zvláštní poděkování
Volný.cz

Městská galerie GAMPA: Být sněný

Být sněný

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Sen nezná ani nepřipustí rozdíl mezi tím, co je reálné a co ne. Výstava pracuje se snem jako metaforou stavu, ve kterém nelze odlišit realitu od fikce, stavem, ve kterém jsme kolektivně sněni za pomoci současných technologií.
Být sněný. Internetový svět virálních videí proniká do reality a ztělesňuje se ve svých uživatelích. Simulace předpovídá realitu. Realita se stává snem. Snová práce. Pracovník přijímá rozhodnutí hry a zbavuje se vlastních morálních postojů. Realita vytvořená vyhledávacím a doporučovacím algoritmem googlu. Resyntéza a automatická imitace umělou inteligencí. Snovou logiku lze ale i aktivně přijmout jako taktiku pro jednání v strategiích mocenských struktur. Hypnotická indukce pocitu smutku, pocitu pro dnešní dobu příznačného, ale potlačovaného.

Ve výstavní instalaci se návštěvník setkává s pracemi čtyř autorů. Tomáš Kajánek zkoumá, jak uživateli vytvářený obsah internetu odkrývá některé symptomy společnosti, konkrétně, jak se v určitých skupinách youtubových videí zhmotňuje strach a iracionalita, což poté zpětně ovlivňuje realitu. Filip Hauer ve své počítačové hře simulující pracovní den obrací kritickou pozornost ke společenskému pojetí práce a pracovní doby jako opakované mechanické činnosti, zbavující jedince kognitivního vnímání a vlastních morálních postojů. Zvuková instalace Marka Hlaváče, kurátora výstavy, odkazuje na vytváření nových realit činností digitálních algoritmických procesů. Ostatní díla na výstavě jsou sněna v resyntéze, automatické transformaci a imitaci umělou inteligencí. Video Terezy Darmovzalové (Indukce smutku) může posloužit jako jakýsi klíč k „lucidnímu snění“ – taktickému přijmutí snové logiky. Video pracuje s hypnotickou indukcí pocitů, které potřebují být prožity, které ale držíme pod povrchem kvůli pracovní vytíženosti, společenským konvencím, genderovým stereotypům a řadě dalších důvodů příznačných pro čas a prostor, ve kterém žijeme. Jako host téma výstavy svým textem o médiu tarotových karet jako předobrazu či analogie současných technologií doplňuje Vít Bohal, teoretik a člen Diffractions Collective.

Doprovodnou dramaturgii chápeme jako nedílnou součást každé z výstav. Jednotlivé programy jsou koncipovány tak, aby dále zprostředkovávaly, odhalovaly či rozšiřovaly kontext jak vystavovaných autorských prací, tak celistvých expozic. Program je adresován dětem, studentům, školním kolektivům, dospělým, seniorům, laické i odborné veřejnosti. Otevřenou komunikaci a veřejný dialog chápeme jako jeden z nejdůležitějších nástrojů kultivace společnosti a poznávání.

Výstavu Být sněný v jejím průběhu obohatí několik unikátních dočasných uměleckých intervencí. Hned na vernisáži (12. března 2020) půjde o performance Michala Cába, zvukového umělce a teoretika zabývajícího se především otevřenou programovací platformou Pure Data. Dalším akustickým vstupem do prostoru výstavy pak bude vystoupení kanadského hudebníka a zvukového experimentátora Jeremy Younga, který přímo v expozici vystoupí v pondělí 6. dubna 2020. Jeremy se v Pardubicích zastaví na své cestě z Berlína a půjde o jeho jediné vystoupení v České republice, jež bude navíc unikátní svým site-specific pojetím.

