Scéna.cz 

Filmové tipy 1. týden

Chartúm
Súdán byl jeho osudem. Charlton Heston v hlavní roli britského historického dramatu, nominovaného na Oscara (1966). Dále hrají: L. Olivier, R. Johnson, R. Richardson, P. Arne, J. Sekka a další. Režie Basil Dearden. Po vyhlášení svaté války za osvobození Súdánu od britsko-egyptské nadvlády v 80. letech 19. století zmasakroval fanatický súdánský vůdce Muhammad Ahmad zvaný Mahdí osmitisícovou armádu pod britským vedením a pochoduje na strategické město Chartúm, ležící na soutoku Bílého a Modrého Nilu. Britská vláda premiéra Williama Gladstonea se rozhoduje vyslat do ohroženého města jednoho ze svých nejlepších generálů, Charlese George Gordona. Gordon se již dříve vyznamenal v Číně, Indii nebo Jižní Africe, jeho hlavní devizou ovšem je, že v předchozí dekádě sloužil jako guvernér Súdánu a prováděl zde mezi lidem populární institucionální reformy, omezoval obchod s otroky a rozvíjel ekonomiku. Než se ale dostane do Chartúmu, mnoho z jeho bývalých přátel se přidá na stranu Mahdího. Přesto se mu ve městě dostane počátkem roku 1884 bouřlivého přijetí. V poušti se setkává s Mahdím a pokouší se s ním dojednat mírovou dohodu, dozví se však, že arabský vůdce chce dobýt nejen Chartúm, ale i Káhiru, Mekku, Bagdád a Konstantinopol a vytvořit islámskou říši, které bude vládnout. Boj je tedy nevyhnutelný a Gordon se se svými věrnými připravuje na rozhodující bitvu. Výpravné historické drama Chartúm natočil klasik britské kinematografie Basil Dearden a podobně jako o čtyři roky starší snímek Davida Leana Lawrence z Arábie líčí klíčovou etapu života charizmatického jedince, který spojil svůj osud s arabským světem. Přestože od zobrazených událostí uplynulo více než 130 let, ve světle současného vývoje na Blízkém východě se stále jedná o dílo neobyčejně aktuální.
Vysílání: 06.1., 23.30 hod., ČT1

Co dál, doktore?
Ryan O´Neal a Barbra Streisandová v bláznivé komedii o roztržitém hudebním vědci, excentrické mladé dámě a čtyřech navlas stejných zavazadlech. Americký film (1972). Dále hrají: K. Mars, A. Pendleton, M. Kahnová a další. Režie Peter Bogdanovich. Barbra Streisandová již mnohokráte dokázala na filmovém plátně, že je nejen vynikající herečka, ale i zpěvačka, která dokáže zazářit jak v ryze komediální roli, tak i ve vážnějších charakterních polohách. Americká crazykomedie s hvězdným obsazením je založena na existenci čtyř navlas stejných kabel, mezi nimiž dojde k řadě záměn. V jednom zavazadle jsou šperky závratné ceny, v dalším jsou zase přísně tajné vládní dokumenty. Zcela bez důležitosti není ani zavazadlo třetí, ve kterém má jistá dáma svoji "garderóbu" na cestu. Zdánlivě bezcenná je poslední taška plná "kamení", pokud by ovšem její obsah nesloužil k demonstraci převratné vědecké teorie. V důsledku toho dojde i k propletenci lidských osudů. Tak se seznámí dvě zcela rozdílné osobnosti – roztržitý hudební teoretik Howard a excentrická slečna Judy. Děj samotný se odehrává jednak ve velkém hotelu, jednak v ulicích San Francisca, a je "prošpikován" množstvím gagů a nápadů. Film získal Cenu britských kritiků za nejlepší komedii roku 1972 a byl v témže roce vyhlášen za pátý nejnavštěvovanější film v USA i Kanadě.
Vysílání: 01.1., 15.15 hod., ČT2
Opakování: 03.1., ČT2

