Scéna.cz 

Literární tipy 25. týden

Pyl zlatého kapradí
Vyprávění "krkonošské" spisovatelky a sběratelky lidové slovesnosti Marie Kubátové (1994). Scénář a režie J. Gold a V. Skalský. Spisovatelka Marie Kubátová si svými lidskými příběhy, vyprávěnými krásným jazykem, získala mnoho příznivců mezi čtenáři. Nepatřily k nim jen pohádky z rodného kraje, ale i křehká díla utvářená jejími životními zkušenostmi, osobnostmi, jichž si nejvíce vážila, a jí drahým lékárnickým prostředím. Dokumentární portrét z roku 1994 Marii Kubátovou představí jako bezprostřední duchaplnou vypravěčku, zamýšlející se nad vlastním údělem spisovatelky a nad lidmi a přírodou svého milovaného domova v Krkonoších.
Vysílání: 21.6., 11.45 hod., ČT2

Pod ochranou Žerotínů
Příběh kralického překladu Bible formou polohraného dokumentu, se zvláštní pozorností věnovanou Janu Blahoslavovi a Karlu staršímu ze Žerotína (2013). Režie L. Hlavsa. Kralická bible byla jedním z prvních biblických překladů přímo z originálních textů a stala se i pokladem českého jazyka a české kultury. Vznikala v nesnadných podmínkách, vyrostla ze zápasů víry podivuhodného společenství Jednoty bratrské. Její vznik umožnila ochrana a podpora bratrské šlechty, zejména dvou mužů z moravské větve rodu pánů ze Žerotína: Jana, řečeného "starší", a Karla, označovaného rovněž "starší". Jejím příběhem nás v polohraném dokumentu Lubomíra Hlavsy provede fiktivní postava Matěje Prokopa. Pořad je vysílán u příležitosti 60. výročí televizního studia Brno.
Vysílání: 26.6., 06.50 hod., ČT2
Opakování: 01.7., ČT2

Kurýr
Historické drama z doby třicetileté války podle povídky J. Durycha (1993). Hrají: J. Schwarz, F. Němec, L. Lakomý, E. Jakoubková, J. Janěková, J. Světnica a další. Scénář J. Souchop. Kamera J. Nosek. Režie Z. Kaloč. Televizní inscenace právě oslavujícího brněnského studia ČT vznikla podle stejnojmenné povídky Jaroslava Durycha a zachycuje epizodu z března 1634, tedy z doby těsně po zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu (25. 2. 1634). Titulní kurýr (J. Schwarz) veze do Olomouce rozkaz, který mu svěřil ještě před několika dny živý a mocný Valdštejn, a v biskupském městě nechce věrný voják uvěřit šokující skutečnosti, že jeho obdivovaný generalissimus byl úkladně zabit na císařův pokyn. I když se historická událost odehrála před téměř čtyřmi staletími, našel v ní Jaroslav Durych natolik silnou inspiraci, že jeho povídka Kurýr má co říci o charakterech lidí v proradném světě politiky i dnes.
Vysílání: 26.6., 09.40 hod., ČT2

Zbabělec
Televizní adaptace jedné z mistrovských novel Guy de Maupassanta se zápletkou delikátně kriminální (1990). Hrají: M. Etzler, L. Lakomý, G. Opočenský, L. Frej, J. Rovenský, J. Krausová, V. Zawadská, B. Navrátil, F. Švihlík a J. Souchop. Kamera J. Nosek. Scénář a režie Z. Kaloč. Francouzský spisovatel Guy de Maupassant se proslavil nejen jako romanopisec, ale především jako stylisticky mistrný novelista. Jedna z povídek Guy de Maupassanta se jmenuje Zbabělec a zabývá se s pozoruhodným mistrovstvím psychologickým stavem vikomta Gontrana de Signoles v noci před soubojem, který sám inicioval. Příběh Zbabělce, soustředěný u Maupassanta pouze na hlavního hrdinu, rozšířil scenárista a režisér Zdeněk Kaloč roku 1991 v této adaptaci pro právě oslavující televizní studio Brno o další motiv, který dodává příběhu téměř kriminální zápletku, aniž by se v jejím rozvíjení a řešení zpronevěřil Maupassantovu duch.
Vysílání: 26.6., 12.00 hod., ČT2

