zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Kino Art 40. týden

Z filmu Ohnivé srdce

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Nebeští jezdci (Sukai kurora)
Kam přijdou po smrti válečníci, kteří bojovali na nebesích? Japonský animovaný sci-fi film o mladistvých pilotech a jejich dramatických bitvách (2008). Režie Mamoru Ošii (V japonském a anglickém znění s titulky)
Mamoru Ošii náleží vedle Satošiho Kona, Hajaa Mijazakiho, Kacuhira Ótoma a Isaa Takahaty mezi přední režiséry japonské animace, kteří tvoří snímky spojující autorskou osobitost s komerční přitažlivostí. Ošii se realizuje především v oblasti filosofických sci-fi filmů, kde prostřednictvím dystopických společností, robotů a kyborgů zkoumá podstatu člověka. Jeho melancholicky zasmušilí hrdinové procházejí spektakulárním postmoderním světem. Ve chvílích, kdy nebojují s protivníky, proti nimž je zpravidla postavil nějaký mocenský aparát, přemítají o své roli ve světě a hranicích osobní svobody. Mezinárodní věhlas režisérovi přinesl kultovní kyberpunkový film Ghost in the Shell, který po premiéře v roce 1995 oběhl celý civilizovaný svět, byl uvedený na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a utužil zájem o japonskou animaci v zahraničí. Volné pokračování Innocence bylo o devět let později za velké pozornosti světové kritiky uvedeno na vlivných festivalech v Cannes a Torontu. Zádumčivá sci-fi Nebeští jezdci byla ozdobou prestižních přehlídek v Benátkách, Torontu, Sitges a Locarnu. Vyprávění o mladistvých válečných pilotech, kteří bojují v táhlé válce dvou států, jež už dávno ztratila jakýkoli jiný než ryze ideologický smysl, mísí spektakulární sekvence leteckých soubojů s náladovými momenty rozjímání o smyslu a podstatě lidské existence. Ošiiho řemeslně invenční snímky vždy posouvaly technické normy animovaného filmu a také Nebeští jezdci uhranou dokonalým skloubením tradiční kresby s počítačově vytvořenými 3D modely letadel v dravých vzdušných bitvách.
Vysílání: 30.9., 22.40 hod., ČT art

Ohnivé srdce
Jakmile udržíš zbraň, můžeš zabíjet. Pravdivý příběh dětské vojačky. Italský koprodukční film (2008). Hrají: L. Micaelová, S. Micaelová, D. Seyoum a další. Režie Luigi Falorni (V tigrajském a italském znění s titulky)
Eritrea, konec 80. let. Když si pro malou Awet do sirotčince v Asmaře přijde starší sestra a oznámí jí, že půjdou žít s otcem, je Awet nadšená. Neví ještě, že bude na dobu, kdy ji vychovávaly jeptišky, vzpomínat jako na nejhezčí období života. Nový domov je pro pětileté dítě zklamáním: otec nejde pro ránu daleko a jeho nová žena dává dvěma nevlastním dcerám najevo, že jsou pro ni jen bezplatnou pracovní silou. Nakonec otec Awet i její sestru předá eritrejské osvobozenecké frontě, aby zde „sloužily vlasti“ ve válce s Etiopií. Dívkám nastává peklo vojenského života a fanatický dril, kterému odolají jen ty nejsilnější povahy. Awet zoufale hledá vzor, oporu či přítele, ve zvráceném světě války však panují jiná pravidla, než ji učily jeptišky. Zabíjet je náhle záslužné, pláč či soucit jsou neodpustitelnou slabostí a největšími nepřáteli se paradoxně stávají vlastní krajané z konkurenční osvobozenecké fronty. V každodenní společnosti smrti Awet stále silněji cítí, že to, co prožívá, není správné…
Na příběhu malého děvčátka staví film obžalobu vojenských režimů, které podobným příkořím vystavují dnes a denně tisíce dětí. Osudy hlavní hrdinky byly inspirovány životním příběhem zpěvačky Senait Mehariové, jejíž autobiografie vyšla i v češtině pod názvem Nikdy jsem nechtěla zabíjet. Snímku dominují skvělé herecké výkony představitelek sester Awet a Freweyini - ve skutečném životě též sester Letekidan a Solomie Micaelových.
Vysílání: 03.10., 01.10 hod., ČT art

