Scéna.cz 

Horníci, stále stejná dřina

Portréty havířů v rámci století - 23. 6. - 13. 10. 2013 v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích. Hornictví pro neznalé vykazuje rozporuplné, mnohdy nečitelné znaky a systémy fungování. Jednou z oblastí je i zobrazování hornické práce a zejména těch, kteří ji vykonávají. Zobrazování havířů je podobně neuchopitelné, jako celá sféra dnešních virtuálních konstruktů. V dílech se setkáváme s prorůstáním reality a fikce, respektive mnohoznačným vztahem mezi manipulačními metodami a interaktivitou. Portréty havířů sloužily často jako technologické alegorie, pohyblivé odkazy a vykreslovaly danou oblast zčásti a mnohdy zkresleně. Dělníci, poničení prací, byli často zneužiti pro ideologické potřeby v druhé polovině 19. stol. a naposledy snad v padesátých letech 20. století. Inspirací děl byla zvláštní směs virtuálního i konkrétního prostoru každodenního života, kterou můžeme spatřit v díle malíře Viléma Wünsche nebo Vojtěcha Živného.

Na druhé straně se setkáváme s fascinací technikou a zobrazováním popisné pravdy. Na tenké hranici se v tomto pohledu pohybují i filmy režiséra Jana Libory, který na konci 30. let natáčel několik dokumentů z prostředí výroby nebo stavby přehrad. Snímek Země se otvírá z roku 1939 doplněný komentářem básníka Viléma Závady byl natáčen přímo na kladenských dolech. Oproti tomu stojí fotografie Jaroslava Kmodrase, učitele ve Vinařicích, který zcela faktograficky zobrazil v letech 1910-12 to, co se v dole děje, aby pak mohl přednášet na školách o hornické práci. Umělecký záměr ho nezajímal a s kvalitou svých fotografií bojoval v prostředí plným vodních par, prachu a výbušných plynů. Snímky mají dodnes obrovskou vypovídací hodnotu a kompoziční dokonalost je pro fotoamatéra zcela výmluvná. S pohledem fotografa umělce přišel do prostoru ještě funkčního Dolu Mayrau Jiří Hanke, a to fotografickou dílnou v roce 1994. Záměrně byl zaměřen na horníky a hornictví na Kladensku v době, kdy se začalo mluvit o uzavírání uhelných dolů. Pozváni byli naši přední fotografové Michal Hladík, Dana Kyndrová, Zdeněk Lhoták, Ján Rečo a Petr Rošický. Vznikl dokument nejen historické hodnoty, ale i vysoké obrazové úrovně. Mohlo by se zdát, že tímto zobrazování havířů končí. Současný pohled však nalezneme v práci Václava Jiráska, který v cyklu Industria z roku 2006 představil havíře v monumentální podobě se symbolickými odkazy k portrétům dávných rytířů.

Hornictví bylo a zůstává zdrojem obživy a životní náplní několika generací. Jako fenomén zasahující svým praktickým dopadem do veškerého života společnosti vždy lákalo k vysvětlování a popisování řadu autorů. Některá díla na výstavě odkazují k výzkumným metodám nezřídka aplikovaným v oblastech sociologických průzkumů či teorie vizuální komunikace.