zvláštní poděkování
Volný.cz

Orfeus v nastudování Curyšské opery

Orfeus

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Orfeus
Legendární operní dílo C. Monteverdiho v inscenaci J.- P. Ponella. Účinkují: Ph. Huttenlocher, D. Turban, T. Schmidt, R. Hermann, G. Linos, W. Gröschel a další. Monteverdiho ensemble Curyšské opery řídí N. Harnoncourt. Opera – nebo lépe řečeno hudební báje – L’Orfeo Claudia Monteverdiho byla od své únorové premiéry v mantovském Palazzo Ducale v roce 1607 považována za něco zásadního, co zahajuje novou a jinou epochu hudebního dramatu. Claudio Monteverdi vydal za podpory rodu Gonzagů nové hudebně dramatické dílo o dva roky později tiskem, který po mantovské premiéře šířil slávu Orfea po celé Itálii a později i dále za Alpami. Vznikl tak prototyp budoucí partitury – místy jen náznakové, místy spoléhající na vžité konvence a jindy zase exaktní a blízké našemu pojetí.

Během druhé poloviny 17. a prakticky až do konce 19. století byl Monteverdiho Orfeus vnímán jako dílo knižní, o němž se dočteme v dějinách hudby. Nikdo jeho zvukovou podobu vlastně neznal. S procesem obnovy historické hudby se v průběhu minulého století stalo jedním z nejčastěji připomínaných, diskutovaných i nahrávaných hudebně dramatických děl rané opery. O co v příběhu jde? Nymfy a pastýři oslavují svatbu Orfea a Eurydiky. V lese zpívá Orfeus stromům a zvířatům, vtom ho ale přeruší žena – posel, italsky La Messagera, se zprávou o Eurydičině smrti. Orfeus chce Eurydiku najít a sestoupí proto do Hádu, říše mrtvých, a chce si vyprosit svoji manželku zpět. Odvést si ji může, ale pod podmínkou, že se cestou zpět ani jednou neohlédne. Bylo ironií osudu, že v té době zemřela Monteverdiho manželka, zpěvačka Claudia Cattaneo, matka dvou skladatelových synů. Nad čtyřicetiletým Claudiem Monteverdim se začaly stahovat mraky starostí existenčních i osobních. Už se podruhé neoženil, zůstal zbývajících 36 let osamoceným vdovcem. Dílo autora, kterého dnes vnímáme jako zakladatele operního žánru, uvádíme v nastudování Curyšské opery pod taktovkou Nikolause Harnoncourta. Autorem jevištní podoby je jeden z nejvýznamnějších operních režisérů 70. a 80. let minulého století, Jean-Pierre Ponelle, který pak podle své curyšské inscenace natočil televizní film. Nechť je toto dílo i připomínkou vynikajícího dirigenta N. Harnoncourta, který zemřel na jaře roku 2016.
Vysílání: 24.8., 00.55 hod., ČT art

12.8.2019 13:08:19 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 34 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Ztracený svět

Články v rubrice - Z éteru

Hudební klasické tipy

Leonard Bernstein o hudbě

Dvořákova Praha 2018 – závěrečný koncert
Vynikající německý orchestr Staatskapelle Dresden zahrál pod ...celý článek


Tančírna na hlavní třídě '56

Tančírna na hlavní třídě '56

Tančírna na hlavní třídě '56 (1/3)
Rokenrol je vášeň, která se neohlíží na společenské konvence. Výpravná n ...celý článek


Andrea Chénier s Netrebko a Eyvazovem

A. Netrebko a Y. Eyvazov (Andrea Chénier)

Andrea Chénier
S Annou Netrebko a Yusifem Eyvazovem v hlavních rolích napínavého dramatu z období Francouzs ...celý článek



Časopis 34 - sekce

DIVADLO

Divadelní tipy 35. týden

Květa Fialová

Květa Fialová pohledem Zuzany Zemanové
Portrét významné české herečky, která by se dnes dožila 90 let (2002 celý článek

další články...

HUDBA

The Lumineers vystoupí ve Foru Karlín

The Lumineers

Na Grammy dvakrát nominovaná folk-rocková skupina z amerického Colorada The Lumineers chystá na podzim vydání celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Já jsem ta země tma dokument o velkém básníku

Jiří Orten

Já jsem ta země tma
Jiří Orten, velký básník tragického osudu a kratičkého života, od jehož narození uplynu celý článek

další články...