Fanfán Tulipán
Krásná Adélka, hádání z ruky a královská budoucnost, které uvěří jeden neodolatelný snílek. Gérard Philipe a Gina Lollobrigida ve francouzské komedii. Kolorovaná verze (1952). Dále hrají: N. Roquevert, O. Hussenot, M. Herrand a další. Režie Christian-Jaque. Kdepak je mladý bouřlivák Fanfán? Hledá ho celá vesnice v čele s otcem mladičké Marion: Jejich předtucha je správná, v jedné z kupek sena je určitě najdou. Marně se Fanfán snaží o útěk, rozezlený otec jej dostihne a trest by měl být na doživotí. Čeká ho cesta k oltáři s krásnou Marion. Ale přesto, že má tato mladá venkovská dívka všechno, co má mít, Fanfánovi se ještě nechce do venkovského chomoutu. Když mu krásná cikánka předpoví z ruky šlechtickou budoucnost, má hned o důvod víc, proč ze svatby utéct, byť k verbířům. Fanfán udělá všechno pro to, aby se věštba naplnila a on se oženil s královskou dcerou.
Vysílání: 06.1., 15.10 hod., ČT2

Čínská čtvrť
Jack Nicholson v mistrovském kriminálním thrilleru Romana Polanského. Americký film oceněný Oscarem (1974). Dále hrají: F. Dunawayová, J. Huston, P. Lopez, J. Hillerman, D. Laddová, R. Polanski, J. Mantell a další. Záhadu, skládanku, vzrušující pocit nejistoty a tápání, labyrint klamných stop, stejně jako hold americkému černému filmu a detektivnímu příběhu natočenému ve stylu retro. To všechno nabízí slavný americký film, jehož děj se odehrává v Los Angeles v roce 1937. Soukromý detektiv Gittes, vyšetřující obvykle manželské nevěry, se ujímá komplikovaného případu, který slibuje cosi nezvyklého – a také se postupně mění v případ vraždy. Gittes jde za rozřešením velmi tvrdohlavě, přes varování slovní i fyzická... Detektivní thriller byl natočen v roce 1974 a dodnes představuje mimořádnou ukázku perfektního filmového řemesla, na níž se podílejí všechny složky: od scénáře Roberta Townea (který byl oceněný Oscarem) přes kameru Johna A. Alonsea a herecké výkony Jacka Nicholsona, Faye Dunawayové a Johna Hustona, až po strhující režii Romana Polanského (Nůž ve vodě, Hnus, Ples upírů, Tess, Rosemary má děťátko, Pianista).
Vysílání: 06.1., 20.00 hod., ČT2

Železný šéf
Giuliano Gemma a Claudia Cardinalová v italském dramatu z předválečné Sicílie (1977). Dále hrají: S. Satta Plores, F. Rabal, M. Mollica, R. Rusconiová, R. Battaglia a další. Scénář: P. Squitieri, U. Pirro, A. Petacco. Režie Pasquale Squitieri. Film vznikl podle biografického románu spisovatele a spoluautora scénáře Arriga Petacca a podle vzpomínek prefekta Cesara Moriho, který působil v letech 1925–1929 na Sicílii, vybaven plnými mocemi Mussolliniho vlády. Hudbu k filmu složil proslulý Ennio Morricone. Cesare Mori přišel na Sicílii roku 1925, pověřen úkolem vymýtit mafii. Mori šel za svým cílem nekompromisně. Postavil se nejen proti mafii a jejím pomahačům, ale i proti představitelům státní moci, proti místní justici a policii. Necouvl, ani když zjistil, že se nitky sbíhají u nejmocnějších ochránců mafie, přímo v jádru státní moci. V roce 1929 však přišlo nevyhnutelné – Mori byl odvolán a pověřen funkcí v Římě. Na jeho místo nastoupil fašista…
Vysílání: 06.1., 22.10 hod., ČT2

