Scéna.cz 

My jsme to nevzdali

Prožít si naše poválečné dějiny prostřednictvím osudů lidí známých i neznámých – válečných veteránů, odbojářů proti nacistům i komunistům, disidentů, kteří byli perzekuováni režimem a kteří to přesto nevzdali, můžeme na jakési nové „křížové cestě“ vedoucí z Hradčanského náměstí na Václavské. Má na rozdíl od té tradiční jen jedenáct zastavení, ale její náplň je neméně truchlivá i nadějná. Na 150 panelech vypovídají tři generace obětí pronásledování o svých životních zkušenostech, způsobech postihu, které byly proti nim použity, o tom, jak zlu dokázali čelit. Každý příběh je silný, dotkne se člověka, mohl by být námětem knihy nebo filmu, ale zde realita předčí svou dramatičností cokoliv uměle vytvořeného.

Výchozí bod před Pražským hradem - perzekuce za druhé světové války a holocaust symbolizuje dobytčí vůz, v němž byli přepravováni za nesnesitelných podmínek vězni. Strážní věž, ze které se střílelo bez výstrahy, je živou rekvizitou historie převaděče na šumavské hranici, který byl po zatčení odsouzen na dvacet let i životů dalších odsouzených z procesů v padesátých letech.
Na náměstíčku na Kampě seznamují texty s Chartou 77 jako reakcí na podpis helsinských smluv o dodržování lidských práv z roku 1976 a s osobnostmi známými z disentu - Danou Němcovou, Martinem Jirousem, Františkem Stárkem, Danielem Kroupou, Jiřím Gruntorádem, Petrem Placákem, Vladimírem Mertou i neznámými lidmi, kteří se nespokojili s normalizací a podnikali akce proti režimu. Jedním z nich byl např. Jiří Stavinoha, horník v uranových dolech, který v roce 1978 odpálil na příbramském náměstí bronzovou sochu Lenina, byl odsouzen na 8 let a po odpykání trestu opět nastoupil do uranových dolů nebo Martina Janák, který pracoval několik let pro západoněmeckou rozvědku než byl odhalen a odsouzen k 10 letům žaláře.
Další zastávky jsou věnovány létu 1968 –1969, demonstracím v roce 1989, na piazettě Národního divadla se připomíná podíl divadelníků na listopadových událostech, na Jungmannově náměstí rok 1989 očima britského vyslanectví, tématem jsou také bezpečnostní složky v roce 1989 a naše menšiny na závěr pouti na Václavském náměstí u sochy sv. Václava.
Plán cesty je zakreslen na plakátech ve stanicích metra a nebo jej najdou na jednotlivých štacích kolemjdoucí při náhodném zastavení.
Jejich pozornost dokazuje, že projekt sdružení Post Bellum „My jsme to nevzdali“ – oficiálně zahájený 29. října a trvající do 23. listopadu – mezi četnými dalšími akcemi k dvacetiletému výročí pádu komunismu je velmi zdařilým a důrazným poukázáním na to, jak se u nás trestal nesouhlas se státní mocí před listopadem 1989 a na hrdinství těch, kteří se nenechali zlomit. Zvláště chroničtí nespokojenci s polistopadovým vývojem by si trasu měli pozorně projít.