Příběh Růžového paloučku
O historických příčinách emigrace a historickém omylu Aloise Jiráska (1995). Režie M. Kučera. Růžový palouček leží asi deset kilometrů od Litomyšle. Je to místo opředené mnoha pověstmi. Už v minulém století o něm psal mladý profesor litomyšlské reálky Alois Jirásek. Jedna legenda praví, že právě tady se scházeli čeští bratři před odchodem do exilu po bitvě na Bílé hoře. Druhá zase, že světový mír zavládne, až se na něm sejde pět panovníků. Od vzniku Československa se tady pořádají každoročně vlastenecké slavnosti a dokonce byl založen Spolek přátel Růžového paloučku, který se o památné místo vzorně stará.
Vysílání: 24.6., 08.45 hod., ČT3
Opakování: 24.6., ČT3

Adam Václav Michna z Otradovic
Zajímavé, ale prakticky neznámé historické skutečnosti o životě básníka a skladatele, který stál na počátku české barokní hudební kultury (2012). Režie M. Kučera. Život Adama Václava Michny z Otradovic (*asi 30. 6. 1600 – †16. 10. 1676) je spjat s Jindřichovým Hradcem. Studoval na místní jezuitské koleji a první dochované záznamy o něm pocházejí právě ze seznamu jmen zdejších žáků. Podle nich byl Adam zapsán na gramatiku, syntax a poetiku. Nicméně studia zde nedokončil. Kolej byla v roce 1618 uzavřena a jezuité byli ze země vypovězeni na "věčné časy". Další záznam o Michnově životě pochází až z roku 1633, kdy je poprvé uváděn jako varhaník proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dnes si jeho jméno vybavíme většinou při zpěvu koledy Chtíc, aby spal. Nejvyspělejší ze skladeb, které od Adama Michny známe, je nicméně jeho pozdní Svatováclavská mše. Rukopis této mše byl objeven až ve 20. století v kroměřížském zámeckém hudebním archivu doktorem Breitenbacherem. První provedení skladby v pražském rozhlase na konci dvacátých let se stalo uměleckou událostí.
Vysílání: 27.6., 12.45 hod., ČT3
Opakování: 27.6., ČT3

Legenda jménem Dracula
Upíři byli, jsou a budou: alespoň v literatuře, divadle a filmu. Kdo se ale stal předobrazem toho nejslavnějšího? Francouzský dokument. Když v roce 1897 poprvé vyšel román Brama Stokera nazvaný Dracula, znal pojem "upír" nebo také "vampýr" málokdo. Mezi lidmi sice kolovaly historky o neživých bytostech, které sají krev živým a z ní čerpají energii a nesmrtelnost, ale s Draculou přišel na svět celosvětový kult, který s přestávkami trvá dodnes. Jenže literární a filmová díla typu Svítání už samozřejmě postrádají tajemnost a strašidelný půvab gotického románu. Dracula se dočkal mnoha divadelních, televizních a filmových zpracování. Z těch českých určitě stojí za zmínku stejnojmenný muzikál Karla Svobody. Světoví filmaři se k Draculovi nebo alespoň k příběhům jím inspirovaným vracejí poměrně často. K nejznámějším patří pochopitelně Murnaův němý film Nosferatu z roku 1922, vychází z něj ovšem i Polanského komedie Ples upírů, v roce 1992 natočil svou verzi i slavný americký režisér Francis Ford Coppola. V dnešním dokumentu se vydáme do dávné historie a spolu s tvůrci můžeme pátrat, kdo vlastně posloužil Bramu Stokerovi jako předobraz legendárního knížete. Kromě četných citátů z románu se můžeme těšit také na ukázky ze zmíněných filmových děl.
Vysílání: 27.6., 23.40 hod., ČT art
Opakování: 02.7., ČT art