Scéna.cz 

Filmové tipy 18. týden

Úsměvy Hynka Bočana
Hostem Jaromíra Hanzlíka je významný český scenárista a režisér, který nedávno oslavil 85. narozeniny (1998). Režie P. Vantuch. Jeho vzorem byl Martin Frič, což se zrovna v době československé nové vlny moc nenosilo. Scenárista a režisér Hynek Bočan (*29. 4. 1938) je generačním druhem a spolužákem z FAMU Chytilové, Juráčka, Jana Němce a dalších. Jeho prvním filmem byly tři povídky podle Směšných lásek od Milana Kundery spojené pod titul Nikdo se nebude smát (1965). Tento název se ukázal být symbolickým, protože Hynek Bočan se vždy snažil, aby se při jeho filmech lidé smáli. Následovala Soukromá vichřice podle tehdy se proslavivšího Vladimíra Párala (1967), Muž z Londýna, Parta hic a práce v televizi – např. Díra ve zdi, Útěk ze seriálu, Svatební cesta do Jiljí. Jak je již v Úsměvech zvykem, tvorbu Hynka Bočana si připomeneme i celou řadou filmových ukázek.
Vysílání: 05.5., 15.10 hod., ČT1

Smrt krásných srnců
Český film na motivy povídek Oty Pavla o svérázném tatínkovi s obchodním talentem, rybářskou vášní a nezdolným smyslem pro humor (1986). Hrají: K. Heřmánek, M. Vančurová, R. Hrušínský, J. Krampol, L. Tokoš, D. Vlková a další. Scénář D. Hamšík a K. Kachyňa. Kamera V. Smutný. Režie K. Kachyňa. Tatínek Leo Popper (Karel Heřmánek) je úspěšný obchodní zástupce firmy Electrolux, ale především je náruživý rybář. Jeho nejoblíbenějším místem je Berounka, kde se starým přítelem Karlem Proškem prožije mnohé krásné chvíle. Má nezdolný smysl pro humor, jenž vyhovuje jeho třem synům a někdy uvádí do rozpaků jinak trpělivou maminku. Tatínek si však ví rady a dovede se orientovat v každé situaci. Do šťastného a spokojeného života česko-židovské rodiny však krutě zasáhnou první dny okupace. Starší dva synové dostávají předvolání do transportu...
Režisér Karel Kachyňa na zfilmování motivů poetických povídek ze vzpomínkové knihy Oty Pavla Smrt krásných srnců pomýšlel dlouho: "Je to knížka mého srdce a ta ústřední povídka, podle níž je nazvaný celý soubor, je jedna z nejhezčích, nejlaskavějších, ale také nejkrutějších, které znám." Režisér se už ve scénáři zaměřil na postavu fanfarónského tatínka Lea, kterého mistrně zahrál Karel Heřmánek, pro roli starostlivé maminky si vybral Martu Vančurovou. Film se však hemží dalšími barvitými figurkami, z nichž zaujme především převozník Prošek v podání Rudolfa Hrušínského a boxer Hejtmánek Jiřího Krampola. Film mimořádné citlivosti, poezie a krásy potěšil nejen tisíce diváků, ale zaujal i odbornou kritiku.
Vysílání: 07.5., 16.00 hod., ČT1
Opakování: 08.5., ČT1

Konspirace 89
Rychlé zhroucení režimu v listopadu 1989 vedlo ke vzniku mnoha alternativních výkladů událostí. Šlo o spontánní sled událostí, nebo za sametovou revolucí stály temné síly od StB po KGB či dokonce CIA? Dokument A. Sedláčkové zkoumá teorie i mýty z pohledu aktuálních poznatků (2019). Až nepravděpodobně rychlý spád listopadových událostí, nedotažená vyšetřování exponentů komunistického režimu, skartace části materiálů bezpečnostních složek a obecná lidská tendence uchylovat se k dramatičtějším a barvitějším výkladům daly vzniknout mnoha konspiračním teoriím, které historický pohled na listopad 1989 provázejí a tvoří alternativní historické exkurzy. Tvůrci se zaměřili na zkoumání těchto teorií a mýtů z pohledu nejnovějších historických poznatků. Hovořili s tehdejšími aktéry z obou stran, historiky i samotnými konspirátory. Spíše než ambicí všechny tyto teorie objasnit je ale donutit diváky se nad nimi kriticky zamyslet. Nejde ale o těžkopádné historické pojednání, režisérka Andrea Sedláčková provází filmem s lehkostí, nevnucuje nikomu předem jasný pohled a její odstup od dění té doby jí pomáhá udržet si nadhled.
Vysílání: 01.5., 06.00 hod., ČT2