700 mil v sedle
Až do konce všech sil a možností! Gene Hackman, Candice Bergenová a James Coburn v závodě, prověřujícím schopnosti koní i lidí. Americký western (1975). Dále hrají: B. Johnson, I. Bannen, J.-M. Vincent, R. Donner, D. Coleman, S. Kirklandová, P. Stewart a další. Scénář a režie Richard Brooks. Píše se rok 1908 a noviny West Press pořádají jezdecký závod na trati dlouhé sedm set mil, na jejímž konci čeká vítěze atraktivní finanční odměna – dva tisíce dolarů. Kdo by odolal tak lákavé odměně? Účastníci musejí na začátku složit také potřebné "zápisné", dále je čeká už jen vyčerpávající cesta, v níž nestačí jen skvělé jezdecké umění. Předpokládá se rychlá orientace v krajině, přizpůsobivost nevypočítavému počasí, obrovské sebezapření, stejně jako tolerance. Náročný závod tak neustále, vlastně hodinu po hodině, prověřuje schopnosti lidi i koní... Působivý western – podle vlastního scénáře – natočil klasik amerického filmu Richard Brooks, jehož filmy Lord Jim, Džungle před tabulí, Chladnokrevně, Profesionálové a Hledání pana Goodbara znají diváci na celém světě. Příběhu vtiskl potřebné napětí i určitou výtvarnou zajímavost a do hlavních rolí obsadil skvělé herecké představitele. Citlivého "drsňáka" Sama Claytona hraje Gene Hackman (kterého známe z filmů Strašák, Hořící Mississippi, Nesmiřitelní). Jeho přítele a největšího rivala Lukea Matthewse představuje James Coburn (Náš muž Flint, Pat Garrett a Billy Kid, Železný kříž). Poněkud tajemnou Katie Jonesovou ztvárnila Candice Bergenová (Žít a užít, Gándhí). Jako starý Mister, jenž touží hlavně po slávě, se představí westernový veterán Ben Johnson (Shane, Divoká banda, Major Dundee, Junior Bonner), anglicky rezervovaně chladného Norfolka ztělesnil Ian Bannen (Osudová hlídka, Statečné srdce). Pistolnického zelenáče Carba podává s potřebnou zpupností a "nevědomostí" Jan-Michael Vincent (jehož jsme mohli vidět v snímku Muž v kamionu).
Vysílání: 07.1., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 08.1., ČT2

Zvětšenina
Filmová esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie. Britský film (1966). Hrají: D. Hemmings, V. Redgraveová, S. Milesová, J. Castle a další. Režie Michelangelo Antonioni. Je mladý, pohledný, úspěšný a bohatý, svět – zejména jeho ženská část – mu leží u nohou. Módní fotograf Thomas, ochotný pro získání nevšedních snímků přenocovat v noclehárně mezi nuzáky, aby ovšem vzápětí přesedl do svého rolls-roycu a odjel do svého ateliéru fotit atraktivní modelku. Dravý, arogantní, sebevědomý – a přece vnitřně, skrytě zranitelný. Do londýnského Maryon parku jej zavedla vlastně náhoda. Ale správný fotograf neudělá krok bez svého aparátu a vzdálená dvojice milenců, skotačící na pozadí nádherné, majestátní zeleně je příliš zajímavým objektem, než aby ji jen tak přehlédl. Jenomže náladové fotografie v sobě, jak má Thomas brzy zjistit, skrývají znepokojivé tajemství. Zvětšeninu natočil Michelangelo Antonioni podle povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara Babí léto (česky vyšlo ve Světové literatuře v r. 1968 již pod názvem Zvětšenina). Se spoluscenáristou Toninem Guerrou přesadil její příběh z Paříže do Londýna, který byl v polovině šedesátých let minulého století avantgardní metropolí, centrem hippies, boomu všech druhů umění – pop-artu, fotografie, divadla, módy i hudby. Antonioni se na svůj první zahraniční film důkladně připravoval. Žil v Londýně osm měsíců, vyzpovídal desítky příslušníků nejrůznějších profesí, chodil po klubech, vstřebával onu specifickou, nepopsatelnou atmosféru. A pak jej za půl roku natočil. Navázal jím přímo na svou "tetralogii citů" z let 1959–1964 (Dobrodružství, Noc, Zatmění, Červená pustina). Opět nabídl divákovi mnohovrstevnaté metaforické dílo se záměrně neuzavřenými motivy, provokující k mnoha interpretacím. Zvětšenina je detektivním příběhem s hádankou, psychologickou studií, filmovou úvahou o hranicích výtvarných a narativních umění i filozofickou esejí o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Antonioni jí vzdal i hold intuici, jedné ze svých stěžejních tvůrčích metod. Přihlásil se k ní zejména výroky "Dělám filmy spíše žaludkem než mozkem" nebo "Zkušenost mě naučila, že pokud je intuice krásná, pak je správná." Snímek získal řadu cen, nejvýznamnější jsou pochopitelně Velká cena Zlatá palma v Cannes 1967, a dvě nominace na Oscara (nejlepší režie, nejlepší scénář-adaptace).
Vysílání: 07.1., 22.15 hod., ČT2