Scéna.cz 

Hans von Aachen - malíř na evropských dvorech

Přestože malíř Hans von Aachen spatřil světlo světa v roce 1552 v Kolíně nad Rýnem, přijal přídomek von Aachen – z Cách, cášský, aby prokázal čest své rodině, která z Cách pocházela.
Dokázal velmi dobře zužitkovat svůj talent na nejvhodnějším místě, kam zasahovaly vlivy z Nizozemí. Vyučil se řemeslu u vlámského malíře, od něhož převzal i smysl pro realitu viděného světa. V roce 1573 vstoupil do malířského cechu a poté podnikl studijní cestu do Itálie. Navštívil Benátky, Řím a Florencii, kde se seznamoval s nejnovějšími metodami italských mistrů, s jejich elegantním stylem a zjemnělým vkusem. Postupně dospěl k vlastnímu výrazu, který mu brzy získal dobré zakázky. V Římě namaloval např. oltářní obraz Narození Krista pro jezuitský kostel Il Gesu, v Toskánsku pracoval pro Medicejské. V roce 1588 se vrátil do Německa už jako renomovaný malíř. Pobýval na dvoře bavorského vévody Viléma V. v Mnichově, v Augsburku mu zadávali práci bohatí Fuggerové (Korunování Panny Marie, 1598) a samotný císař Rudolf II. se jej snažil získat pro Prahu. Hans von Aachen jeho nabídku přijal a v roce 1596 se usadil v Praze společně se svou manželkou Reginou, dcerou hudebního skladatele Orlanda di Lasso z okruhu mnichovského vévodského dvora.

Hans von Aachen se na pražském dvoře osvědčil nejen jako vynikající umělec znalý několika technik a přecházející mezi různými tématy – dokázal malovat rozměrné oltářní obrazy na plátně s náboženskými náměty (Zvěstování – 1613 –NG Praha), humorné výjevy ze života (Mladý pár s peněženkou, 1595), elegantní portréty – snad nejznámější portrét Rudolfa II. z roku 1600 (Kunsthistorisches Museum Vídeň), portrét malířovy dcery Marie Maxmiliány, (Obrazárna Pražského hradu), mytologické eroticky podbarvené scény (Bakchus, Ceres a Amor, 1598, Kunsthistorisches Museum Vídeň, Paridův soud, 1588, Douai, Museé de la Chartreuse), obrázky na alabastrových deskách nebo grafické listy. Stal se císařovým důvěrníkem a byl pověřován obchodními i diplomatickými úkoly. Rudolf II. jej také povýšil v roce 1605 do rytířského stavu. V císařských službách cestoval po Evropě, podával císaři zprávy, vyhledával umělecká díla a zprostředkovával jejich koupi. Po Rudolfově smrti v roce 1612 dále působil jako dvorní malíř císaře Matyáše a v roce 1615 zemřel v Praze.
Svou manýristickou tvorbou spojující nejlepší tradice severu a jihu i kosmopolitním způsobem svého života je příkladem umělecké osobnosti nastupujícího novověku a reprezentantem kulturního transferu.
Tři středoevropské umělecké instituce se proto rozhodly poukázat na jeho význam v dějinách umění a uspořádat první rozsáhlou výstavu jeho díla. Na projektu se podílejí Suermond-Ludwig- Museum z Cách, odkud vyšla malířova rodina, muzeum, které však vlastní pouze jediný jeho obraz získaný darem v roce 2008 – portrét nizozemského zlatníka Jaquese Bylivelta namalovaný ve Florencii v roce 1585, Obrazárna Pražského hradu, kde kulminovala Aachenova kariéra a Kunsthistorisches Museum ve Vídni, kde se nachází nejvíce jeho děl. Vystavovatelé nashromáždili na 90 prací - obrazy, kresby a rytiny nejen ze svých zdrojů ale i zápůjčky z předních evropských a amerických veřejných i soukromých sbírek - např. z pařížského Louvru, z petrohradské Ermitáže nebo British Museum v Londýně.

Výstava si již odbila svou premiéru v březnu v Cáchách, od 1. července do 3. října ji bude hostit v prostorách Císařské konírny Pražský hrad a od 19. listopadu do 9. ledna 2011 se usídlí v Kunsthisorisches Museum ve Vídni. Její význam v evropském kontextu dokládá nejen finanční podpora z fondů EU ale i záštita, kterou převzali presidenti organizujících zemí Rakouska, Německa a České republiky.