdo umře z leknutí, tak jak to známe z klasického příběhu Arthura Conana Doyla. A tak si tvůrci pro adaptaci vypůjčili další z motivů klasika hororových příběhů, totiž zálibu v jedech různého druhu Výsledný text je tedy kombinací příběhu z blat o strašidelném psu baskervillském, který se nakonec ukáže pouze jako filmová projekce, a rané Doylovy povídky o záhadném orientálním jedu jménem Ďáblovo kopyto. Prášek z něj okamžitě usmrcuje nebo aspoň přivádí k šílenství. Ve scénické verzi, kdy Holmes jed zkouší sám na sobě, mu způsobí „pouze“ dočasný nezvladatelný třas končetin, takže nejprve ohrožuje postavy kolem sebe, a následně i diváky.

To je jedna se zelenkovských legrácek v ději, stejně jako skládací bažina, v níž se Holmes na chvíli ztratí. A nesmíme zapomenout ani na zdůraznění faktu, že Holmesovy úspěchy by neexistovaly bez tříbení mysli průběžným šňupáním kokainu. Z výše uvedeného je tedy patrno, že spíše nežli děsivost, horor a temnota se tu nabízí spíše lehce strašidelná, černým humorem propletená letní „jízda“. Protože otáčivé hlediště v Českém Krumlově a scenérie zahrady kolem k tomu přímo láká. O scénografii se postaral Nikola Tempír a starodávnými kostýmy (včetně Holmesových „nedbalek“) navrhla Vladimíra Fomínová. V množství prostředí, v nichž se společně s herci ocitáme, musíme občas dost zapojit fantazii, pokud jde o interiéry. Zajímavější jsou pochopitelně přírodní prostředí – tedy blata či krajina, jíž provází samozvaný místní bodrý průvodce
(Josef Průdek), který chce na záhadě baskervillské vydělat něco peněz. Dočkáme se i vizuálně působivé, ale pro místní zahradníky jistě bolestné scény, kdy přes louku přichází dav místních občanů se zapálenými loučemi, kteří mu chtějí vypálit dům. A také krátkých scének, přidaných doslova pro radost divákům, kdy hrdinové přijíždějí a odjíždějí bryčkou taženou živým koníkem. Společně se stylizovaným pohybem jednotky anglických strážníků – bobbyů v čele s inspektorem Lestradem – vstupuje do děje inspirace němou groteskou. Figurky děje jsou vesměs bizarní, okořeněné větší či menší dávkou vtipu a nadsázky. Dominuje Karel Roden v roli Holmese, která se v galerii známých představitelů slavného detektiva nejvíce blíží lehce autistickému pojetí Benedicta Cumberbatche, ovšem doplněnému nezbytným českým humorem. Roden si dokáže diváky získat proměnlivostí svého hrdiny, kdy na své okolí často „hraje“ habaďůru, a diváci se mohou radovat, že jeho triky prohlédnou dříve než poněkud natvrdlí hrdinové děje. Viktor Limr jako doktor Watson je umírněnější, nicméně svou skrytou ambicióznost, jíž nemůže vedle Holmese dostatečně projevit, prezentuje o to více, vymaní-li se z jeho stínu. Jiný typ důležitosti prezentuje Pavel Oubram v roli inspektora Lestrada. I u něj je cítit smysl pro nadsázku, a zároveň koženost i suchý anglický humor. Staroanglickou důstojnost gentlemana a zároveň romantický kolorit milovníka zastupuje Jiří Suchý z Tábora jako Sir Henry Baskerville. A pokud by vám scházela pro Doyla tak typická figurka nějakého opravdového exota, pak je tu zrzavý vědec s plnovousem, Sterndal Jana Kaštovského.

Letní večer na otáčku – pokud je příjemné počasí - má své kouzlo. Pes baskervillský nabízí v přiměřených dávkách zábavnost, hravost, romantiku. Bát se ovšem nebudete... Pokud je divák ochoten oddat se hravosti tohoto dílka, pak si večer příjemně užije.

www.otacivehlediste.cz