Scéna.cz 

SIAL - Sdružení inženýrů a architektů Liberec

Západočeská galerie v Plzni sází na architekturu. Po úspěšné výstavě věnované Adolfu Loosovi pořádá expozici o SIALu.

Historie SIALu má kořeny v padesátých letech, kdy nástup stalinismu v Československu znamenal zrušení privátních architektonických ateliérů. Architekti museli přijmout zaměstnání ve Stavoprojektech - státních projektových ústavech, organizovaných podle jednotlivých regionů. V tom libereckém se už od konce padesátých let pomalu formovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci, kteří využili liberální poměry před sovětskou invazí v srpnu 1968, odešli ze Stavoprojektu a v letech 1968-1971 fungovali pod značkou SIAL - Sdružení inženýrů a architektů Liberec. Vůdčími osobnostmi byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Petrman a Václav Voda.

Zásadní přínos Sialu pro českou architekturu 20. století netkvěl jen ve zprostředkování tendencí, které se neslučovaly, nebo byly přímo v rozporu s oficiální doktrínou, nýbrž i ve vytvoření invenčního a svobodomyslného prostředí. Klíčovým dílem české architektury 2. poloviny 20. století se stal Hubáčkův a Patrmanůvtelevizní vysílač s hotelem na Ještědu. Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let, v roce 1973. Ještě před dokončením, v roce 1969, vysílač získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů. Tu si však autoři z politických důvodů nemohli v Buenos Aires převzít.

Politický režim 70. a 80. let se snažil činnost Sialu rozvrátit, jeho členy donutil vrátit se do Stavoprojektu, zakázal jeho publicitu v domácím tisku. Architekti se však nevzdali, podařilo se jim probít k zakázkám v zahraničí, od roku 1980 se úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě. Díky tomu se Liberec stal se nejvýznamnějším centrem české architektonické tvorby.

Ostatně Sial to není pouze akronym pro Sdružení inženýrů architektů v Liberci, ale také dvojice zkratek ze samotného základu inženýrství: SI jakožto metrická soustava jednotek a AL jako Aluminium, neboli hliník, prvek vzhledem a vlastnostmi symbolizující hi-tech architekturu. Jak připomíná historik architektury Rostislav Švácha, Sial de facto existoval jen od července 1968 do prosince 1971. Tehdy nový režim označení skupiny zakázal a sdružení ztratilo status samostatného podniku. Předtím (od konce 50. let) i poté bylo součástí stavebního molochu zvaného Stavoprojekt. Ale filozofie Sialu ani jeho členové nemohli být vymazáni. Sial žil dál a vlastně žije dodnes.

Výstava o architektuře SIALu se koná ve výstavní síní Západočeské galerie v Plzni Masné krámy do 15. dubna 2012.