Ivan Havel: Pozdní sběr
Vzestupy a pády pozoruhodného rodu Havlů pohledem jeho výrazného představitele, vědce a filozofa Ivana Havla (2013). Scénář a režie R. Vávra. Intelektuál Ivan M. Havel (*11. 10. 1938 – †25. 4. 2021) sdílel osudy jedné z nejvýznamnějších českých rodin dvacátého století. Pět let ho režisér Roman Vávra sledoval s kamerou v osobních chvílích, při práci i společenském setkávání s kulturní elitou země. Svého hrdinu znovu přivedl na místa, která hrála v havlovských osudech určující roli. Sám Ivan Havel říká, že největší vliv na něj v dětství měl dědeček z maminčiny strany Hugo Vavrečka, svého času významný diplomat, velvyslanec v Budapešti a ve Vídni. A maminka – Božena Vavrečková Havlová, svobodomyslná, umělecky založená žena, která se vdala do rodiny stavitelů a mj. zakladatelů filmových ateliérů na Barrandově. Poválečný čas, ještě ve svobodných poměrech, trávil Ivan na internátní škole v Poděbradech, kterou navštěvoval společně se svým bratrem Václavem. Potkal tu mj. pozdější “vlastizrádce” bratry Mašíny či režiséry Passera a Formana. Po roce 1948 rodina zažila radikální zvrat. Majetek Havlů byl znárodněn, synové nemohli jít studovat. Otec pracoval až do důchodu jako úředník, posléze pobíral důchod 600 Kč měsíčně. Maminka dělala průvodkyni cizinců a prodavačku vstupenek a suvenýrů. Zemřela v období, kdy už Ivan studoval v USA. Uvolněné poměry konce 60. let to umožňovaly. Do země, pro mnohé dost nepochopitelně, se vrátil po získání doktorátu na universitě v Berkeley v roce 1971. Jeho otec se ještě dožil vzniku Charty 77. Tu inicioval bratr Václav. Ačkoliv Ivan Havel bezprostředně po vzniku Chartu 77 nepodepsal – údajně na naléhání bratra – stejně byl ocejchován nálepkou nepřítele státu, která mu zůstala de facto až do konce režimu v roce 1989. Následně se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra.
90. léta se pro Ivana Havla stala konečně naplněním jeho myšlenkového celoživotního směřování filosofujícího vědce. Stal se zakladatelem a ředitelem Centra pro teoretická studia při UK a AV a šéfredaktorem časopisu Vesmír. Habilitoval na 3. lékařské fakultě UK v Praze v oboru umělá inteligence. Zabýval se kybernetikou a robotikou a s nimi souvisejícími filosofickými otázkami, což zúročil v množství vydaných knih a publikací. Jeho rodina v nových poměrech restituovala velký majetek, který však Ivan – stejně jako jeho bratr Václav – delegoval na svoji druhou ženu Dagmar. Roku 2008 obdržel Zlatou medaili Univerzity Karlovy a v roce 2012 Cenu Václava Bendy za významný podíl na boji za obnovu svobody a demokracie Československé republiky. Dokumentární snímek režiséra Romana Vávry kromě pohledu Ivana Havla na vlastní rodinné kořeny také naznačuje přibližování a vzdalování mezi ním a jeho bratrem včetně "postranního" pohledu na Václavův odchod. V neposlední řadě odhaluje každodenní život vědce, zabývajícího se obory většině z nás tak neuchopitelnými, jako je umělá inteligence.
Vysílání: 01.5., 06.55 hod., ČT2

