Scéna.cz 

Americká grafika tří století

Jsou to hlavně někteří vzdělaní Američané, kteří se vůči Evropanům cítí v poněkud podřadné pozici, když dojde na historii a kulturu a Evropané to považují za oprávněné. Skutečnost ale není tak jednoznačná, jak se obě strany domnívají. Mohou se přesvědčit na současné výstavě Americká grafika tří století v Národní galerii v Praze, na níž se setkají jak s rokokovými „kavalíry“ a romantickými krajinkami tak s Andy Warholem.
Výstava přenesená k nám z USA byla uspořádána k 75. výročí vzniku Národní galerie ve Washingtonu (co to je proti 220 letům naší galerie můžete namítnout) a dokazuje, že i Amerika disponuje přinejmenším třísetletou kulturní tradicí.

Představuje na 150 děl stovky amerických umělců od počátku 18. století do dnešních dnů a je rozčleněna do devíti chronologických a tématických sekcí. V té úvodní nazvané Transatlantická výměna - v 18. století nebyly v Americe žádné umělecké školy a studenti museli cestovat za vzděláním do Anglie - se návštěvníci setkají se „čtyřmi králi“. Čtyři rytiny Indiánů sice byly vytištěny v Londýně avšak téma je čistě „americké“. V roce 1710 přicestovali do Londýna s anglickými kolonisty také čtyři indiánští náčelníci, aby požádali královnu Annu o pomoc prot i Francouzům. Měli vystupovat při audienci jako indiánští králové a museli být i patřičně oděni – do červených plášťů se zlatým lemováním. Takto byli také zachyceni na grafikách, které se v Londýně velmi proslavily a staly se populárními i na druhém břehu oceánu.

V prvních obdobích zajímal umělce nový svět a jeho příroda, krajina, zvířata a domorodé obyvatelstvo. Tak například přírodovědec a umělec John James Abundon se rozhodl popsat a nakreslit veškeré americké ptactvo. Dvacet let pracoval na knize „Ptáci Ameriky“, v níž zobrazil 435 druhů ptáků v životní velikosti. Růžovému plameňákovi musel ohnout krk, aby se vešel na obraz, jeho pelikán se stal na plakátech logem výstavy.
K okouzlení přírodním bohatstvím se později připojilo nadšení pro novou techniku a jeho symbolem se staly parníky na Mississippi. Původně spíše dokumentární charakter grafické tvorby nabyl ke konci 19. století na „uměleckosti“ . Místo přesného popisu bývá vyjádřena nálada – např. v pohledu na Benátky od Whistlera, kde ze stejné desky byly vytištěny dva listy lišící se atmosférou obrazu - hloubkou linek a ostrostí. Whistlerův postup ovlivnil celou řadu umělců.
Od počátku dvacátého století se zesilující pozicí USA ve světě stoupá i sebevědomí amerických umělců. Kladou si otázku, co je na americkém umění to „americké“. Někteří odpovídají abstrakcí, kubismem, jiní popisují běžný život. – lidi na ulicích New Yorku, mrakodrapy, ale už se probouzí i zájem o sociální spravedlnost.
Během druhé světové války se do USA uchýlilo mnoho evropských umělců, kteří vnášejí do amerického prostředí abstraktní a surrealistické trendy a mají velký vliv na americké tvůrce – příkladem může být abstraktní rytina Jacsona Pollocka, který se stýkal s Miróem. Grafické listy pod jejich vlivem tvořil také Alexander Calder.

Padesátá a šedesátá léta jsou dobou velké prosperity a rozmáhajícího se konzumního způsobu života. Mnoho umělců se odvrací od podvědomí a vnitřního světa k povrchu věcí a jejich zobrazováním karikují všeobecnou tendenci. Mizí rozdíly mezi žánry –např. „Automobil“ – grafika – socha Claese Oldenburga. Nastává slavná doba popartu – stylu, který je pro většinu synonymem pro americkou grafiku. Na výstavě nemůže být nezastoupen Andy Warholem a jeho Merylin Monroe nebo Roy Lichtenstein a jeho „Sweet Baby“ . V poslední sekci zahrnující novější dobu se nachází jedno z děl Roberta Rauschenberga, který vytvářel anonymní portréty zvětšováním fotografií. Portrét jakési anonymní ženy – víme ale, že to byla umělcova manželka Chuck Close, převedl do velkého formátu pouze otisky prstů.
Výstava se jistě stane objevnou a překvapivou nejen pro ty, kdo americkou kulturu dokáží datovat pouze dvacátým stoletím, ale pro každého zájemce o umění.
K výstavě, která se koná pod záštitou Velvyslanectví Spojených států amerických a bude k vidění ve Veletržním paláci v Praze do 8. ledna 2017, vychází velmi dobře zpracovaný a do češtiny přeložený katalog a doplňuje ji rozsáhlý doprovodný program.