Scéna.cz 

FreshPower - motivy a tendence nejmladší sochařské generace

Jedním z projektů centra současného umění EPO1 v Trutnově je vytváření sbírky FreshPower, která si klade za cíl zmapovat tvorbu nejmladší sochařské generace, respektive autorů vzešlých z českých sochařských škol, u kterých se datuje absolutorium v roce 2018 a výše. Název FreshPower nese i výstava, která představuje základ této kolekce. Smyslem je zachytit nejen dílo samotných tvůrců, ale i pestrost uměleckých přístupů a inspirací, aby mapovala širokou škálu stylů či používaných materiálů. Sbírka chce zachytit trendy, které se objevují v tvorbě autorů první poloviny 21. století, kteří tvoří na území České nebo Slovenské republiky.

Charakteristickými rysy vystavených děl jsou individualismus a experiment. Všichni autoři pracují především se svou vlastní imaginací a jejich díla nezobrazují konkrétní osoby nebo skutečnosti, ale stávají se zcela autonomním uměleckým předmětem s vlastním novým významem i výrazem. Prezentovaná díla jsou široce rozkročena nejen svými rozličnými náměty, ale i používanými materiály. Najdeme artefakty vytvořené ze dřeva, kovu, velmi oblíbeného betonu nebo méně obvyklé a málo používané, jako je vosk. Z tvrzeného papíru zase vznikají modifikovatelná torza. Mladí tvůrci takto hledají alternativu k ušlechtilým materiálům, ale také cestu k umělecké originalitě a nezaměnitelnosti.

Výstava Power Post Station - konverze energie ve vizuálním umění současnosti do 1. 10. 2023

Ústředním motivem výstavy Power Post Station je zachycení, zobrazení a určité pojmenování energie, jejího plynutí či transformace. Energie zde není redukována jen na „elektrickou“ – představuje komplexní hodnotu, která je nedílnou součástí prakticky všech procesů, bytostí, organismů a soustav. Výstava zprostředkovává projevy autorů, které jasně a cíleně zachycují podstatu zákonitosti energie přítomné v mnoha podobách a formách.
Ať už začneme u Vladimíra Vély, který ve svých redukovaných malbách chápe energii jako lineární a přírodní proces, ve kterém je energie přítomná pomocí citlivých barevných kontrastů znázorňujících její toky v symbolických krajinách, uzavřených světech a organismech. Ondřej Přibyl zase fotografuje dynamické procesy, při nichž se materiál vyrovnává s absorbovanou energií a postupně se stává součástí její přeměny. Naopak Pavel Korbička je autorem, který má blíže k energii elektrické. Jeho vyvazované neonové objekty, jsou založeny na modelaci, avšak v základní rovině jde o přenos částic v inertním plynu. Daniel Hanzlík je představitelem vizuálního umělce, jehož tvorba se zaměřuje jak na pohyblivý obraz, tak na konceptuální malbu. Jeho malby jsou založeny také na oscilaci a kmitech kyvadla. Jakub Nepraš je již dlouhá léta etablovaným autorem, který se zaměřuje na pohyblivý obraz, který často kombinuje s tradičními materiály. Posledním autorem je malíř Adam Kašpar, který zobrazuje vesmír pomocí jednotlivých galaxií a mlhovin.

Výstava VOLUME - akustická dimenze v současném umění do 25. 2. 2024
Název výstavy VOLUME lze číst ve dvou rovinách – jednak ve významu „hlasitost“, jak to známe z každého aparátu reprodukujícího zvuk, a tedy jako odkaz ke zvukové oblasti obecně. „Volume“ ale také znamená „objem“ – termín tomu prvnímu zcela protikladný, odkazující k materiální existenci těles v prostoru. Tato dvojznačnost vyjadřuje podstatu této výstavy, tematizující vztah zvuku a výtvarné tvorby. Vedle třírozměrných prací jsou zde prezentovány také malba, koncept či video; prostorová tvorba nicméně převažuje, což je dáno už monumentálními prostory Turbínové haly. Tato hala ale kdysi měla i svůj výrazný akustický rozměr – zvuk strojů, který zmizel se změnou její funkce. Právě tuto původní industriální zvukovou krajinu chce výstava VOLUME volně připomenout. Výstava VOLUME samozřejmě nezaměstná pouze uši – jde o komplexní synkretický zážitek, v němž vizuální stránka primárně zvukových objektů není nepodstatná a instalace osloví i prostorový smysl a v některých případech i návštěvníkův hmat. Zastoupena jsou díla několika generací současných umělců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Polska. Současný zájem o zvukovou tvorbu souvisí se snahou o proměnu vnímání a prožívání, zastavení, učení se naslouchání nejen zvukům, ale se stejnou důležitostí vnějšímu i vnitřnímu tichu.

Expozice o historii elektrárny
Stálá expozice v EPO1 se věnuje historii poříčské elektrárny i samotné výrobě elektrické energie na Trutnovsku. Výstava vznikla na podkladě historických materiálů a informací získaných od archiváře a ředitele Státního okresního archivu Trutnov Mgr. Romana Reila.

Venkovní výstava soch před EPO1
Cílem galerie je zprostředkovat umění co nejširšímu množství lidí na místech, která k tomu vybízí. Na volném prostranství před budovou bývalé elektrárny jsou proto k vidění další umělecká díla. Návštěvníci galerie si tak mohou prohlédnout díla významných tuzemských sochařů – Čestmíra Sušky, Lubomíra Typlta, Milana Caise či Michala Gabriela. Tato expozice je jakýmsi předvojem sculptureparku, který je v EPO1 plánován v rámci jedné z dalších etap rekonstrukce.

Site-specific instalace Veroniky Psotkové
„Nikdy nevíme, co přesně nás čeká na konci tunelu“ - tato myšlenka prostupuje celou site-specific instalací sochařky Veroniky Psotkové. Její kompozice figur z rabicové sítě, materiálu, který je pro autorčin rukopis typický, pluje prostorem elektrárny a vytváří tajemný prostor evokující podvodní svět.

Murály
Autoři murálů na stěně Turbínové haly už dávno přerostli rámec klasického graffiti a dnes jsou výraznými osobnostmi různorodých forem vizuálního umění mezinárodního kontextu. Matěj Olmer (BIOR), Michal Škapa (TRON) a Petr Königsmark (ZEB ONE) se areálu Centra současného umění EPO1 představují ve svých jasně rozpoznatelných polohách a zcela přirozeně vyvádějí současné umění do exteriéru, mimo zdi galerie, kde návštěvníkům představují svou originální a individuální vizi rámovanou výrazným režným cihelným zdivem bývalé parouhelné elektrárny.