Filmový dobrodruh Karel Zeman
Filmový dokument o Karlu Zemanovi, dobrodruhovi filmového plátna, který bez počítačových efektů dokázal vzít diváky na cestu do pravěku, na Měsíc nebo do hloubek oceánů (2015). Režie T. Hodan. Filmový dobrodruh Karel Zeman je životopisný film, který se ohlíží za životem, prací a významem génia světové kinematografie. Odhaluje také inspirující zdroje jeho práce a nahlíží do kuchyně průkopníka filmových triků. Hovoříme se současnými filmaři od japonských po americké a snažíme se zjistit, proč jsou jeho filmy stále aktuální a v mnoha směrech dosud nepřekonané. Terry Gilliam, Tim Burton, Koji Yamamura a další hovoří o své inspiraci Karlem Zemanem. Pokud započítáme festivalové ceny, reakce publika a počet publikací a filmařů, kteří uvádějí Zemana jako zdroj inspirace, dospějeme k závěru, že Karel Zeman je jedním ze světově nejúspěšnějších českých filmařů. V 50. letech se jeho film Vynález zkázy promítal v 70 zemích – jen v New Yorku ho bylo možné vidět na 96 místech. Karel Zeman neměl filmové vzdělání, všechny složité postupy se ve zlínských ateliérech naučil sám. Jeho příběh je i příběhem dvacátého století. Karel Zeman začínal u firmy Baťa, v době politických represí padesátých let unikl do světa fantazie, zažil uvolnění šedesátých let i tvrdý náraz po příjezdu sovětských tanků. Díky vnitřní upřímnosti a poetice jeho filmy nestárnou. Neuvěřitelně tvrdě pracující a nápaditý perfekcionista, který si po celý život uchoval dětské vidění světa jako místa plného záhad a dobrodružství – tak Karla Zemana představíme v našem filmu.
Vysílání: 01.5., 13.25 hod., ČT2

Hlava 22
Dokud nebudeš ležet bradou vzhůru, musíš bojovat! Americká satira na válku podle stejnojmenného románu Josepha Hellera (1970). Hrají: A. Arkin, M. Balsam, A. Perkins, O. Welles, A. Garfunkel, R. Benjamin, M. Sheen, J. Voight a další. Režie Mike Nichols. Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itálie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji "maličkost". Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný, podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach... Film, který natočil režisér Mike Nichols (Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Absolvent, Biloxi Blues, Ptačí klec, Na dotek), vznikl podle stejnojmenného, úspěšného románu spisovatele Josepha Hellera. Přesvědčivě vypráví o nesmyslnosti válčení a tuposti těch, kteří cynicky nasazují cizí životy pro vlastní cíle. Dodnes patří mezi nejlepší a nejpůsobivější protiválečné filmy. Hlavní postavu Johna Yossariana vytvořil Alan Arkin, jeho nadřízeného, Cathcarta představuje Martin Balsam. Legendární režisér a herec Orson Welles ztvárnil úlohu generála Dreedlea, známý člen popového dua Simon a Garfunkel, zpěvák Art Garfunkel hraje kapitána Natelyho.
Vysílání: 01.5., 22.40 hod., ČT2

Emma
Gwyneth Paltrowová jako dívka, která věděla, jak by se měl točit svět. Britský film podle stejnojmenného románu Jane Austenové, oceněný Oscarem (1996). Dále hrají: T. Colletteová, G. Scacchiová, J. Northam, A. Cumming a další. Scénář a režie Douglas McGrath. Byla bohatá, chytrá, půvabná a překypovala laskavostí k celému světu. Po sňatku své moudré vychovatelky se však ocitla bez dozoru dospělé autority, neboť její matka již dávno zemřela a otec nedokázal rozmarům své dcery vzdorovat. A tak zcela povolila své touze přemoudřele manipulovat svým okolím, neboť si byla jista tím, že jen ona sama dokáže správně odhadnout, kdo se ke komu hodí a kdo si koho naopak vůbec vzít nemůže. A přitom si jaksi neuvědomovala, že i ona sama by se mohla pro leckterého muže stát objektem touhy, tou jedinou vyvolenou... Taková byla Emma, hrdinka stejnojmenného románu Jane Austenové (1775–1817), autorky, která položila základy britského literárního realismu. (Z jejích dalších děl připomeňme např. jen Rozum a cit (filmovou "oscarovou" podobu ČT uvedla) či Pýchu a předsudek.) Košatý děj románu byl pochopitelně zredukován a zpřehledněn, v centru pozornosti zůstává líčení idylického života anglické venkovské šlechty. Hvězdná sláva Gwyneth Paltrowové stoupá s každým dalším jejím filmem. Za všechny jmenujme např. jen tituly Srdcová sedma, Zamilovaný Shakespeare, Talentovaný pan Ripley. Emminu vychovatelku paní Westonovou hraje Greta Scacchiová, kterou známe např. z filmu Polibek hada (ČT uvedla) či z česko-britského filmu Panství. Film Emma získal Oscara za hudbu, nominován byl ještě za kostýmy.
Vysílání: 01.5., 00.40 hod., ČT2

