Scéna.cz 

Film o Nico vzpomíná i na pražský koncert

Ve čtvrtek 5. dubna 2018 vstupuje do českých kin film italské režisérky Susanny Nicchiarelliové NICO, 1988, který připomíná poslední etapu života Christy Päffgenové, múzy Andyho Warhola, zpěvačky Velvet Underground a legendárně krásné ženy, jež se do hudební historie zapsala pod uměleckým jménem Nico.
Příběh filmu se odehrává mezi Paříží, Prahou, Norimberkem, Manchesterem a Ibizou a jeho základními dějovými linkami jsou poslední turné Nico s kapelou Faction a obnovení vztahu zpěvačky se synem Arim.

„Postavila jsem svůj film především na dlouhém pařížském rozhovoru se synem Nico, Arim. Také jsem se setkala s Alanem Wisem, což byl její tehdejší manažer, a hodně mi pomohli promotéři jejích koncertů z Itálie a České republiky, kteří mi popsali množství detailů o její tour,“ řekla o přípravných fázích filmu režisérka Susanna Nicchiareliová.
Hlavní postavu ztvárnila dánská herečka Trine Dyrholmová, která písně Nico přezpívala a jejíž obsazení bylo pro film klíčové. „Trine dala mojí Nico energii a vitalitu a pomohla mi, abych nevytvořila biografii, jež bude příliš imitovat nebo oslavovat hlavní postavu. Podpořila film přesnou porcí energie, která byla potřeba. Společně jsme objevily ženu stojící ve stínu hvězdy,“ řekla Susanna Nicchiarelliová.
V polovině 80. let navštívila Nico i Československo. Jedna z důležitých scén filmu se odehrává v Praze, kde ilegální koncert legendární zpěvačky a skupiny Faction tehdy sledovala StB. Její příslušníci zatkli během koncertu pořadatele Miloše Čuříka a Vojtěcha Lindaura, kteří byli okamžitě propuštěni z práce.

„Nico byla závislá na heroinu a tady jí samozřejmě nikdo nemohl a nechtěl vyjít vstříc a to se odrazilo v jejím chování. Ještě v hotelu Evropa, kde jsme se setkali před koncertem, nás všechny obvinila, že jsme jí ukradli peníze a cestovní doklady. Rozpustila kapelu a řekla, že vůbec nebude hrát, takže opravdu do poslední chvíle nebylo jasné, jestli vystoupí, nebo ne. Zajímavé je, že ona opravdu působila jako ruina, ale v okamžiku, kdy vylezla na pódium, tak se rozzářila,“ zavzpomínal na Nico a okolnosti pražského koncertu Miloš Čuřík.
Film Nico, 1988 získal čtyři výroční ceny Akademie italské kinematografie David di Donatello, které jsou obdobou amerických Oscarů. Vyhrál také prestižní sekci Orizzonti na loňském benátském filmovém festivalu a s úspěchem byl uveden i na nedávném Febiofestu.

www.acfk.cz