Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Felix Slováček ml.: Spokojenost všech mě nabudí

autor: archiv

Vystudoval HAMU obor klarinet. Dále hraje na soprán saxofon, zpívá a hlavně diriguje. Felix Slováček ml. má z čeho čerpat. Jeho matkou je česká herečka a moderátorka Dagmar Patrasová, otcem český saxofonista a hudební skladatel Felix Slováček. Je také vnukem Karla Patrase, který byl profesorem AMU a sólovým harfenistou České filharmonie, a Věry Patrasové, která byla zpěvačkou Pražského filharmonického sboru. S Felixem Slováčkem ml. jsme se setkali díky projektu ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ, kde stojí za dirigentským pultem. Tento rodinný muzikál uvádí Hudební divadlo Karlín. Za nedlouho tamtéž Felixe čeká premiéra muzikálu Ivana Mládka MOČÁL STORY. Při setkání působil velmi vyrovnaně a hlavně z něj čišelo nadšení pro poznávání nového. Velmi zaníceně vzpomínal na svého dědečka prof. Karla Patrase.

V případě Vašeho jména by se mělo uvádět “mladší”. Pokud se nepletu, zachoval jste toto jméno u syna, že?
U prvního syna ano, dokonce i jméno po svém otci - Antonínu Slováčkovi, protože Felix, to je jeho přezdívka. Syn se jmenuje Felix Antonín Slováček. Právoplatný Felix jsem já a nyní už i syn.

Jak je to v případě zachování tradice hry na saxofon? Bude na něj hrát i třetí generace?
Už se na tom pracuje. Syn už rok hraje na klarinet a je šikovný.

Klarinet, dřevěný dechový nástroj, lze na něj hrát třeba od šesti let?
Někdy to nejde nikdy (ironický smích).

Dalo se u Vás vůbec nezačít hrát na klarinet?
Upřímně? Bylo to tak, že jsem klarinet tátovi bral, aby mi ho půjčil. Iniciativa vzešla z mé strany, a tím jsem si nad sebou vynesl ortel. Dobře, že se tak stalo.

Herecké děti jsou do divadelního života zapojení od útlého dětství. Bylo tomu tak i ve vašem případě?
Určitě. Dětství jsem si prožíval s orchestrem, když jsem byl s tátou, když s mámou, tak zase v televizi. Dnes to mají podobně i moji synové.

Když si vzpomenu na své dětství, tak jsme si hodně zpívali s Vaší maminkou Dádou Patrasovou CHYTILA JSEM NA PASECE ŽÍŽALU. Jak jste to měl vy?
Mně se to líbilo, měl jsem to rád. S mámou jsem chodil do Studia Kamarád, kde jsme třeba cvičili. Moc mě to nebavilo tam chodit, ale nedalo se nic dělat. Raději bych si doma hrál s hračkami.

Pojďme k vašim studiím…
Po základní škole následovala konzervatoř Na Rejdišti. Tam jsem se v 5. ročníku dostal na HAMU. Nakonec jsem si na přání tatínka dodělal 6. ročník. Dokončil jsem maturitou a absolutoriem. Na HAMU jsem vystudoval magistra.

Dirigování bylo soukromě…
Studoval jsem u pana profesora Vodňanského. Můj tatínek není klasický dirigent za pultem. Dnes jsme např. měli zkoušku s Big bandem, protože máme koncert v Trutnově, Big band hraje Mozarta. Dnes tatínek dirigoval s velkým zápalem.

Mozarta? To se asi museli udělat aranže pro Big band?
Ano, tak to je. Přiznám se, že aranžování mě moc nebaví. Raději to rovnou s orchestrem nacvičuju nebo s ním aktivně hraju.

Když jste jen hráč, tak si studujete jen svůj part, pokud dirigujete, pak se musíte věnovat celému orchestru, že?
Určitě. Dirigent dostane partituru od skladatele nebo aranžéra a my to podle toho provádíme. Určitě tam mohu něco změnit, jen ten autor nesmí být žijící. (smích)

Zajímalo by mě, co vás vlastně přivedlo k dirigování?
Pro mě to je větší zábava. Mám u toho větší adrenalin, a samozřejmě odpovědnost za celý orchestr. Rád pracuju s muzikanty, rád hledám řešení, aby se ta daná interpretace líbila, jak hráčům, tak potom i posluchačům. Rád danou zkoušku organizuji. Spokojenost všech mě nabudí. Dostal jsem se k tomu tak, že to bylo zase přání táty. Zkoušel jsem to na konzervatoři, ale to jsem měl spoustu práce s klarinetem. Nakonec jsem se k tomu vrátil po nějaké době.

Chtěl jste naplnit přání táty, aby to měl komu předat?
Nevím. Říkal, že by se mu líbilo, abych byl dirigent, že to prý ke mně jde. Viděl mě jako dirigenta. Nejdřív jsem se musel naučit klarinet, tedy to základní řemeslo. Nakonec jsem k tomu došel sám. Vždycky jsem to věděl, jen si k tomu musíte přijít sám. Tak to je.

Teď už se v hudební branži neztratíte, že?
Ztratit se můžeš vždycky (smích).