Bílý palác
Dvě zlomené duše, které spojí spalující vášeň. Susan Sarandonová a James Spader v příběhu milostného vzplanutí odvážné ženy a mladšího muže. Americké romantické drama (1990). Dále hrají: J. Alexander, K. Batesová, E. Brennanová, S. Hill, R. Chagallová, C. Parker, R. Taylorová a další. Režie Luis Mandoki (Premiéra). Bílý palác představuje netradiční místo k seznámení, jedná se totiž o rychlé občerstvení s hamburgery. Právě zde dochází k prvnímu a bouřlivému setkání místní servírky Nory a úspěšného mladíka Maxe. Když se později úplnou náhodou znovu shledávají v zapadlém nočním baru, podaří se jim překonat prvotní rozpaky a společně prožijí nezapomenutelnou noc plnou vášně. Zdánlivý románek na jednu noc se nečekaně rozvíjí v hluboký vztah porozumění dvou zlomených duší ze St. Louis, které pojí smutná a tragická minulost. Zatímco temperamentní Noře zemřel mladý syn, Max přišel při autonehodě o svou milovanou manželku. Vzájemná žádostivost ale nedokáže tak lehce zahojit rány na duši, proto jejich milostný vztah prochází turbulentním vývojem. Osudové lásce navíc nepřejí společenské bariéry v podobě výrazného věkového rozdílu a odlišného sociálního statusu. Pokud nechtějí ztratit naději na společnou budoucnost, musí ve svém nitru objevit nové hodnoty. Nevšední milenecký pár ztvárnila hollywoodská hvězdná dvojice Susan Sarandonová a James Spader.
Vysílání: 02.5., 22.55 hod., ČT2

Malovaný děti
Jiří Schmitzer, Matěj Hádek a Anna Geislerová v televizním filmu o lásce a smrti podle románu Jiřího Šotoly (2003). Dále hrají: J. Dvořák, J. Hrušínský, P. Zedníček, I. Bareš, P. Drozda, P. Nový a další. Scénář V. a V. Šaškovi. Kamera J. Špelda. Režie V. Polesný, který zanedlouho oslaví 75. narozeniny. Televizní film podle románu předního českého prozaika Jiřího Šotoly líčí originální milostný příběh, odehrávající se ve stínu první světové války. Je situován do hlubokého zázemí, do zapomenuté vojenské věznice s několika arestanty, zdánlivě dobromyslným profousem a jeho krásnou, ale přelétavou dcerou Růženou. Sem přichází mladý chlapec odsouzený za napadení velitele. Je to mladý, romanticky založený a nevojensky smýšlející voják, který teprve hledá svůj vztah k životu, k lásce, k umírání...
Vysílání: 04.5., 20.00 hod., ČT2

Růže pro všechny
Všichni po ní touží, ona však nechce patřit nikomu. Claudia Cardinaleová v hlavní roli rozverného příběhu o dívce plné lásky. Italský film (1967). Dále hrají: N. Manfredi, L. Buzzanca, M. Adorf, M. Rodríguez a další. Režie Franco Rossi (Premiéra). Rosa je mladá a krásná. Žije v Rio de Janeiru, ve dne dělá zdravotní sestru a noci většinou protančí. Udržuje si hrst mužských přátel, kterým více než štědře rozděluje svou přízeň. Bez postranních úmyslů, jen tak, protože ji to těší. Její obdivovatelé se s tím celkem ochotně smiřují – hlavně, když každý dostane aspoň kousek Rosy pro sebe. Až do chvíle, kdy majetnickému barmanovi Linovi rupnou nervy a dojde na násilí. Rosa začne mít pochybnosti: je její způsob života normální, nebo by se měla změnit a žít jako všichni ostatní? Film podle stejnojmenné divadelní hry Glaucia Gilla stojí na půvabech Claudie Cardinaleové, které sekundují Nino Manfredi, Lando Buzzanca či Mario Adorf. Atraktivní je i zachycení karnevalové atmosféry Ria 60.let.
Vysílání: 06.5., 12.45 hod., ČT2