Dalším výrazným projektem, který návštěvníkům výstavy neumožní vstoupit dvakrát do téže řeky, bude třídenní performativní intervence Insider – Odkrývání reality (27.– 29. března 2020), za níž stojí mezinárodní umělecký kolektiv, jehož ústřední osobností je mexická umělkyně dlouhodobě usazená v Praze Cristina Maldonado. Půjde o představení pro dva diváky, pohybující se na pomezí virtuální a fyzické reality. Performance využívá nejnovější technologii VR brýlí a zkoumá, jak směsice realit ovlivňuje naše těla a náš pocit přítomnosti.
Doprovodný program nepomine ani svou audiovizuální složku. Během výstavy se uskuteční dva filmové úterky. V rámci prvního z nich (28. dubna 2020) bude promítnut celovečerní dokumentární snímek americké nezávislé filmařky Penny Lane nazvaný The Pain of Others. Tento netradiční, intimní, znepokojující a chvílemi i vtipný snímek bude uveden v kontextu práce Tomáše Kajánka, jednoho z vystavujících. Snímek je filmovou koláží YouTube videí a podává svědectví o tzv. Morgellonech, záhadné nemoci, která se má mimo jiné projevovat existencí prapodivných podkožních parazitů, které jako by pocházely z hororového filmu.

Druhým filmovým úterkem (5. května 2020) pak bude prezentace finalistů prestižní soutěže Jiné vize 2019, která je každoročně organizována kulturní platformou PAF – Přehlídkou filmové animace a současného umění v Olomouci a jejíž cílem je mapovat dění na poli tvorby pohyblivých obrazů filmu a videa v České republice. Mezi desítkou nominovaných figuruje také video Indukce smutku Terezy Darmovzalové, jež je součástí této výstavy.

Tradiční sérii dílen pro rodiče, děti i seniory (Rodinné středy, Seniorské pátky, Tvůrčí neděle, každý měsíc) u příležitosti aktuální výstavy doplní také dvojice autorských dílen tvůrčího kolektivu Solid Core, která hledá nové přístupy v hudbě a tvorbě DIY elektronických nástrojů. V sobotu 25. dubna bude dílna adresována dospělým, v neděli 26. dubna pak nejmladším dětem. V prvním i druhém případě si její účastníci domů odnesou elektronický, respektive elektroakustický hudební nástroj.
Výstavou se v neposlední řadě zapojíme do dvou nadregionálních festivalů – Noci literatury (13. května 2020) a Pardubické muzejní noci (22. května 2020). Pro oba večery připravujeme hutný doprovodný program rozžitý na hraně snu a skutečnosti, spojený se zážitky pro všech šest smyslů.

Kurátorská koncepce pardubické městské galerie GAMPA je založena na práci v celoročních výstavních cyklech. Každý rok protíná výstavní program konkrétní téma, reagující na aktuální a často velmi palčivé děje soudobé společnosti. Po tématu resilience v roce 2019 se v roce 2020 výchozím mottem stává pojem relativita a jeho umělecká artikulace v různých kontextech. Dramaturgickým cílem galerie je prostřednictvím výstav a jejich doprovodného programu vytvořit a zprostředkovat co nejcelistvější spektrum náhledů, a to současným a rovněž srozumitelným jazykem, který podněcuje další veřejný dialog a kolektivní uvažování nad stavem dnešní společnosti.

Prostřednictvím jednotlivých projektů hledáme přesahy, názory a postoje, které se nebojí překročit hranice prostoru, času i poznání. Tážeme se, jak obstát v době post-pravd a manipulací i ve světě, kde se sci-fi stává každodenní realitou. A to v dobrém i ve zlém.

Dvě z celkem pěti výstav letošního cyklu vzešly z otevřené kurátorské výzvy. Z 11 přihlášených projektů vybrala umělecká rada galerie výstavní záměry kurátora Marka Hlaváče (Být sněný) a Daniely Kramerové (Všechno bylo vždycky lepší). Prvně jmenovaná výstava celoroční téma otevírá, druhá jej v prosinci 2020 uzavře.

17.2.2020 17:02:17 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 14 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Ztracený ráj (MdB)

Časopis 14 - sekce

DIVADLO

Herci pomáhají seniorům

Rychlé šípy

Ačkoliv pandemie znemožnila hercům Slováckého divadla hraní i přípravu nových inscenací, nesložili ruce do klí celý článek

další články...

HUDBA

Radio Wave za časů koronaviru

Ben Cristovao

Radio Wave reaguje na aktuální situaci spuštěním nových pop-up formátů. Kromě tří pravidelných podcastů Samotk celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Hudební rozhledy 04/2020

Philippe Herreweghe na obálce HR 04/20

Světoznámý belgický dirigent Philippe Herreweghe letos opět přijal pozvání na MHF Pražské jaro. Mnozí milovníc celý článek

další články...