Scéna.cz 

V jednoduchosti je síla - Čekání na Godota

Čekání na Godota (chce se mi psát na Godóta, bohužel text nedokáže postihnou intonaci a grimasu Davida Suchařípy, který této větě vtiskává charakteristický rys). Činoherní klub uvedl v premiéře tuto hru Samuela Becketta v režii Juraje Herze ve čtvrtek 3. října 2001 v rámci cyklu her Činoherní miniklub.
Spláchnutí záchoda a na scénu přichází Vladimír (David Suchařípa), v koženém křesle sedí Estragon (Leoš Suchařípa). Jeviště je přeměno v umolousaný prostor veřejné čekárny, jak tomu napovídají jízdní řády, ošuntělé plakáty a umakartové stěny s klasickými zářivkovými tělesy, které známe právě z těchto prostor a továrních hal.

Bezútěšná existence, nevšímavost, touha po druhém laskavém člověku. Tak se nechá postupně proniknout do textu inscenace, která v podstatě nenaznačuje a neukazuje žádnou stopu, po níž se vydat. Tento druh stylu plně vyhovuje režisérovi Juraji Herzovi. K jeho doménám patří nejen horor, ale i humor a oba dva prvky jsou v inscenaci plně zastoupeni. Herz se svým pojetím nepustil pod povrch absurdního dramatu. V jednoduchosti je síla, ale i skrytá složitost, tak by se nechal jeho styl jednoduše charakterizovat.
Starý pán Estragon, si chce sundat levou botu prý „ať si odpočine“, s čímž nesouhlasí Vladimír. Jejich dialog naruší ostrý hvizd a na scénu vbíhá Lucky (Radek Holub) se zavazadly v ruce, s obojkem kolem krku a na vodítku, jehož druhý konec vede do ruky Pozza (Barbora Hrzánová).
Hrzánová ztvárňuje dominantního drsného pána, plného energie, který si je vědom, že kdyby nebyl silnější, mohl by se psem stát on. Holub, na něhož mnoho textu nezbylo, mistrně ztvárňuje pokoru, úlisnost a vypočítavost. Jeho výstup, kdy si nasadí čepici a je inteligentem, se nedá přehlédnout, nejen pro množství textu. Daný monolog má svůj cyklus, a Holub se v něm ani neztratil ani nezaškobrtl. Rovněž tak vynikající je jeho etuda taneční.
Leoš a David Suchařípa vytvářejí protiklad živočišnosti předchozí dvojice. Nelze určit, zda jsou žebráci, či například vysloužilí klauni. Důležitý je generační vztah obou postav. Vladimír (David Suchařípa) se na jednu stranu chová sobecky, např. ve scéně s mrkví a ředkvičkou, na druhou stranu je ohleduplný a ke stáří uctivý, obraz s obouváním bot.
Pokud se divák chce dočkat „Godóta“ má smůlu, na jeviště nepřijde. Dočká se vynikajících hereckých výkonů, smyslu pro zkratku a hloubku, za což všem zúčastněným patří dík. „Přijdu zítra, Godot,“ přečte Vladimír z faxu. Přijďte taky.

Samuel Beckett Čekání na Godota Překlad Karel Kraus; režie Juraj Herz; scéna Šimon Caban; kostýmy Simona Rybáková; dramaturgická spolupráce Roman Císař.
Osoby a obsazení: Estragon (Leoš Suchařípa); Vladimír (David Suchařípa); Pozzo (Barbora Hrzánová); Lucky (Radek Holub).
Premiéra 3. října 2001, Činoherní klub.