Stíny Manhattanu
Bulvár neřesti, bulvár zločinu. Oscarový Adrien Brody na stopě záhadné vraždy jako lovec senzací. Americké krimi (2016). Dále hrají: Y. Strahovskiová, C. Scott, J. Bealsová, S. Berkoff, L. Lavinová, F. Deal, T. Bair a další. Režie Brian DeCubellis (Premiéra). Film natočený na motivy knihy Manhattan Nocturne od Colina Harrisona uvádí pohnutý příběh sloupkaře bulvárních novin. Porter Wren (Adrien Brody) prodává vraždy a tragédie, a cokoli, co se vydává za pravdu. Doma je oddaným manželem Lise (Jennifer Bealsová) a otcem dvou malých dětí. Alespoň do doby, než Portera vyhledá na koktejlovém večírku svůdná cizinka Caroline Crowleyová (Yvonne Strahovskiová), kde ho rovnou požádá o pomoc. Záhadná Caroline ukáže Porterovi policejní zprávu a fotografie zločinu, na nichž je zachycen její mrtvý manžel Simon Crowley (Campbell Scott), slavný kontroverzní filmař. Jeho tělo, nalezené nevysvětlitelným způsobem v troskách domu, nechává detektivy už měsíce bezradné. Porterova touha po pravdě, a po nádherné Caroline, novináře nutí, aby zahájil vlastní vyšetřování. V moderní verzi klasického filmu noir sledujeme Portera, jak je vtažen do velmi ošklivého případu sexuální posedlosti a vydírání, který ohrožuje jeho práci, jeho manželství, a nakonec, i jeho vlastní život.
Vysílání: 06.5., 21.45 hod., ČT2

Tři Grácie Juraje Jakubiska
Slavný československý filmař, malíř, grafik a pedagog by 30. dubna oslavil 85. narozeniny. Portrét renesančního umělce z dílny jeho studentů. V roce 2018, kdy Juraj Jakubisko slavil osmdesáté narozeniny, se jeho studenti z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku v čele s režisérem a skladatelem Patrikem Ulrichem rozhodli vzdát mu hold třicetiminutovým dokumentem. Ten se věnuje třem stěžejním umělcovým činnostem: filmu, výtvarnému umění a pedagogickému působení. O Jakubiskově filmové tvorbě toho bylo napsáno i natočeno již vcelku dost, nejzajímavější část snímku tak tvoří unikátní náhled do Jakubiskova světa výtvarného. Protagonista nám například ukáže stránky svého kresleného deníku. V dokumentu promluví Jakubiskovi spolupracovníci včetně jeho manželky Deany a kameramana F. A. Brabce. Česká televize nyní uvádí tento dokument jako poctu jednomu z nejvýznamnějších československých filmařů, jenž zemřel letos v únoru krátce před svými pětaosmdesátinami, které měl oslavit 30. dubna.
Vysílání: 03.5., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 05.5., ČT art

Antonio Banderas a Pedro Almodóvar – dokonalá dvojka
Mistr a jeho múza aneb dvojportrét umělců, kteří se narodili jeden pro druhého. Francouzský dokument (Premiéra). Poprvé spolu natáčeli roku 1982 film Labyrint vášní. Tehdy se Antonio Banderas stal jakýmsi talismanem výstředního autorského režiséra, homosexuálního a nespoutaného punkera. Trvalo ovšem desítky let, než se stal také jeho alter egem, a ve dvou dekádách (1990–2010) spolu dokonce prakticky nepromluvili. Almodóvara ranilo, že Banderas dal na přelomu osmdesátých a devadesátých let přednost Hollywoodu a snímku Králové mamba před jeho Vysokými podpatky. Na úspěšnou spolupráci navázali až roku 2011 snímkem Kůže, kterou nosím, a vrcholem jejich propojení je pak Bolest a sláva z roku 2019, kde Banderas nejenže ztvárnil postavu, jíž pojal Almodóvar autobiograficky, ale poprvé a jako první herec v Almodóvarově kariéře dostal svolení svého mistra napodobit či "vykrádat". Netřeba připomínat, že oba umělci natočili samostatně celou řadu komerčně úspěšných filmů, které obstály i u kritiků. Bolestí a slávou ale dokázali, že magie jejich spolupráce je unikátní.
Vysílání: 04.5., 21.55 hod., ČT art
Opakování: 06.5., ČT art., 09.5., ČT art

