Scéna.cz 

Filmové tipy 23. týden

Brány noci
Ulicemi noční Paříže prochází Osud a přináší lásku, smrt i rozhřešení. Yves Montand a Pierre Brasseur ve slavném francouzském dramatu z poválečné Paříže (1946). Dále hrají: S. Reggiani, J. Vilar, N. Nattierová a další. Režie Marcel Carné (Ve francouzském znění s titulky)
Marcel Carné a Jacques Prévert jsou zakladatelé francouzského poetického realismu ve třicátých letech minulého století. Brány noci bývají označovány za poslední film tohoto směru. Podnět k jejich natočení dala produkční společnost Pathé, která požádala Carného, aby připravil film pro Jeana Gabina, jenž se právě vrátil z americké emigrace.
MARCEL CARNÉ (1909–1996)
Hlavní představitel poetického realismu začínal jako filmový kritik a asistent režie u Jacquese Feydera.

Jako režisér dlouhometrážního hraného filmu debutoval dramatem JENNY (1936), jímž rovněž započala jeho desetiletá spolupráce s básníkem Jacquesem Prévertem. Někdejší optimismus postupně zanikl v atmosféře posledních předválečných let a v kinematografii se začali objevovat hrdinové gabinovského typu, hrdinové bez budoucnosti. Ačkoli šlo především o dělníky, díky Prévertovi mluvili básnickým jazykem. Důraz na dialogy v tomto období ukazuje existence zvláštní profese dialogisty, z nichž nejproslulejším se stal právě Prévert. Řada jeho filmových výroků zlidověla a citujeme je dodnes. Společnými vrcholnými díly trojice Carné - Prévert - Gabin a zároveň nejtypičtějšími filmy poetického realismu se stalo NÁBŘEŽÍ MLH (1938), příběh vojenského zběha, pokoušejícího se uniknout vlastnímu osudu, a právě DEN ZAČÍNÁ (1939). Tyto filmy se vyznačovaly svébytnou poezií, dekoracemi na rozhraní realismu a fantazie, pochmurnou poetikou šerosvitných obrazů, ostrými kontrasty dobra a zla. Carné, zřejmě divácky nejnavštěvovanější francouzský režisér v letech 1936–1946, stavějící své exteriéry ve skutečnosti ve studiu, pracující s vynikajícími herci (vedle Gabina a Morganové Michel Simon, Louis Jouvet, Jean-Louis Barrault, Arletty, Jules Berry aj.) a pohybující se na pomezí aranžované divadelnosti a prožívané melancholie měl smysl pro tragický příběh, alegorii a smutnou romanci, situovanou do zamlžených ulic a opuštěných domů na předměstí.
Jako jediný z velkých režisérů zůstal Carné za II. světové války v Paříži a pokračoval za spolupráce s Prévertem ve své filmové tvorbě. V atmosféře okupované Francie bylo však třeba jejich příběhy více přiblížit fantazii, případně zdůraznit historickou látku. Přesto, když byla v roce 1942 uvedena do kin NÁVŠTĚVA Z TEMNOT, Francouzi si navzdory kulise 15. století našli ve filmu repliky, které potřebovali slyšet. Nedovolená láska se tady stala formou vzdoru, odvahy a nezlomnosti utlačovaného národa, na místo Ďábla byl snadno dosazen nenáviděný Hitler. Historická látka posloužila jako alegorický komentář k současnosti a zároveň nejnoblesnější možnost úniku před německou cenzurou. Tak jako před válkou se diváci dojímali Carného oblíbenými obrazy zamlžených přístavů a odplouvajících lodí, symbolizujících unikající vyhlídku šťastné budoucnosti, nyní našli odvahu ve zvěčnělém citu hlavních představitelů. V obtížných podmínkách konce války vznikal také dvoudílný film, glorifikující francouzské klasické divadlo 19. století DĚTI RÁJE. Freska, oživující postavu slavného mima Jeana-Baptista Debureaua a herečky Garance, měla premiéru až po osvobození. Poetickým sociálním dramatem BRÁNY NOCI (1946) Carného spolupráce s Prévertem skončila. Prvnímu poválečnému desetiletí ve francouzském filmu vládl styl „tradice kvality“, což znamenalo natáčení adaptací klasické literatury s důležitou rolí scenáristy, přítomností známého herce, a to v kulisách doznívajícího poetického realismu. Studiový romantismus se však v nových podmínkách neosvědčil a poslední dílo proslulé dvojice propadlo. Carného tvorba však ještě zdaleka nebyla na svém konci: z jeho pozdějších filmů zaznamenala výraznější úspěch TEREZA RAQUINOVÁ (1953), adaptace Zolova románu přenesená do současnosti, hudební film spojený s vánočním časem ZEMĚ, ODKUD PŘICHÁZÍM (1956) s Gilbertem Bécaudem v hlavní dvojroli nebo soudní drama VRAHOVÉ POŘÁDKU (1971) s Jacquesem Brelem jako idealistickým soudcem, čelícím policejní zvůli. Největší síla ovšem zůstala v Carného městském fatalismu, dramaticky vyhrocených příbězích předválečného období.
(zdroj: NFA)
Vysílání: 09.6., 00.10 hod., ČT2, Noční filmový klub.