35 panáků rumu
Žiješ jen pro druhého, ale přijde čas, kdy ho musíš nechat jít. Francouzský film (2008). Hrají: A. Descas, M. Diopová, G. Colin, N. Dogueová a další. Režie Claire Denisová (Ve francouzském znění s titulky) (Premiéra)
Lionel je řidičem RER, pařížských vlaků, které vedou až na vzdálená předměstí, odkud lidé denně dojíždějí za prací do vnitřní Paříže a navečer se zase vracejí do svých sídlištních bytů. V jednom takovém bydlí i Lionel se svou dcerou Joséphine, kterou po smrti ženy sám vychoval. Žijí spolu v tiché harmonii, do níž nenechají proniknout ani své přátele. Zůstali jeden pro druhého, ale Joséphine dospívá a bude chtít žít svůj vlastní život. Čas běží a Lionel si začíná uvědomovat, že přichází změna, která může znamenat i jejich rozloučení.
Ačkoli francouzská režisérka Claire Denisová zasazuje své filmy do problematického sociálního kontextu, hlavním tématem jsou mezilidské vztahy, které sleduje skrze výtvarně senzitivní kameru zaměřenou na "řeč těl". O to více pak ve snímku skromném na dialogy vynikne nevyřčená touha a erotická přitažlivost. Claire Denisové se v 35 panácích rumu opět daří podat klasický příběh, jaký prožívá mnoho obyčejných lidí, filmařsky atraktivním způsobem. Téma odpoutávání se dětí od svých rodičů režisérka navíc opřela o životní zkušenost vlastního dědečka, který sám vychovával svou jedinou dceru a už se nikdy neoženil. Dráždivou atmosféru filmu rovněž podpořili českým fanouškům dobře známí Tindersticks, kteří natočili k 35 panákům rumu originální hudbu, a v neposlední řadě také vynikající kamera dlouholeté spolupracovnice Claire Denisové, Agnes Godardové.
Vysílání: 04.10., 21.50 hod., ČT art

Deník komorné
Mladá Pařížanka přichází sloužit na podivné bretaňské panství a odhaluje prohnilost zdánlivě malebného venkova. Francouzsko-italský film (1964). Hrají: J. Moreauová, M. Piccoli, J. Ozenne, J.-C. Carriere a další. Režie Luis Buňuel (Ve francouzském znění s titulky)
Na odlehlé panství rodiny Rabourů-Monteilů přichází do služby půvabná komorná Celestina. Stařičký aristokrat Rabour městskou dívku hned zve do své pracovny a snaží se podivným dvořením oživit vzpomínky na svou mrtvou ženu. Domu tvrdou rukou vládne jeho dcera, zahořklá a přísná paní Monteilová, jejíž manžel Celestině ustavičně nadbíhá. V bizarním prostředí plném přetvářky se Celestina, neustále toužící vrátit se do Paříže, sblíží s jediným člověkem: malou Klárou, chudým a téměř bezprizorným děvčátkem. Když je Klára zneužita a zavražděna, Celestina má jasno v tom, kdo je vrah, a místo kýženého návratu do Paříže se rozhodne dívenčinu smrt pomstít.
Pro film Deník komorné se Luis Buňuel nechal inspirovat románem francouzského spisovatele konce 19. století Octava Mirbeaua a na scénáři se tu poprvé sešel se svým pozdějším dlouholetým spolupracovníkem Jean-Claudem Carrierem. Do hlavní role krásné Pařížanky Celestiny obsadil jednu z největších hvězd tehdejšího francouzského filmu Jeanne Moreauovou.
Vysílání: 05.10., 20.20 hod., ČT art

28.9.2014 10:09:33 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Z éteru

Oceněné drama Píseň jmen

Píseň jmen

Píseň jmen
Tim Roth a Clive Owen jako přátelé, do jejichž dětství vstoupila druhá světová válka. Oceněné ka ...celý článek


Filmové tipy 18. týden

Po strništi bos

Po strništi bos
Hořká komedie o válečných letech strávených na malém městě. Pražská rodina Součkových se mu ...celý článek


Velikáni filmu... Karel Kachyňa

Oznamuje se láskám vašim

Setkání v červenci
Úsměvná letní romance o nenadálé lásce. Český film uznávaného režiséra Karla Kachyni, od ...celý článek


Kino Art: Na Chesilské pláži a Daleko od Reykjavíku

Daleko od Reykjavíku

Na Chesilské pláži
Jiná doba, jiná láska. Britská adaptace stejnojmenného románu Iana McEwana, nominovaného ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Mirai - Tomodachi

Přebal alba

Vychází očekávaná deska Tomodachi. Ta se přidává do katalogu kapely Mirai k platinově oceněným albům Konnichiw celý článek

další články...