Scéna.cz 

Setkání 2005 Stretnutie - ohlédnutí

Před necelým týdnem se uzavřela rozsáhlá divadelní přehlídka Setkání 2005 Stretnutie. Těžko ji hodnotit dříve, než měsíc po jejím konci, protože závažných divadelních zážitků bylo tolik, že nad některými z nich dumám stále a na některé se ještě nedostalo. Program pěti představení za den si nezadal s divadelními svátky starověkých Athén. Zlínská divadelní přehlídka byla tak pestrá, že si každý divadelní nadšenec přišel na své a obohatil se i představeními jiného typu, než na které běžně chodí.
Myslím si, že přínos festivalu spočívá právě v setkávání různorodých stylů a umělců, kteří se tu mohou vzájemně konfrontovat. Festival také přináší prestiž městu Zlínu, takže se do podvědomí lidí dostávají nejen boty, ale i kulturní aktivity evropského charakteru, které se v místním divadle odehrávají. Snad díky tomu, že to letos byl už jubilejní desátý ročník, organizace celé akce probíhala neuvěřitelně lehce, samozřejmě, jakoby se vše dělo samo od sebe a pokaždé se zaplněným hledištěm. I členové realizačního týmu byli pohodoví lidé na svém místě, kteří pracovali obětavě a s chutí pro hladký průběh přehlídky.

Přes dvacet kontroverzních inscenací, složených z nových adaptací literárních děl či prvních uvedení původních originálních textů spojovala touha rozkrýt dosud nepoznaná zákoutí lidské duše a více poznat sebe sama. Dát pravdivou zprávu o světě, kde právě žijeme, poukázat na nejrůznější společenská tabu. V představeních byla přítomná sebereflexe, zabývající se smyslem a funkcí umění a kultury v životě člověka. Velkým tématem se opět ukázal strach ze sebe a hledání identity či snaha o její vymazání. Strach člověka před světem, odcizení člověka člověku, různé proměny lidských vztahů a nezbytnost a nevyhnutelnost lásky, před níž nemůžeme nikam utéct. Potěšila mě obrodná schopnost dělat si legraci sami ze sebe, na příklad ND Praha ze své kamennosti, Wielebni – z pobožnosti, Radošínské naivné divadlo Bratislava z milostného života v období totality….
Dramaturgie festivalu vybrala kvalitní inscenace, které rezonovaly s diváky a otevřenost v pojetí festivalu inspirovala a podporovala účastníky k vyjádření vlastních postojů a osobitému přispění k nezapomenutelné atmosféře. Letošní rok se česko-slovenský dialog rozšířil o jeden polský soubor, příští rok se mají přidat další země Visegradské čtyřky. Uvítala bych více teoretických seminářů besed se zajímavými tvůrci, kteří přesahují náš horizont jako byl Jerzy Stuhr a František Listopad.