Krásné lži
Jeden ctitel a dvě osamocené ženy. Audrey Tautouová v hlavní roli francouzské milostné komedie (2010). Dále hrají: N. Bayeová, S. Bouajila, S. Lagardeová, C. Bolandová, D. Duval a další. Režie Pierre Salvadori (Premiéra)
Nikdo by si neměl zahrávat s city a emocemi druhých aneb cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Na tom je postavena zápletka francouzské komedie Krásné lži, které vévodí známé herečky Audrey Toutouová a Nathalie Bayeová. Když krásná kadeřnice Emilie otevře anonymní milostný dopis od tajného ctitele, nejdříve ho vyhodí. Potom si ale uvědomí, co by takový dopis znamenal pro její osamělou a zoufalou matku Maddie, kterou její otec opustil, a založil novou rodinu. Emilie přepošle své matce milostné psaní, aniž by přemýšlela nad důsledky tohoto neuváženého činu. Maddie je nadšena a znovu dostává chuť do života, avšak náhoda tomu chce, že se potká se svým ctitelem, který vůbec nic netuší.
Vysílání: 13.6., 23.20 hod., ČT2

Ti, kteří zůstávají
Neneseme vinu, že jsme je přežili. Vincent Lindon a Emmanuelle Devosová ve francouzském dramatu (2007). Dále hrají: Y. Jappainová, A. Le Nyová, G. Oestermann a další. Režie Anne Le Nyová
Bertrand a Larraine jsou ti, kteří zůstávají. Pravidelně se potkávají na chodbách nemocnice, ve stánku s časopisy, v nemocniční kavárně, společně kouří na střeše. Oba si kladou stejné otázky, které nahlas nevyslovují. Nespojuje je jen strach a beznaděj, ale i vina, že oni jsou zdraví a měli by žít normální život. Dohromady je svedla smrt, a možná proto, aby začali znovu.
Vysílání: 13.6., 01.00 hod., ČT2

Jean od Floretty

Yves Montand a Gérard Depardieu ve strhujícím dramatu z Provence, natočeném podle slavného románu Marcela Pagnola. Francouzský film (1985). Dále hrají: D. Auteuil, E. Depardieuová, M. Lozanová, E. Mazurowna a další. Režie Claude Berri
Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene.
O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.
Kraj kolem Aubagne, vyprahlé podhůří Alp, nedává jeho obyvatelům velkou příležitost k obživě. Vše závisí na dostatku vody a kvalitě půdy. Horké slunce a práce tvrdá jako kamení na polích formují charaktery lidí, kteří jsou často velmi neúprosní k sobě, stejně jako k ostatním. César se svým synovcem Ugolinem se těší, že lacino vykoupí majetek po zemřelém sousedovi. Jeho pozemek má totiž cenu zlata, je na něm pramen, o kterém zdánlivě nikdo neví...
Vysílání: 14.6., 13.35 hod., ČT2

Propast
Hluboko pod hladinou oceánu je něco, co nepochází z této planety... Americký film (1989). Hrají: E. Harris, M. E. Mastrantoniová, M. Biehn, L. Burmester, T. Graff, J. B. Lloyd, K. Scottová a další. Režie James Cameron (Premiéra)
Americká jaderná ponorka se nedaleko Kuby málem srazí s neznámým tělesem, které se v oceánu pohybuje obrovskou rychlostí. Po následném nárazu do útesu ponorka ztroskotá v hlubinách. Americké námořnictvo nemůže kvůli bouři poslat na místo záchranná plavidla, a tak požádá o pomoc pracovníky nedaleké podmořské vrtné věže Deepcore. Předák Bud Brigman se svými lidmi má zjistit, zda někdo na ponorce přežil. Musí strpět přítomnost několika vojáků, jimž velí fanatický poručík Coffey, a také svou manželku Lindsay, se kterou se rozvádí. Ukáže se, že propast vedle mořského útesu ukrývá tajemství, které nepochází z planety Země. Možná jde o mimozemské vesmírné plavidlo. Pod vlivem nadměrného tlaku vody i vzduchu však u Coffeyho propukne psychóza. Fanatický poručík chce zlikvidovat objekt v propasti s pomocí jaderné hlavice ze ztroskotané ponorky. A neváhá kvůli tomu obětovat lidské životy...
Vysílání: 14.6., 21.30 hod., ČT2, Filmový klub.