Jana Dražďáková: Rozhodla jsem se být divadlu prospěšná jakkoliv...
autor: Z webu
zvětšit obrázekKrálovehradecké divadlo Drak oslavilo počátkem září významné jubileum – 50. let svého trvání. Soubor má za sebou četné úspěchy na domácích festivalových kolbištích, ale také v zahraničí. Divadlo Drak vystoupí v Paláci Akropolis 1. října s hrou Alenka Zamilovaná a 2. října s hrou Tajný deník Adriana Molea. Obě představení jsou určeny dětem od deseti let věku, teenagerům a jejich rodičům.
Při této příležitosti jsme se obrátili na ředitelku divadla Janu Dražďákovou, pro kterou je divadlo druhým domovem. Prozradila nám, že sama chtěla být herečkou a chtěla opětovně zkoušet přijetí na AMU. Za chvilku prý ale pochopila, že by na to neměla a že jí bude daleko víc slušet, když se bude starat o zázemí - a prostě bude u toho. A tak se i stalo. Jana Dražďáková je v divadle brzo ráno, málokomu se ji daří předběhnout a je tam ještě, když herci a ostatní zaměstnanci odcházejí. Fascinace divadlem a jeho provozem z ní během let vytvořila špičkovou ředitelku. Každé divadlo je kotlem emocí, které jsou nezbytně nutné pro vnik dobré inscenace. V takovém prostředí by lehce mohly vznikat konflikty, ale v divadle DRAK tomu tak není. Jana Dražďáková předvídá možné třecí plochy. A tak je DRAK stále zdravý, doktora ještě nikdy volat nemusel, protože potencionální choroby jsou zachyceny ve fázi zrodu a zlikvidovány. Otevřenost, s jakou mluví ředitelka divadla o problémech a chybách možných či vzniklých, je velice očišťující. Díky jejímu přístupu zaměstnanci divadla vědí, že kromě své rodiny mají ještě rodinu divadelní.
Chtěla jsem být herečkou, dělala jsem zkoušky na AMU společně s Petrem Kostkou. On uspěl, já ne. Tak jsem se rozhodla být divadlu prospěšná jakkoliv. V té době se zakládalo loutkové divadlo a já se stala jeho sekretářkou.
Moji rodiče sice divadelníky nebyli, ale naše rodina, počínaje babičkou, byla s divadlem úzce spjata, i když třeba jen jako herci v ochotnickém divadle.
Vlivů mnoho - ale největší a nejdůležitější je osoba Jana Dvořáka. Všechno co dělal, když přišel do DRAKu, jak divadlo vedl, jak o něm uměl vyprávět, jak jednal s okolím, jaký byl diplomat - to byla jedna velká škola. A on učil rád - postupně mi přidával více a více úkolů, více zodpovědnosti a já byla pyšnější a šťastnější a šťastnější. Dalším velkým vlivem byl Josef Krofta - jeho obrovský kumšt a jeho inscenace, které ovlivnily nejen mě, ale celý divadelní svět.
Jednou budu muset - až půjdu do penze. určitě nebudu ráda.
Když je děkovačka a bouřlivý potlesk - slzy se jen linou. Štěstím.
Divadelní přímo ne, ale často zlé sny o tom, že jsem něco prošvihla a divadlo na to doplatilo.
Abychom dělali dobré inscenace, abychom měli hodně diváků, abychom neztratili krásné vztahy mezi sebou.
Ráda bych poděkovala všem kolegům z minulosti a ze současnosti za to, že byli takoví, jací byli a že vytvořili za každé doby krásný kolektiv, který měl vždy jeden jediný cíl - dělat co nejlepší divadlo. A do tohoto týmu patřili a patří i všichni techničtí a administrativní pracovníci, protože každý dělá vše pro to, aby se v 8.15 hodin otevřela opona před plným sálem natěšených dětí.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Rozhovory
Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl
Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Hudební tipy 19. týden
Alicia Keys: Live in LA
Komorní a zároveň emocemi prodchnuté vystoupení jedné z nejosobitějších a nejorigin celý článek
OPERA/ TANEC
Den otevřených dveří Tanečního centra Praha
Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Skutečný příběh manželství
Milá Olivie
Dokáže síla umění překonat rodinnou tragédii? Skutečný příběh manželství britského spisovatele celý článek