Čím víc mě přehlížíš
Rodinu si nikdo z nás nevybírá. Britské komediální drama ze života nekonvenční rodiny na anglickém venkově 80. let (2017). Hrají: S. Smithová, E. Huntová, M. Addy, S. Phillipsová, S. Hancocková, J. Brandová a další. Režie Keith English (V anglickém znění s titulky) (Premiéra). Adaptace románu Jo Brandové pojednává o životě nekonvenční rodiny z anglického venkova na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Gina je na začátku příběhu mladá žena, jejíž snahu být milující matkou a manželkou podkopává zhoršující se duševní zdraví. Situace se vymkne kontrole, když začne být posedlá místním meteorologem, což vede k nedobrovolné hospitalizaci v nedaleké psychiatrické léčebně. Když po letech její dcera Alice vyroste, nedokáže s matkou, která je pod silným vlivem sedativ, vůbec komunikovat. Její plán, jak s ní znovu navázat vztah, se ovšem poněkud zvrtne a vyvolá zcela nečekané důsledky. Filmový debut Keithe Englishe, jehož důležitou součást tvoří písně kapely The Smiths, nabízí místy drsnou, přesto však upřímnou a díky svému humoru citlivou sondu do života jedné svérázné domácnosti.
Vysílání: 06.5., 22.20 hod., ČT art

Vyšší princip
Slavné okupační drama režiséra Jiřího Krejčíka podle povídky Jana Drdy o statečnosti starého profesora postaveného tváří v tvář smrti (1960). Hrají: F. Smolík, J. Brejchová, I. Mistrík, J. Šmíd, A. Postler, P. Kostka, R. Lukavský, M. Vášová, V. Lohniský a další. Scénář J. Drda a J. Krejčík. Kamera J. Tuzar. Drama Vyšší princip natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík podle jedné z povídek Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda. Příběh, který Jan Drda popsal, se skutečně stal. V tragické době heydrichiády, v červnu 1942, byl šestnáctiletý student příbramského gymnázia Antonín Stočes zatčen. Jeden ze spolužáků ho udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. 29. června 1942 byl mladík spolu se svým otcem zastřelen. V Drdově povídce se oběťmi fašistické zlovůle stali tři maturanti, kteří malůvkami zesměšní fotografii Reinharda Heydricha ve vydání Národní politiky. Jediný, kdo veřejně projeví nesouhlas s tímto nelidským činem, je starý profesor klasických jazyků. Režiséra Jiřího Krejčíka povídka zaujala již v roce 1945, kdy vyšla v novinách. Ve spolupráci s autorem povídky se podařilo vytvořit scénář pro strhující filmové drama.
Na úspěchu filmu se podílely velkou měrou i herecké výkony. František Smolík v titulní roli zde ztvárnil svou snad nejlepší filmovou postavu. Film získal mnohá ocenění doma i ve světě. Jiří Krejčík si v roce 1960 přivezl z mezinárodního filmového festivalu v Locarnu cenu Mezinárodní federace filmového tisku, Jana Brejchová zde dostala Stříbrnou plachtu za nejlepší ženský herecký výkon. A navzdory tomu, že na filmovém festivalu v Benátkách ve stejném roce byl Vyšší princip odsunut do mimosoutěžního předvádění, nebylo možné pominout působivost díla a vynikající mistrovství Františka Smolíka, který zde získal Zlatou medaili za nejlepší mužský herecký výkon.
Vysílání: 07.5., 20.15 hod., ČT art

Odvrácená strana Hollywoodu (1/4)
Marilyn Monroe a Elizabeth Taylorová v nerovném souboji královen filmového plátna. Francouzský dokumentární cyklus. Existují filmy, které se stanou kultovními hned po premiéře, včetně těch, jejichž úspěchu v době vzniku věřil málokdo. Pak ale existují snímky, které měly všechny podmínky a předpoklady stát se trháky, ale z nějakých důvodů to nevyšlo. A o těch bude pojednávat dokumentární minicyklus Odvrácená strana Hollywoodu. Existují filmy, které se stanou kultovními. Dnes bude řeč rovnou o dvou takových titulech, které spojuje hvězda první velikosti v hlavní roli. V případě Kleopatry šlo o Elizabeth Taylorovou, v případě nikdy nedokončeného zamýšleného superhitu s názvem Něco musí prasknout pak o Marilyn Monroe. Co se vlastně stalo a proč se nakonec Kleopatra přece jen stala legendou, zatímco film Něco musí prasknout upadl v zapomnění a až po třiceti letech bylo zhruba 8 hodin natočeného materiálu sestříháno do půlhodinové formy?
Vysílání: 07.5., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 10.5., ČT art