Scéna.cz 

Novinky ve Šternberském paláci

Návštěvníci Šternberského paláce mohou od listopadu zhlédnout dva dočasné přírůstky v expozici evropského umění a na výstavě Lucase Cranacha. Ze zámku v Opočně bylo Národní galerii v Praze zapůjčeno dílo Madona s dítětem od Andrey del Sarto, předního malíře vrcholné italské renesance. Výstavu Cranach ze všech stran pak doplňu je dvojice oltářních křídel zapůjčených z Arcibiskupství olomouckého, kterou Cranach se svou dílnou maloval pro mimořádně vlivného biskupa Stanislava Thurza.

Komorní výstava v prvním patře Šternberského paláce představuje dílo významného florentského malíře Andrea del Sarto (1486–1530), jehož obraz Madony s dítětem ze zámku v Opočně byl v nedávné době restaurován. Technologický průzkum díla spolu s uměleckohistorickým studiem přinesly nové poznatky. Starý štítek na rubové straně obrazu uvádí, že byl vytvořen del Sartem pro jeho přítele obchodníka Giovanniho di Paulo ve Florencii v březnu roku 1520. Obraz Madona s dítětem ze zámku v Opočně se dostal nejpozději roku 1807 do sbírek šlechtického rodu Colloredo-Mansfeld a od t&eacu te; doby zdobil interiéry rodových sídel v Döblingu, Praze a Opočně.
„Dlouhou dobu byl ale obraz považován za kopii – ostatně del Sarto náležel mezi jedny z nejčastěji kopírovaných umělců. Vždyť i k opočenské Madoně se dochovalo neskutečných 34 kopií. Restaurování dalo vyniknout některým vysoce kvalitním a malířsky živým místům jinak značně zničené malby, rehabilitovalo tento výjimečný obraz a umožnilo jej zařadit zpátky mezi díla Andrey del Sarto,“ uvádí kurátorka Andrea Steckerová.
Výsledky průzkumu jsou na výstavě prezentovány v podobě fotodokumentace a doprovodného textu. K dispozici je tištěná publikace obsahující množství fotografií zaznamenávající průběh restaurování. Obraz laskavě zapůjčil Národní památkový ústav, s nímž Národní galerie navázala spolupráci a v budoucnu tak budou prezentována další vybraná díla ze zámeckých a hradních sbírek, které ústav spravuje.

O tom, jak si Lucas Cranach představoval ráj, se návštěvníci Národní galerie dozvědí díky mimořádné zápůjčce dvojice oltářních křídel z Arcibiskupství olomouckého, která až do konce obohatí výstavu Cranach ze všech stran. Na obou jednostranně malovaných deskách je zobrazena svatá panna, vlevo Kateřina – u nohou má meč a kolo – a vpravo Barbora – vpravo za ní stojí její obvyklý atribut, věž se třemi okny a kalich, jenž odkazuje ke svat&ea cute;mu přijímání. Jak ukazuje bohatá vegetace, jíž vévodí růžový keř rostoucí za sv. Barborou, světice jsou usazeny v Rajské zahradě.
„Obě postavy se v bohaté zeleni až ztrácí, je vidět, že zobrazení ráje Cranacha zaujalo či lépe řečeno pohltilo. Ještě více než bujná zeleň však dominuje erb objednavatele – v popředí levé desky Cranach umístil znak olomouckého biskupa Stanislava Thurza. Ten patřil k nejvlivnějším i nejzámožnějším osobnostem své doby. Kromě toho, že se intenzivně věnoval rozvoji olomoucké diecéze, udržoval i čilé kontakty s významnými mysliteli ze všech koutů Evropy – včetně Erasma Rotterdamského. I malíře, kterému kolem roku 1515 zadal vytvoření oltářních křídel, malovan&ya cute;ch se vší pravděpodobností pro kapli Panny Marie biskupského zámku v Kroměříži, hledal mezi prominentními mistry. Volba padla na tehdy již slavného Lucase Cranacha, jenž coby dvorní malíř saských kurfiřtů sídlil v saském Wittenbergu,“ popisuje kurátorka Olga Kotková.
Cranachovy obrazy zapůjčené z olomouckého arcibiskupství budou k vidění ve Šternberském paláci až do ukončení výstavy Cranach ze všech stran do 22. ledna 2017, obraz Andrea del Sarty do 26. března příštího roku.