Scéna.cz 

Stín kvetoucí sakury

Do exotických dálek a současně do historie zavede od 7. června diváky výstava STÍN KVETOUCÍ SAKURY v Arcidiecézním muzeu Kroměříž. Jak titul napovídá, návštěvníci se přenesou do Japonska, konkrétně do Japonska 19. století, a to prostřednictvím dobových japonských grafik a slonovinových řezeb pocházejících z olomouckých sbírek doplněných o exponáty z Náprstkova muzea. Expozice v Galerii v prvním patře kroměřížského zámku, která vychází zejména z kolekcí malíře Karla Svolinského a arcibiskupa Leopolda Prečana, potrvá do 29. září. K výstavě, která měla vloni úspěšnou premiéru v Arcidiecézním muzeum Olomouc, byla vydána stejnojmenná publikace.

Výstava Stín kvetoucí sakury se podle kurátorky Gabriely Elbelové vrací v čase do druhé poloviny 19. století, kdy se prolomila staletí trvající politická izolace Japonska. „V té době Japonsko navázalo velmi živé obchodní kontakty s Evropou a Amerikou, což přineslo také velký zájem o japonský život a kulturu. Záhy se tak objevili sběratelé specializující se na japonské umění,“ uvedla Elbelová.
Japonské sbírky přitom na konci 19. a počátkem 20. století vznikaly i v Olomouci a výstava v Arcidiecézním muzeu čerpá především ze dvou z nich: jednak ze sbírky barevných japonských dřevořezů z pozůstalosti malíře Karla Svolinského (1896–1986), která je uložená v muzeu, jednak z kolekce slonoviny arcibiskupa Leopolda Prečana (1866–1947), která je součástí sbírek Arcibiskupství olomouckého. „Jádro Svolinského kolekce spočívá v japonské grafické produkci 19. století a počátku 20. století a zahrnuje většinu nejdůležitějších námětů japonských dřevořezů, tedy figurální témata, krajinu, květiny a zvířata,“ přiblížila kurátorka povahu sbírky významného českého malíře, grafika a ilustrátora, rodáka ze Svatého Kopečka. Pro ucelený pohled na tuto výtvarnou oblast doplní výběr ze Svolinského souboru exponáty ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. „Doprovodnou publikaci i samotnou výstavu jsme rozčlenili do několika tématických okruhů odpovídajících námětům oblíbeným na japonských dřevořezech: krasavice, válečníci, portréty herců, ptáci a květiny a krajiny,“ doplnila Elbelová.
Ze slonovinových řezeb, které shromáždil olomoucký arcibiskup Prečan, výstava představí reprezentativní vzorek ze souboru tzv. necuke a okimono. „Tyto miniaturní řezby ve slonovině byly součástí původního japonského mužského oděvu, sloužily k zavěšení a upevnění pouzder a váčků s osobními potřebami za pás, japonsky obi, jímž bylo přepásáno kimono,“ vysvětlila termín Elbelová. Jejich zpočátku jednoduchý tvar se podle ní v průběhu 19. století vyvinul ve velmi sofistikovanou řezbářskou formu, splňující jak funkční požadavky, tak nároky na vysokou estetickou kvalitu. „Převážná část této Prečanovy kolekce je tvořena necuke z devatenáctého století a počátku dvacátého století s převládající figurální tématikou zahrnující celou škálu motivů od mytologie, legend a náboženství až po témata z každodenního života,“ řekla kurátorka výstavy s tím, že dobový sběratelský zájem o necuke vyvolal v Japonsku v závěru 19. století zajímavou odezvu. „Celá řada umělců a řemeslníků se totiž začala specializovat na zhotovování řezeb určených z větší části pro evropský a americký trh. Vedle necuke plnících v této době spíše dekorativní roli, se dokonce vyvinul další typ řezby nazývaný okimono. Ten plnil už výhradně dekorativní funkci,“ vysvětlila. Převážnou část Prečanovy kolekce přitom tvoří necuke a okimona z 19. století a počátku 20. století s převládající figurální tématikou zahrnující celou škálu motivů od mytologie, legend a náboženství až po témata z každodenního života.
„Stín kvetoucí sakury návštěvníkům umožní nahlédnout do exotického světa japonské kultury, který je pro nás vzdálený nejen zeměpisně, ale v případě vystavených exponátů i časově. O to intenzivněji budeme možná schopni vnímat velký zájem a vášeň sběratelů druhé poloviny devatenáctého a počátku dvacátého století, kteří v tomto umění objevovali nové, inspirativní a dosud neprozkoumané světy,“ uzavřela Elbelová.
Výstavu Stín kvetoucí sakury, která bude na kroměřížském zámku zahájena 7. června a potrvá do 29. září, doprovází stejnojmenná publikace. Ta obsahuje úvodní text věnovaný problematice zájmu o japonské umění v Čechách a jeho vliv na výtvarnou kulturu druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století u nás, dále pak následují dva texty věnované historii a technice japonského dřevořezu a tématu japonských slonovinových řezeb a samotný katalog exponátů.