Scéna.cz 

(Ne)milostivé léto L. B.

Unikátní literární rekonstrukci osudů Lídy Baarové, nejkontroverznější krásky českého filmu, během jejího pobytu v Berlíně v letech 1934-1938 v pondělí 1. října vydává Nakladatelství BVD. Kniha německé publicistky s českými kořeny Very Vogeler se na pulty knihkupců v Německu dostane až příští rok, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože je světovou premiérou.

(Ne)milostivé léto L. B. vychází z deníku německé předválečné herečky Hildy Körberové, důvěrné kamarádky Lídy Baarové v době, kdy začínala svou kariéru filmové hvězdy německé UFY. Společně s ní prožívala nejen filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s říšským ministrem propagandy Josefem Goebelsem. Vůbec poprvé tak budou mít čtenáři možnost poznat skutečný život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci.

Na počátku této jedinečné knihy byla, jak to už u výjimečných literárních událostí bývá, náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety shodou okolností dostal k deníku své tety Hildy Körberové, která se spolu se svým manželem, známým německým hercem 30. let Veitem Harlanem, přátelila s mladou, atraktivní českou herečkou. Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl publicistce Vere Vogeler, která je zpracovala do mimořádně čtivé literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem a příhodně ji nazvala (Ne)milostivé léto L. B. Spolu s dosud nezveřejněnými fakty čtenáři na 212 stranách najdou také bohatou fotopřílohu.

Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, se narodila 7. září 1914 v Praze a zemřela 27. října 2000 v Salcburku. Proslavily ji především role sličných dívek a mladých žen, kterých ztvárnila několik desítek. K jejím nejznámějším filmům patří například Dívka v modrém, Panenství, Život je krásný či Maskovaná milenka. Ve 30. letech s úspěchem natáčela v hitlerovském Německu, odkud se v roce 1939 na příkaz samotného Hitlera musela vrátit do Prahy – důvodem byl poměr s německým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Minulost ji dostihla v roce 1945, kdy byla vyšetřována a vězněna rok a půl za údajnou kolaboraci. Po propuštění se provdala za loutkáře Jana Kopeckého a společně v roce 1948 emigrovali do Rakouska, kde poznala svého druhého muže, se kterým žila dohromady 25 let. Jako vdova se usadila v Salzburgu a tam také v ústraní a osamění žila až do své smrti v roce 2000.