Konec avantgardy – od mnichovské dohody ke komunistickému převratu
autor: archiv
zvětšit obrázekNová výstava Galerie hlavního města Prahy se zabývá českým výtvarným uměním v dramatických letech 1938-1948.
Jak ukázal rozsáhlý průzkum, vnitřní svobodu si tehdy dokázala udržet zejména tvorba nejmladších umělců. Mnozí z nich vstupovali na výtvarnou scénu za protektorátu, v době, kdy její kontinuita byla násilně přetržena. Vůči svým předchůdcům se mohli vymezovat vesměs jen zprostředkovaně přes meziválečnou literaturu a časopisy a často tak činili polemickým až odmítavým způsobem. Přisvojovali si formální slovník modernistických -ismů, aniž by respektovali jeho pravidla. Avantgardní inovace pro ně ztratily punc novosti, znovu docenili performativní jazyk expresionismu a současně i věcnost, jak ji nabízely moderní realismy. A co je podstatné, odmítali úlohu, jakou dal umění avantgardní projekt světa - být předvojem, revolučním nástrojem vedoucím ke spravedlivěji uspořádané společnosti. Postupně začali pochybovat i o modernismu. Pro většinu z nich avantgarda i moderna patřily minulosti, k uzavřeným historickým obdobím.
Když si básník Kamil Bednář v roce 1940 ve svém vlivném textu Slovo k mladým položil otázku "Konec avantgardy?", ve shodě s mnohými svými vrstevníky odpověděl "Ano". Tvorba většiny umělců byla vyhraněně individualistická, přednostně se zabývala otázkami identity a s ní související konkrétní existenciální situace. Po válce se však začalo ukazovat, že dějiny moderního umění neskončily, a že spolu s nimi neskončila ani avantgarda. Dokonce se dostaly do nové, perspektivní fáze, a to především zásluhou tendencí blízkých surrealismu, které byly za protektorátu považovány za "zvrhlé umění".
Autorkou koncepce projektu je Hana Rousová, na jeho přípravě se spolu s ní podíleli Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Milan Pech, Anna Pravdová a Lucie Zadražilová. K výstavě bude vydána stejnojmenná publikace.
Výstava, kterou pořádá Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií, probíhá do 25. září ve druhém patře Městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 18. týden
Jári
Policejní rada Vacátko z legendárního seriálu Hříšní lidé Města pražského, herec Jaroslav Marvan, od j celý článek
HUDBA
Naďa - vzpomínkový koncert
Desítky umělců – zpěváků, hudebníků a herců – spolu s mnoha přáteli se sešli v pražské Lucerně, ab celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma celý článek