Viktor Frešo: Tak tomu říkám koncept
autor: archiv
zvětšit obrázekRozmanitá absurdní a podvratná prohlášení či slovesné intervence v galerijním i veřejném prostoru se pro několik generací konceptuálních umělců stala základním nástrojem, s jehož pomocí je možné nabourat se hluboko do vědomí diváka a probudit v něm zcela jiné než jen estetické vjemy: pohoršení, šok, vztek či kritickou reakci.
Slovenský umělec Viktor Frešo se však na prahu nového milénia rozhodl celou tuto obrovskou a sofistikovanou výbavu konceptuálního umění – intelektuální i materiální –, nechat u cesty. Není sám, koho v posledních desetiletích irituje vyprázdněnost, nabubřelost a spekulativnost konceptuálních projektů a především jejich beznadějná izolovanost od reálných emocí a možného uměleckého prožitku.
Jako lék na novodobý lartpourlartismus nabízejí práce Viktora Freša řadu razantních řešení, která berou „umělecký provoz“ útokem a umělci i divákovi umožňují vrátit se k sobě a uplatnit své nezadatelné právo na svobodné vnímání, promýšlení a prožívání umění. Frešo přitom s jízlivým zalíbením sahá po klasických žánrech, které vzápětí bez skrupulí torpéduje.
V sebezpytném autoportrétu Som zamindrákovaný kokot či konkretistické textové variaci Nebudem najlepší a najznámejší slovenský umelec! bourá čelním nárazem společensky ustálený a svatě hájený status umělců a dalších „lidí od umění“, kteří často bývají jen prodavači s teplou vodou a nemají sílu si to přiznat.
Podobně si bere na mušku i kurátory, nedotknutelné demiurgy uměleckého světa, když jim do výstavy na téma „politika v umění“ přispěje umělohmotným ubrusem s lakonickým vzkazem: Velkú piču viete o politike.
V čistě textové sérii Čo mi pomohlo, keď…, kde se svěřuje se svými vlastními slabostmi a závislostmi, sahá záměrně po zcela neuměleckých prostředcích. S pomocí v podstatě terapeutických zápisků se snaží do umění vrátit intimitu a možnost kolektivního spoluprožívání.
V posledním desetiletí se potom Frešo obrací k trojrozměrným objektům, které nás zdánlivě vrací k donekonečna recyklované tradici ready-made a k světově kanonizované minimalistické estetice. Ve skutečnosti jsou však nahlodané virem sžíravého humoru a absurdity: štafle paralyzovala lepící páska, koberec opouští podlahu a ubíhá kamsi po stěně a z provozu vyřazené výtahové kabiny nazvané imperativně Stop Eastern European Conceptual Art! se svobodně pohybují na kolečkách.
Radikální instalace Tak tomu hovorím socha – čtyřmetrový trám nepatřičně trčící ze zdi do galerijního prostoru – pak znejistělého diváka nutí doslova překročit či obejít zaběhnutá klišé a zamyslet se společně s Viktorem Frešem, jakými cestami by se mohlo současné umění vymotat ze slepých uliček.
Výstavu Viktor Frešo: Tak tomu říkám koncept můžete navštívit
od 7. září 2018 - 12. listopad 2018 na adrese DOX - Centrum současného umění, Poupětova 1, Praha 7.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Slovácké divadlo uvede napínavé drama
Slovácké divadlo v sobotu 27. 4. 2024 čeká další premiéra. Tentokrát se do čela inscenačního týmu postavil eme celý článek
HUDBA
Zemřel Josef Laufer
Zemřel Josef Laufer (11. 8. 1939* - †20. 4. 2024) po dlouhé nemoci, kdy byl čtyři roky v umělém spánku. celý článek
OPERA/ TANEC
LVHF bude uměleckým dílem hudebních a zednářských idejí
Koncerty klasické hudby, jejichž program definuje vzájemnost hudebního bohatství a zednářské symboliky – celý článek