Scéna.cz 

Záhada hlavolamu slaví 80 let

Tolik času uplynulo od okamžiku, kdy po prázdninách roku 1940 začal v Mladém hlasateli vycházet na pokračování román Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Po sedmi měsících dospěla Záhada ke svému rozuzlení a vznikl tak fenomén, který nemá v české dětské literatuře obdoby. Za skoro století se knihy prodalo více než půl milionu výtisků a pátrání Rychlých šípů po osudu a tajemství neproniknutelného hlavolamu ježek v kleci v prostředí staré čtvrti zvané Stínadla se stalo synonymem pro společně sdílená dobrodružství a objevování.

Skautská nadace Jaroslava Foglara, která spravuje dědictví a odkaz spisovatele, si toto výročí nyní připomíná řadou aktivit. První je projekt na pomezí venkovní výstavy a rodinné hry nazvané Záhada hlavolamu 80 let. Již od 8. prosince se mohou malí i velcí vydat po stopách Rychlých šípů do křivolakých uliček pražského Starého Města, předobrazu Stínadel, a pátrat po předmětech spojených se stínadelskou trilogií. “Věříme, že tato aktivita pomůže rodičům s dětmi prožít venku smysluplně a dobrodružně, ale zároveň bezpečně, společný čas,” říká na úvod Pavel Trantina, předseda správní rady Skautské nadace.

“Za okny, ve výlohách či průjezdech Starého Města najdete ježka v kleci, létající kolo, Široka, Rychlé šípy, TAM-TAM, žlutý špendlík, deník Jana Tleskače, plán na létající kolo, vontskou kroniku a mnohé další,” vyjmenovává Roman Šantora ze Skautské nadace. Celkem dvacet pět artefaktů je rozmístěno v uličkách a zákoutích mezi Revoluční ulicí a Národní třídou do 8. března příštího roku. “Pátrat po nich můžete na vlastní pěst, ale lepší je za pomoci herního deníku, který vás navede a místa upřesní. Navíc k nim přidá legendu a úkoly, za jejichž vyřešení můžete vyhrát dobrodružné odměny,” dodává Roman Šantora. Veškeré informace najdou zájemci na www.rychlesipy.org.
Skautská nadace vedle této hry-výstavy vydává Deník Jana Tleskače, jehož většinu textu tvoří reprodukce rukopisu Záhada hlavolamu, jak ho Jaroslav Foglar psal pro chystané publikování v Mladém hlasateli v roce 1940. “Deník tak opravdu připomíná ručně psaný Tleskačův zápisník i se všemi šmouhami a nečitelnosti, kterými ho zanesl prach kostelní zvonice,” říká Roman Šantora. Menší část rukopisu se bohužel nedochovala. Ta je nově dopsána, věrně napodobujíc písmo Jaroslava Foglara. “Ručně, a navíc tužkou z bytu slavného spisovatele, je napsán i štítek, kterým jsou opatřeny desky deníku,” doplňuje Šantora. K deníku je přiloženo i malé fotoalbum z Ulic, kudy chodilo Nebezpečí, pocházejících částečně ze sbírky Jaroslava Foglara. Deník je uložený v tematické obálce doplněné malou samolepkou. Výtěžek z prodeje je určen na výstavbu skautských kluboven.
Jaroslava Foglara a Záhadu hlavolamu také připomene již jeho čtvrtá lavička, tentokrát umístěná na dětském hřišti v ulici U Haštala ve “Stínadlech”. Slavnostně pokřtěná bude v předvečer narozenin Rychlých šípů 16. prosince 2020 v 15 hodin.

Do oslav 80 let Záhady hlavolamu se zapojují také další nakladatelé:
Albatros připravil nová vydání Záhady hlavolamu a Stínadla se bouří s nádhernými ilustracemi Jiřího Gruse a chystá takto vypravené i Tajemství Velkého Vonta. Kromě toho uvedl na trh výroční 10. vydání Záhady hlavolamu textově shodné s rokem 1940, které je doplněné dobovým ilustracemi Jana Fischera. Stejné nakladatelství také přichází s knihou Poselství ze Stínadel Josefa Červinky, která rozvíjí příběhy Jaroslava Foglara svým vlastním pojetím a tajemstvím.
Unikátním příspěvkem ke stínadelskému universu je I. díl komiksu Rváčov autorů Džiana Babana a Richarda Fischera. Komiks vypráví příběh o pražské partě dětí prožívající svá dobrodružství inspirovaná komunitou stínadelských Vontů v Praze na konci 80. let minulého století. Vydává nakladatelství Lipnik.

Záhada hlavolamu Jaroslava Foglara začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise Mladý hlasatel, kde již rok a půl slavil úspěch komiks Rychlé šípy. Na něj spisovatel navázal a toto spojení raketově zvedalo náklad časopisu o desítky tisíc kusů až do března 1941, kdy román dospěl k rozuzlení. “Foglar měl v té době za sebou už několik knih, ale psaní Záhady hlavolamu pro něj bylo nejnáročnější. O to neuvěřitelnější je, že knihu začal psát jen měsíc před odevzdáním, a dále vznikala týden po týdnu dle vycházení pokračování,” zdůrazňuje Roman Šantora. Záhada hlavolamu se tak během roku naplno vepsala do české literatury, ale zároveň vytvořila fenomén “městské krajiny”, který žije dodnes. Vyšla už ve více než půl milionu výtisku a stále se těší mezi dětmi velké popularitě. J. Foglar pak posléze knihu doplnil dalšími díly: Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Čtvrtý díl pod chystanými názvy Kdo byl Jan Tleskač nebo Stínadla se budou bourat pouze rozepsal.

Skautská nadace Jaroslava Foglara disponuje právy na spisovatelovu pozůstalost. Pečuje o jeho dílo a odkaz, snaží se, aby se spisovatelovo jméno a myšlenky neztratily z veřejného prostoru. Spolupracuje s nakladatelstvím Albatros na znovuvydávání Jestřábových děl, podporuje nejrůznější projekty s foglarovskou tematikou, realizuje předmětovou sbírku s názvem Jestřábův obchod, která slouží na podporu výstavby a rekonstrukce skautských kluboven.