Dirigovat orchestr, např. muzikál Alenku v říši divů, nebo Sněhovou královnu, to je asi ten nejvyšší level, oproti koncertnímu provedení?
Je to taková mini opera. Mám tam sice méně muzikantů, ale celý průběh muzikálu záleží na mně. Celé představení vedu, a to mě naplňuje. Všechno, co se tam odehrává, ať už dění na jevišti, včetně sborů, muzikantů a herců. To mě baví.

Nyní se podílíte na přípravě nového kusu MUZIKÁL STORY Ivana Mládka, můžete přiblížit?
Tam nediriguju, ale budu tam hrát jako herec a bylo mi svěřeno hudební nastudování. Hraji na šestistrunné banjo s malou partou a bude to klasický šraml. Premiéru máme 20. listopadu 2023 v HDK.

Nejvýznamnější je pro vás ale koncert Karel Patras 100 let (VSTUPENKY). Uskuteční se v Sukově síni pražského Rudolfina 20. října 2023… Pocta dědečkovi, že?
Ano. Je to pro mne koncert roku. Děda mě učil hrát na klavír. Vodil mě do kroužků. Byl opravdu skvělý. Pro mě anděl, i když byl přísný. Významná osobnost české hudební scény 20. století, nejen jako nejlepší hráč své doby na harfu, ale také jako skvělý pedagog. To je na dlouhé povídání.

Upřímně znám jen harfenistky?
Byl jedním z mála mužů, kteří hrají na harfu, ale při tom vychoval hodně žaček. Nyní už je situace jiná. Nedávno jsem dirigoval dámský orchestr na Žofíně. Po hudební stránce byly dámy výborné. Když si vezmeme historii, tak orchestr tvořili jen muži. Díky mému dědovi se do filharmonie dostala první žena, Renáta Kodadová. Do té doby tam žádné ženy hrát nesměly. Dokonce v Berlínské filharmonii ještě později.

Chystáte na koncertě nějaké překvapení, můžete přiblížit?
Doufám, že tam přijde co nejvíce jeho žaček, které jsme oslovili. Jinak vystoupí Kateřina Englichová a Kateřina Valášková - harfa, budu dirigovat Český komorní. orchestr, s tím děda hodně spolupracoval. Zazní např. Debussyho tance, ty měl děda hodně rád. S dirigentem Josefem Vlachem nahrál děda legendární label právě Debussyho tanců. Dokonce i Josef Vlach, houslista a dirigent, měl letos sté výročí od narození. Po Václavu Talichovi převzal vedení Českého komorního orchestru.
Posluchače čeká také mimo jiného skladba Ondřeje Kukala CLARINETTINO OP. 11, a to budu hrát sólo na klarinet.

Vidím, že máte diář velmi nabitý. Jak to všechno dáváte?
Byli jsme dva dny na chalupě, kde jsem čistil okapy, česal jablka a tak, to je můj aktivní odpočinek. Chtěl jsem moštovat, ale není čas. Letos nestíhám.

Měl byste se udržovat v kondici jako dirigent i jako klarinetista…
Tak to je, musím se udržovat v kondici, tedy alespoň hrát hodinu denně.

Slyšíte i chybu?
Naštěstí i bohužel (smích).

Máte nějaký koncert snů?
Nemám. Dirigoval jsem a hrál turné po Číně. Dvacet dnů s Prague Strause orchestra. Hodně mě to bavilo, protože to bylo na jiném konci světa. Nikdo nás sice neznal, ale přitom se to líbilo. Bylo to úspěšné. Když tam hrajeme českou muziku, tak oni mají přehled. V Číně znají všechno. Udělali jsme velké haló, když jsme tam zahráli čínskou skladbu. Dostali jsme noty, vynechali jsme tradiční čínské nástroje, a bylo.

Věděli jste, co hrajete?
Věděli. Nebyla to vyloženě lidovka, ale nějaká jejich slavná skladba ze současnosti.

Jak jste se dostal do Číny?
Zavolal mi můj kamarád Jirka Srnec, zda bych s ním nechtěl jet do Číny. Já na to, samozřejmě. Byla to náhoda. Tenkrát to šlo, dnes už je to problém. Dokonce jsme hráli ve “Wu-chanu”, odkud je údajně covid. Měli jsme se tam dobře.

Jaké je čínské publikum?
Skvělé. Reagují různě, někde řvou, jinde seděli jako zařezaní. K tomu selfie tyče. Také tam i mluvili. Každý se chce vyfotit, podepsat. Je to báječné publikum.

Jaké máte další budoucí plány?
Jak jsem říkal - Močál story oddechovka. Legrace Ivana Mládka ve verších, parta čtyř muzikantů, tuba, valcha, banjo, klavír. Zkoušíme, mám tam i drobnou roli. Skvělí lidé kolem toho.
Na jaře pak budeme připravovat Kapku medu pro Verunku. Tam jsem začínal hlavní roli Honzy, teď se postavím za dirigentský pult.
Fandím i vám.

www.felixslovacek.com

www.hdk.cz

16.10.2023 23:10:55 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory

TIP!