Scéna.cz 

Osmašedesátý 21. srpen

České století: Musíme se dohodnout (1968)
Televizní film z unikátní série, která rozkrývá tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Pražské jaro roku 1968 je definitivně zadušeno a naši představitelé odjíždějí na potupná jednání do Moskvy (2014). Hrají: E. Horváth, J. Gallovič, O. Ignatusha, J. Greššo, J. Vondráček, J. Zapletal ml. a další. Scénář P. Kosatík. Kamera M. Krejčí. Režie R. Sedláček. Je noc z 20. na 21. srpna 1968. Intervence pěti armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Už 21. 8. 1968 jsou internováni a odvezeni na sovětské území čelní představitelé státu A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík, F. Kriegel, J. Špaček, B. Šimon. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace v čele s prezidentem republiky na jednání do Moskvy. Prezident Svoboda, generální tajemník komunistické strany Dubček, předseda vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, ale i Husák a další, smutní i záporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví? Jak se propracují k tomu, o čem tuší, že je nemine? Jak vypadá jejich cesta od statečného a čestného odmítnutí drsných sovětských požadavků až k podpisu takzvaných Moskevských protokolů? Různí lidé, různé charaktery, všichni mají své naděje a iluze – ale všichni, až na jednu výjimku, Františka Kriegla, nakonec podlehnou tlaku sovětské strany a neúprosné logice dějin, v nichž silnější rozhoduje a vítězí, bez ohledu na čest, pravdu či právo. Tento příběh se pokouší zrekonstruovat to, co se odehrávalo v kremelských sálech oněch dnů, pokouší se nalézt vnitřní motivy jednání vítězů i poražených. Jedno je divákům tohoto příběhu naprosto jasné – totiž jak skončí. Obsazením československé republiky sovětskými vojsky na víc než dvacet let.
Vysílání: 22.8., 20.00 hod., ČT2

Skryté zločiny osmašedesátého
Stovky zraněných, desítky mrtvých – tragická bilance prvních dnů okupace spřátelených armád (2008). Dlouho ukryté tajné dokumenty byly po čtyřiceti letech poprvé odhaleny v dokumentu Š. Horákové a J. Nováka. Dokument odhaluje fakta o zvěrstvech, která dlouhou dobu ležela ukryta na kriminální policii a později v soukromém archivu. Ta spatřila světlo světa po čtyřiceti letech. Na začátku byl unikátní soubor materiálů, které měly být dávno skartovány. Bývalý příslušník kriminální policie městské správy VB v Praze jej uchovával v šanonech odloženého případu a nakonec jej po roce 1988 přemístil k sobě domů, když od policie odcházel. Strohé policejní svodky obsahují hlášení ze srpna 1968. Minutu po minutě je zaznamenán průběh dramatických střetů civilního obyvatelstva se spřátelenými ozbrojenými silami. Jen v Praze bylo v prvních dnech okupace usmrceno 25 lidí a zraněno téměř 400, na řadě dalších míst byly spáchány rozličné další zločiny. Devět různých svědků těchto událostí hovoří o své vlastní zkušenosti.
Vysílání: 22.8., 21.20 hod., ČT2
Opakování: 24.8., ČT2., 25.8., ČT2

Vážený Leonide Iljiči
Neobyčejný příběh dopisů, které poskytly alibi pro srpnovou invazi do Československa a na mnoho let politicky i morálně ochromily celý národ (2008). Scénář Š. Horáková. Režie Z. Cejnková. Zvláštní moment v pohnutých událostech srpna 1968 představují tzv. zvací dopisy, jimiž se pětice členů vedení KSČ obracela s prosbou o pomoc na tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva. Prosba o „poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici“ sice nebyla důvodem k napadení Československa, nicméně posloužila Brežněvovi jako vítané posvěcení jeho kroků. Dokumentární film scenáristky Šárky Horákové a režisérky Zory Cejnkové podrobně rekonstruuje historické události a lidské pohnutky, které vedly k sepsání dopisů, a taktéž příběh hledání pravdy o dopisech, jenž trvá od roku 1968 až do současnosti. Dokument přináší mimo jiné i unikátní záběry, které pořídil tým českých kriminalistických expertů na začátku 90. let při pátrání v moskevských archivech.
Vysílání: 22.8., 22.25 hod., ČT2
Opakování: 25.8., ČT2

Začátek konce
Mezi nejčernější dny naší historie patří 21. srpen 1969, kdy lid vyšel do ulic demonstrovat podporu své vládě a ta jej za to krutě potrestala (1999). Dokument V. Kučery a P. Jančárka. Jestliže 21. srpen 1968 rozptýlil iluzi o reformovatelnosti komunistických idejí, pak stejný den o rok později veškeré iluze o komunismu definitivně pohřbil. V srpnu 1969 nebylo zdánlivě vše ztraceno. Vůdčí osobnosti "pražského jara" stále disponovaly významnými posty i sympatiemi národa. Jejich jména skandoval toho dne v ulicích dav manifestující světu odpor proti okupantům. Strana ve své nevyzpytatelné moudrosti povolala policii, vojsko i milice. Češi masakrovali Čechy. Byli mrtví, desítky zraněných na těle, a miliony na duši. Tímto dnem začala nejtvrdší normalizace a totalita, legalizovaná tzv. pendrekovým zákonem, pod kterým jsou tři podpisy: Svoboda, Dubček, Černík.
Vysílání: 22.8., 22.50 hod., ČT2
Opakování: 24.8., ČT2

5 minut svobody
Protestní akce osmi statečných v srpnu 1968 na Rudém náměstí v Moskvě měla výmluvné pokračování po pětačtyřiceti letech. Ruský dokument (V ruském znění s titulky). 25. srpna 2013, pětačtyřicet let po dnes už legendární demonstraci osmi sovětských občanů proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, stála Natalija Gorbaněvská na popravčím místě na Rudém náměstí v pravé poledne znovu. Spolu s ní transparenty rozvinulo asi deset dalších lidí. Mezi nimi například i Sergej Šarov-Delone, bratranec jednoho z tehdejších účastníků dnes už zesnulého Vadima Delone, nebo bohemistka Nina Falkovskaja. Přesto, že nebylo úplně teplo, Natalija Gorbaněvská stála uprostřed demonstrujících v černém tričku s krátkým rukávem a na zádech měla fotografii svého tehdejšího transparentu ZA VAŠI A NAŠI SVOBODU. Na dětském prostěradle napsaná parafráze hesla polských povstalců se stala symbolem celé protestní akce. Prohozením přivlastňovacích zájmen Gorbaněvská postavila svobodu těm druhým na první místo, čímž svobodu vlastní podmínila svobodou těch ostatních. Bylo velmi zřejmé, že tento projev svobody pro samotné účastníky skončí ztrátou svobody ve fyzickém slova smyslu. V sobotu 7. 12. 2013 se před budovou Českého rozhlasu u pamětní desky událostem srpnové okupace v roce 1968 sešlo několik desítek lidí, aby zapálili svíčky za Natálii Gorbaněvskou, která zemřela v Paříži 29. listopadu 2013. Přišli se rozloučit s disidentkou, jejíž osud s touto zemí navždy spojila několikaminutová protestní akce 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v centru Moskvy, vyjadřující nesouhlas s okupací Československa. Podobná setkání proběhla ve stejnou dobu na dalších místech republiky. Na shromáždění přišli pod ukrajinskými vlajkami i ti, kteří chtěli podpořit proevropské směřování Ukrajiny.
Vysílání: 22.8., 23.45 hod., ČT2
Opakování: 24.8., ČT2