Scéna.cz 

Restaurátorské výstavy v Olomouci

Muzeum umění i letos pokračuje v sérii restaurátorských výstav, za které získalo v roce 2009 nejvýznamnější mezinárodní ocenění v oblasti památkové péče – Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra. Od 7. června seznámí diváky v Obrazárně kroměřížského zámku s příběhem hledání autora nedávno restaurovaného obrazu z arcibiskupské sbírky DAVID ROZJÍMAJÍCÍ NAD GOLIÁŠOVOU HLAVOU.
„Vynikající obraz z počátku 17. století byl připisován různým autorům až se určení autorství ustálilo na obecném přípisu ´kopie dle obrazu Orazia Gentileschiho´. Restaurování obrazu však prokázalo, že autorkou je s největší pravděpodobností italská raně barokní malířka Artemisia Gentileschiová, dcera Orazia Gentileschiho. Naše výstava nejen představí samotný, přes metr a půl velký obraz, ale ozřejmí i důvody, které vedly ke změně autorství,“ uvedl garant výstavy Miroslav Kindl.

Ze spolupráce s Divadlem hudby při příležitosti tradičních Dnů židovské kultury vychází výstava Svět před katastrofou | Krakovští židé v meziválečném dvacetiletí, která bude v Muzeu moderního umění zahájena 9. října. Prostřednictvím archivních fotografií z období mezi dvěma světovými válkami a dobových filmů diváky nechá nahlédnout do nenávratně zmizelého světa a života židovské komunity v Krakově, především z části Kazimierz. „Výstavu k nám zapůjčí Mezinárodní centrum kultury v Krakově. Po Krakovu, Norimberku, Jeruzalému a Londýně bude Olomouc další zastávkou dokumentární připomínky tragického osudu krakovských židů,“ upozornila kurátorka Anežka Šimková.

Společně se Světem před katastrofou se veřejnosti otevře i další výstava polské provenience, která poprvé v České republice představí jeden z nejvýznamnějších počinů polské fotografie 2. poloviny 20. století – cyklus Genesis Andrzeje Pawlowského (1925–1986). „Klíčové dílo autora, který se kromě fotografie věnoval i malbě, sochařství a filmu, je charakteristické spojením tradičního tématu a modernistické formy,“ dodala Šimková k výstavě, která nabídne také ukázky Pawlovského experimentálních filmů.

Velká pozornost kurátorů Muzea moderního umění se pak upíná ke 14. listopadu, kdy bude zahájena stálá expozice pracovně nazvaná Století relativity. Její příprava je podle ředitele Muzea umění Michala Soukupa prvořadým úkolem letošního roku. „V souvislosti s výstavou Od Tiziana po Warhola, která se těšila rekordnímu zájmu diváků, jsme si uvědomili jak kvalitu a rozsah našich sbírek, tak především tu skutečnost, že většina unikátních děl zůstává dlouhodobě skrytá v depozitářích, ačkoliv by měla být vystavena. Proto jsme se rozhodli představit veřejnosti to nejlepší z našich bohatých sbírek moderního umění formou stálé expozice,“ řekl Soukup a upozornil, že Olomouc se expozice moderního umění dočká po 40 letech.

Století relativity bude probíhat ve dvou sálech. Zatímco Mansardu zaplní kolekce umění první poloviny 20. století, v Obrazárně bude expozice pokračovat rekapitulací dění na výtvarné scéně od roku 1948 až do počátku nového tisíciletí. „V Mansardě ukážeme vedle nastínění proměn moderní krajinomalby především ta malířská a sochařská díla, která postihují základní modernistické a avantgardní proudy a tendence. Expozice reflektuje dobu doznívání impresionismu, dokumentuje projevy symbolismu, dekadence a secese ze začátku 20. století. Těžiště expozice pak spočívá v avantgardních směrech od expresionismu, přes kubismus až po poetismus a civilismus. Pozornosti neujdou ani abstraktní a surrealistické tendence,“ popsala kurátorka Štěpánka Bieleszová.

Druhou část expozice v Obrazárně uvedou příklady doznívajícího surrealismu a díla významných solitérů 50. let. Velké pozornosti se budou těšit autoři spjatí s informelem a lyrickou abstrakcí. Z tendencí 60. let pak expozici budou dominovat neokonstruktivismus, lettrismus, kinetismus, op art a tzv. nová figurace. „Výstava však neopomene ani konceptuální tendence a projevy postmoderního umění 80. let. Druhá část expozice se také pokusí o vřazení českého umění do středoevropského kontextu. Její součástí proto budou i díla exilových autorů a autorů ze střední Evropy, zejména pak slovenských, maďarských a polských,“ uvedl kurátor Ladislav Daněk.

Výrazněji než kdy v historii muzea se muzeum bude snažit v expozici Století relativity uplatnit doprovodné audiovizuální a grafické prvky. „Počítáme s využitím projekcí medailonů autorů, instalací časových os a textovým doplněním důležitých dobových událostí. Po úspěchu na výstavě Od Tiziana po Warhola se určitě vrátíme k využití QR kódů, které mohou majitelé chytrých telefonů přímo v expozici odkázat k dalším videím, obrázkům, textům, zajímavým souvislostem. Uvědomujeme si taky, jak zásadní je přivést k výtvarnému umění nejmladší generaci, takže znovu doplníme expozici o speciální pracovní listy, díky nimž se prohlídka stane pro děti poučnou zábavou,“ doplnila Bieleszová.

Výstavní program Muzea umění Olomouc vyvrcholí 12. prosince, kdy se veřejnosti otevře rozsahem jedinečný mezinárodní projekt Tajemné dálky | Symbolismus v českých zemích 1880–1914, pořádaný ve spolupráci se společností Arbor vitae. Výstava početného souboru výtvarných děl ovlivněných symbolismem se přitom do Olomouce přestěhuje hned po premiéře v moskevském Puškinově muzeu. Diváci získají přehled o symbolistních tendencích v českém umění od úvodní fáze přelomu 70. a 80. let 19. století až k jejich přesahům do tvorby představitelů rané avantgardy, zejména do tvorby expresionistů a kubistů. „Jádro výstavy budou tvořit díla z konce 19. století, autorů jako František Bílek, Max Švabinský, Karel Hlaváček, Alfons Mucha nebo Jan Preisler, které je možno přímo spojit se symbolismem,“ přiblížil ředitel muzea Michal Soukup. Důležitou součástí tohoto oddílu je podle něj i dokumentační materiál, mapující těsné spojení dobového výtvarného umění s literaturou a soubor plakátů. „Další oddíl představí tvorbu tzv. druhé symbolistní generace soustředěné v Uměleckém sdružení Sursum, tedy Františka Koblihy, Jana Zrzavého nebo Josefa Váchala. Zastoupena ale bude také tvorba umělců pražské německé komunity, kteří byli symbolismem přímo ovlivněni,“ doplnil Soukup. Skutečnost, že Olomouc bude hned druhou zastávkou rozsáhlé výstavy a poté poputuje do Krakova, považuje nový ředitel za další doklad vynikajícího mezinárodního renomé, kterému se olomoucké muzeum těší.