Novák: Klavírní koncert, Toman a lesní panna

autor: archiv
zvětšit obrázekK největším českým skladatelům patří Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Josef Suk, Bohuslav Martinů... a také Vítězslav Novák, který byl Dvořákovým žákem, později v Čechách jedním z nejuznávanějších skladatelů i učitelů dalších velkých talentů. Pozdní romantik i první v generaci modernistů, jehož významným zdrojem inspirace však byla moravská lidová hudba, se narodil 5. prosince 1870 v Kamenici nad Lipou.
150. výročí narození Vítězslava Nováka, které si letos připomínáme, je příležitostí se podívat zblízka a objevovat dosud skryté. Za myšlenku první studiové nahrávky Klavírního koncertu e moll se celou svou autoritou postavil klavírista Jan Bartoš, který řekl: „Když jsem před pěti lety studoval Klavírní koncert g moll Antonína Dvořáka, zjistil jsem, že jeho slavný student Vítězslav Novák také napsal klavírní koncert. Později jsem zjistil, že se v Praze v minulosti již uváděl, ale i přesto se o tomto díle nemluvilo. Když jsem si ho poprvé zahrál, okamžitě jsem věděl, že ho chci nastudovat. Po několika mých koncertních provedeních a pozitivních ohlasech jsme se společně se Supraphonem rozhodli, že toto dílo si zaslouží být nejen nahráno, ale poprvé i vydáno.“
Nové album, které Jan Bartoš nahrál ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou a se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, obsahuje také Novákovy skladby: Toman a lesní panna – Symfonická báseň pro velký orchestr op. 40 a Za soumraku op. 13. Jan Bartoš k tomu poznamenal: „Vítězslav Novák věnoval klavíru mnoho intimně lyrických skladeb. Tento cyklus je posledním dílem Novákova prvního, řekněme romantického období, ale zároveň je branou do toho následujícího ve znamení moravsko-slovenského folkloru. Dvě milostné serenády naopak evokují náladu melancholické Prahy konce 19. století. Za soumraku patří k nejméně známým, ale pro mě osobně k jeho nejzajímavějším cyklům.“
V oblasti Novákovy symfonické tvorby pak dirigent Jakub Hrůša vybral pro album dílo zřejmě nejambicióznější, symfonickou báseň Toman a lesní panna. Novákovi v ní šlo o vyjádření „neodolatelně strhujícího víru zběsilé vášně“, své dílo označil jako „zvukovou orgii“ a obsah balady chápal jako „zobrazení démonické moci ženy nad mužem“. Vyznání Jakuba Hrůši, jednoho z nejrespektovanějších dirigentů dneška, je pozváním k objevování Vítězslava Nováka: „Hrát jej musíme. Obohacení, které pro nás dřímá v jeho díle, je příliš hluboké a dalekosáhlé, než abychom kolem něj procházeli bez povšimnutí a nechali je zcepenět v zaprášených archivech a učebnicích dějin hudby.“
www.supraphonline.cz
TIP!
Časopis 27 - rubriky
Časopis 27 - sekce
DIVADLO
Divadlo Husa na provázku se zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelov celý článek
HUDBA
Kapela Už jsme doma oslaví narozeniny ve velkém stylu

Svůj první koncert odehráli v červenci 1985 v Praze na parníku Vltava. Od té doby odehráli více než 3000 konce celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Deníky Jaroslava Foglara: Začínám psát Rychlé šípy

Skautská nadace Jaroslava Foglara ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros vydává druhý svazek deníků Začínám celý článek